Sejdeme se na Cibulce

Nechci být ošklivý, protože Cibulka nevypadá jako hlupák a určitě to všechno dá hodně práce, ale pro mě prostě nemá charisma, vtipům se nezasměju a popravdě nerozumím tomu obrovskému prostoru, který dostává (a to nejen) na Barrandově. A tohle talk show (viděl jsem tři) mě zoufale nebaví. PS To okázalé tykání (Jeníčku, Ládíčku) mezi moderátorem a hosty a neustálé poplácávání se po ramenou (Vás já si vážím! Já si vás taky vážím!) potopilo ti jednu hvězdičku, kterou by to zminěného ode mě dostalo. A nemyslím, že se můj názor změní, až mi bude sedmdesát. (12.12.2014)

Aleš Cibulka je takovým příjemným televizním společníkem pro staromilské důchodkyně. Disponuje jemným humorem, nedělá mu problém tlachat o ničem, aniž by jej opouštěl výraz, že ho i ty největší banality zajímají, občas udělá fórek, který nikoho neurazí. V podstatě jej nejedna taková babička vidí jako ideální partii pro svou vnučku. Takový zeť by jistě vyslechl všechny babičkovské historky, třeba tu, jak sousedka zavařuje okurky. Pravda, jiný člověk se na takovou seanci klidu, pohody a archaické veselosti dívá s otevřenými ústy a nestačí se divit, koho že to může zajímat. Na druhou stranu, je třeba uznat, že pro svou výše zmíněnou cílovou skupinu umí Aleš Cibulka udělat maximum, byť do Tomáše Slámy, Petra Jančaříka nebo Marka Ebena má dost daleko. (08.12.2013)

Nechápu zdejší hodnocení. Vlastně chápu, ona na csfd tolerance není zrovna nejčastější věc. Takže za mě je to příjemné, milé povídání. To, že Barrandov kopíruje řadu pořadů od jiných televizí a vytahuje pozapomenutné "hvězdy", je pravda, ale pořad je určen por starší diváky a ti jistě přivítají, když se někde objeví ti, které měli ráda a teď už k vidění nejsou. Sejdeme se na Cibulce ale kopírka není a když chce člověk pohodu a klid, může s jistotu zapnout tentopořead, to je taky pravda. Takže za mě zcela regulérně 3 hvězdy. (05.03.2016)

Tento pořad je určen starší cílové skupině, kam patřím i já. Své pořady mají děti, milovníci hororů i intelektuálové, tak popřejme hodinku povídání i této věkové kategorii a neházejme pořad do odpadu. Komu se nelíbí, nemusí se na něj dívat, vždyť dneska je taková možnost výběru pořadů v televizi i na internetu, či na DVD. Trocha tolerance nezaškodí. Aleše Cibulku mám ráda, protože jako moderátor je srdečný, vtipný a pohotový a jako člověk je slušný a věčný optimista, který neuráží a neztrapňuje své hosty. Co se těch týče, tak si do pořadu zve především herce a zpěváky kdysi známé a populární, ale časem zapomenuté. Byl první, kdo znovu připomněl v životopisné knize Natašu Gollovou prvorepublikovou hvězdu, která dlouhé roky nebyla obsazována a Zdenku Sulanovou s podobným osudem. Jeho povídání je nenucené, přívětivé a zábavné. Jediné co by se mu dalo vytknout, je jeho příliš nevázaný smích. Nevím ale, není –li součástí jeho image, protože mne občas rozesměje právě tím. (03.02.2015)

Tak já si Cibulku pamatuju už z 90. let, kdy moderoval na rádiu Diana, co jsme ve Varech poslouchali na intru, to byl ještě fajn kluk. Pak asi dvakrát uváděl s Jiráskovou Týtý a začal bejt dost protivnej, jak všude zdůrazňoval kamarádství s paní Jiřinkou. Mezitím jsem mu nepěkně začal závidět úspěch s knižními paskvily o prvorepublikových herečkách, páč to bych uměl napsat taky. A Sejdeme se na Cibulce je zatím dokonalým vyvrcholením jeho vývoje. Mě by možná až tak neurážel formát toho pořadu, mě jenom sere Cibulka. (26.05.2016)