Kikudžiro

Mě to nebavilo. Přisprostlej a hrubej (ale v jádru samozřejmě hodnej) chlápek doprovází malýho kluka na cestě za matkou, kterou léta neviděl. Do toho ve statických záběrech jeden nebo oba sedí, stojí, občas chodí, jednou plavou a jednou dokonce žonglují. Sem tam je to vtipné, občas tam probleskne trocha hravosti (mezititulky) a skoro pořád do toho hraje takovej ten klasicky zaměnitelnej ucajdanej japonskej hudební motiv. A na konci se samozřejmě sblíží a slíbej si, že se třeba někdy sejdou v sequelu. Každopádně pokud vám přijde legrační sledovat nahatýho plešatýho Japonce, jak se houpe na laně, tak je to film pro vás. (27.06.2019)

Úžasný pomalý film o putování malého chlapce a jeho hrubiánského strýce za maminkou kterou nikdy neviděl. Když jsem si ho pouštěl, nečekal jsem nic extra vtipného protože Kitana jsem znal spíše z jeho kriminálek, nicméně tímto dílem mě definitivně přesvědčil o svém umu - už dlouho jsem se u nějakého filmu nenasmál tak jako u Kikujira. Neskutečně vtipné scény se střídají dojemnými a do toho hraje nezapomenutelná hudba Joe Hisaishiho. (03.06.2010)

Pro diváka, který zná Kitanovy filmy, může být představa jeho filmu, kde jednu z hlavních rolí hraje malý chlapec, docela úsměvná. Přesto Kitano dokazuje, že takový filmu umí natočit a to velmi citlivě. Avšak i drama o hledání Masaových rodičů je okořeněno typickým Kitanovským němým, ale škodolibým humorem. Snímek sám o sobě připomíná film-cestu, kdy se dva věkově rozdílní lidé vydávají na letní pouť Japonskem, jenže zde máme cíl, při pohledu na opuštěného chlapce, neustále na očích. Jak jejich putováni pokračuje, postava Kikudžira se jakoby proměňuje - z nezodpovědného muže se v očích Masaa stává otcem, z pohledu diváka dítětem. (14.01.2006)

Příběh malého chlapce, který se o prázdninách rozhodne odejít z domu své babičky, kde žije, a navštívit svou maminku. Na cestě ho provází "strýček" Kikudžiró, kterého hraje sám Takeshi Kitano. Postava Kikudžira je rozhodně zajímavá - nejdříve malému Masaovi nadává a zajímají ho jen jeho vlastní problémy, pak se ale objevuje i jeho jemnější hlubší stránka a s ní i pochopení. Lyrický děj je samozřejmě hodně pomalý, ale nudit se rozhodně nebudete, protože postava Kikudžira je zároveň hodně vtipná :) Scénu, kde se snažil předstírat slepého, určitě jen tak nezapomenu. ~(4,4★)~ (24.03.2009)

Tohle byla láska na první pohled. Takeshi Kitano je umělecký génius. Představte si ho jako Taika Waititiho, který není magor, má soudnost a je o třídu lepší. No a do toho umí natočit i drsnou gangsterku nebo sanurajský epický opus, kde lítají hlavy.  Tady si natočil před 30 lety milou buddy road movie se strasnym nepristupnym idiotem a bezelstnym malým klukem. Ano, toto jsme tu měli stokrát a stejně mne to v japonském podání dostalo. Je to své, dojemné, vtipné a stejně do mělo momenty, kde jsem kroutil hlavou nebo odvracel zrak. Hodně tomu pomáhá podmanivá hudba Dzoa Hisaisiho, což je dvorní skladatel právě Kitana nebo studia Ghibli a jeho hudbu znáte i když to nevíte a je mi obří záhadou, proč nemá Oscara... 10/10 Nabízí se srovnání Kitana s Woody Allenem, Wesem Andersonem a podobnými autorskými samorosty, ale ať se nikdo neurazí, on je mnohem komplexnější a ja se moc těším na jeho filmy co jsem ještě neviděl. (25.10.2023)