Kikudžiro

Výsledné hodnotenie (86%) je podľa môjho skromného názoru trošku prepálené. Aj keď si osobne myslím, že je to nie vôbec zlý film, Kitano máva aj lepšie dni. Zábavné prvky sú občas zábavné aj preto, že vyznievajú veľmi komicky a trápne. Najlepšie sú na tom vážnejšie pasáže, ktorých je sakra málo a pritom snáď, ako jediné fungujú bezchybne. Emocionálne to teda nie je až také, aké to byť mohlo. Príbeh však plynie pomerne rýchlo a konieckoncov takýto filmový road trip nezabije nikoho. 70% (23.07.2008)

Chci bejt malej kluk a vydat se na cestu s Kikudžirem aneb ideální podívaná na /nejen/ nedělní podvečer. Kitanovsky pomalý děj je přerušován našimi výbuchy smíchu, aby je pak nahradily slzy dojetí v očich. Přitom to není ani bláznivá fraška ani dojemný kýč. Je to prostě Kitano, mistr svého řemesla, skvělý vypravěč i herec. (18.03.2012)

Mě to nebavilo. Přisprostlej a hrubej (ale v jádru samozřejmě hodnej) chlápek doprovází malýho kluka na cestě za matkou, kterou léta neviděl. Do toho ve statických záběrech jeden nebo oba sedí, stojí, občas chodí, jednou plavou a jednou dokonce žonglují. Sem tam je to vtipné, občas tam probleskne trocha hravosti (mezititulky) a skoro pořád do toho hraje takovej ten klasicky zaměnitelnej ucajdanej japonskej hudební motiv. A na konci se samozřejmě sblíží a slíbej si, že se třeba někdy sejdou v sequelu. Každopádně pokud vám přijde legrační sledovat nahatýho plešatýho Japonce, jak se houpe na laně, tak je to film pro vás. (27.06.2019)

Takeshi Kitano je jednou z nejzajímavějších postav současné japonské kinematografie a natočit špatný film snad ani neumí. Kikudžiro ale k jeho nejlepším pracím nepatří. Měl jsem problémy s nevyrovnaným tempem, silné scény střídají hluché pasáže a celkově má film přetaženou stopáž. Navíc film obsahuje scény, kde se režisér až příliš okatě snaží svého diváka dojmout. Celkový dojem: 65 %. (04.08.2009)

Road-movie mísíci "laskavou" lyriku s infantilně groteskním humorem by stylem každý zařadil spíš například do Francie, než do Japonska - země samurajů, úchyláků, milovníků mangy a gangsterů. Přesto právě díky takto nezvyklému prostředí získává Kikudžiro punc neobvyklého dílka které chytrého diváka nechce jen dojmout, pobavit a pokud možno neurazit, ale zaujmout ho trochu víc, unést ho mimo reálný svět do fantasie a hravě anarchistického blbnutí. Ve většině komentářů se tu zmiňuje Kolja... to je těmi stopovými prvky děje snad i pravda, ale mě napadá spíš srovnání s Michelem Gondrym, kterému je tento styl nepomněrně bližší. A o děj tu opravdu vůbec nejde, respektive se tu takřka nevyskytuje - a to je nejspíš i největší vada filmu, který přestává být filmem a stává se pouhým slepencem scének bez nějaké vnitřní provázanosti, což rozmělňuje i jinak vcelku zajímavou závěrečnou pointu. 8/10 (03.08.2009)