Ray Donovan

Hodnocení po dvou dílech: 3*. Já vám nějak nevím. Teda je mi díky jakýmusi zvláštnímu seriálovýmu smyslu jako jasný, že to asi ještě pude vejš, osobně se ale zatím v rozkouskovaném Donovanovi lehce ztrácím, a není to jenom kvůli na můj vkus až přehnaně barvitýmu scénáři... Baví mě to a Liev je super, ale prostě je to zatim zbytečně překombinovaný (existuje stoprocentně spokojený divák?). Další díly napoví, docela se těšim. 1. sezóna: Yep, Ray dokázal, že je přesně tím neobyčejným dramatickým seriálem, který Showtime potřebovalo jako sůl. Ono se tam zdánlivě celou dobu vůbec nic neděje, jenomže pak se začnou hromadit problémy, a poslední epizoda má ve své "tiché výřečnosti" takový drajv, až z toho od nemrkání bolí oči. Plná palba a velká natěšenost na druhou sérii. (10.07.2013)

První řada mě vůbec nechytla, ale vydržel jsem až do konce co se z toho vyklube. Téměř nic. U páté řady to vzdávám, je to stále ve stejném duchu, pomalé a ukecané, strašná spousta hluchých míst, bez napětí či větší akce. Každá epizoda mě nudí k smrti. Takové rodinné drama. Mick má dobré hlášky, např. Kdyby Bůh chtěl, aby si lidé nehonili péra, dal by jim kratší ruce...Jinak přehlídka samých škaredých lidí. (20.06.2020)

Další seriálová pecka, taková trochu stylovější a drsnější verze Entourage. Liev Schreiber je opravdu borec a tu roli mu žeru i s navijákem, ale naštěstí neni jedinou hvězdou seriálu, neboť tu máme řadu dalších zajímavejch postav (například sympaticky perverzní Voight). Jediný menší mínus stejně jako v případě třeba Breaking Bad vidim v tý rodinný linii, protože ta jeho manželka je fakt mega nesympatická kráva a scény s ní mam občas tendenci proklikat, ale jinak paráda. (10.08.2014)

Od první série jsem si před jejím odvysíláním sliboval mnoho: mohla se pyšnit skvělým obsazením i lákavým námětem, který si v souvislosti s moderní televizní tvorbou přímo říkal o neokoukané pojetí. A sliboval jsem si nejspíš příliš, ani zdaleka totiž nedokázala využít svého potenciálu. Z celé bez jakýchkoli dohadů zajímavé rodiny zůstali v průběhu sezóny zajímaví pouze Liev Schreiber v roli jejího samozvaného ochránce a Jon Voight jako sesazený patriarcha, s jehož návratem se do života všech hlavních postav spouští lavina problémů. Zbytek, ať už je to dlouho mrtvá sestra, jediný dobrák Terry, traumatizovaný Bunchy, černá ovce Daryll, nebo věrná, ale vyloženě hloupě působící, splachovací Abby, nebyl využitý ani při nejmenším a kvůli tomu působil spíš jako kulisa pro exhibici dvou ústředních charakterů. I ty kulisy ale dokázaly přirůst k srdci, protože celý irský klan (a stejně tak i zbytek postav) se skrz své peripetie podařilo vykreslit naprosto reálně a přiblížit tak pozadí života smetánky LA i stále na paty dýchající zločinnou minulost Bostonských Irů. Druhá série už však nejen konečně dává prostor všem postavám, ale i konečně naplno využívá toho příslibu pod cukrlátkem skryté nekompromisní hry, na které si titulní postava postavila život, a která se mu rozpadá pod rukama. Ray Donovan, tedy postava, jakožto i celý seriál, je jako testosteronová bomba, která si nebere servítky s nikým a ničím, ale přitom si udržuje styl a díky občasnému odlehčení nepůsobí nijak upjatě. A takovému šarmu se prostě nedá odolat. Překvapivě velký kus třetí série si pro sebe ovšem ukradly jiné famílie. Především Katie Holmes v roli ambiciózní neurotičky z velké rodiny z velké části táhne emoce celé sezóny, a pevně věřím, že se jí seriál nezbaví stejně, jako jejího podobně excelentního otce. Druhý klan, arménský, se pak týká nepoučitelného Mickeyho, který se naopak stará o napětí a z velké části i posuny v ději kolem většiny ostatních Donovanovic. Celkem znovu není co vytknout, snad až na menší účast některých oblíbených postav, nicméně veškeré případné výtky by stejně vybledly po famózním a procítěném závěru za tónů upýra. (21.10.2014)

Od prvního dílu vynikající seriál s mnoha skvěle napsanými postavami, jimž vévodí nikoli hlavní hrdina (i když skvělý), ale bezkonkurenčně originální role Mickeyho v podání Johna Voighta (řekli byste, že herec může dostat svou životní roli v osmdesáti, nebo kolik mu to vlastně je?). Skvěle natočené v duchu moderní seriálové školy, nenechává toto drama vydechnout Raye ani svého diváka ani na chvíli. A na rozdíl od jiných bych vysoce vyzdvihnul roli Rayovy ženy - píšete a pláčete, jak je nemožná a otravná, jenže právě takovýhle jsou nejspíš ty ženský,které si berou Raye Donovany a které si berou Rayové Donovani. Druhá série začíná ve stejném skvělém duchu a svého vrcholu dosahuje, podle mne, pár dílů před koncem v návaznosti na scénu v autě (Rayova dcera versus černej bezcharakterní sociopat). Pak už toho na Raye začíná být opravdu trochu moc a to, jak to všechno zvládne, působí malinko přeplácaně. Dodatek-třetí série je jedna z nejlepších sérií dramatického seriálu ever. (13.12.2014)