Pianistka

Nepamatuji si, kdy mě nějaký film přivedl do rozpaků tak, že jsem se červenala až za ušima. Pianistka to dokázala. Je to asi zatím nejúchylnější psychologický snímek, který jsem doposud viděla. Ač byl místy až nechutný, jeho kvalitu to nesnížilo, možná, kdyby byl nechutnější míň, stalo by se to. Téma student zamilovaný do vlastní profesorky tu dostalo úplně nový rozměr, a režisér nám ho předvedl bez nejmenšího studu. Jednání hrdinů je tak pudové a instinktivní, že skutečně nevíte, co se stane příště. Bezohlednost a krutost se střídá s prudkou vášní, takže mnohdy těžko rozeznat, kde končí jedno a začíná druhé. BOŽE, tohle byl šílený film, na který asi jen tak nezapomenu. (19.08.2006)

Michael Haneke netočí příjemné a hezké filmy, ale zneklidňující dramata, která zraňují a zanechávají po sobě podivnou pachuť. Přesto, nebo možná právě proto, to není špatný snímek. Zobrazuje možná nepříliš rozšířený, nicméně reálně existující svět sexuálních deviací lidí pokřivených neustálým předstíráním, utajováním a nenaplněnými touhami. Je to rozhodně realističtější pohled na určitou stránku erotiky a mezilidských vztahů než mnou nedávno shlédnutý Shortbus. Nevíc se film může pochlubit vynikajícími hereckými výkony v čele s Isabelle Huppert. Ta ve své roli psychopatické učitelky přímo exceluje. Jestli něco na filmu překáží, je to příliš dlouhá stopáž. Některé scény jsou zbytečné a jiné přetažené. Celkový dojem: 80 %. (21.01.2009)

[9,5/10] (CNC, Eurimages, Canal+, Alain Sarde, MK2, WFF, Wega Film, arte, ORF) (Barevný /// Produkce: Yvon Crenn, Christine Gozlan, Veit Heiduschka /// Scénář: Michael Haneke podle románu Elfriede Jelinekové /// Kamera: Christian Berger /// MFF v Cannes: Michael Haneke (Velká cena poroty), Benoît Magimel (herec), Isabelle Huppert (herečka)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (19.12.2008)

Raz mi jeden veľmi múdry muž povedal: "Každý chlap chce nymfomanku dovtedy, kým na ňu reálne nenatrafí". No a popravde, mal pravdu. Čo sa týka tohto filmu. Tu ide skôr o prezentáciu iných porúch, ako exhibicionizmus, sebapoškodzovanie, voyerizmus a ďalšie, pričom zásadný problém v Hanekenovom spracovaní je v tom, že ani jednu z obsesií z môjho pohľadu nepodal dostatočne agresívne, aby šokovala. Ja chápem, že to mohlo podaktorých pobúriť, ba dokonca emocionálne zasiahnuť, no čo je TABU pre Vás, nie je TABU pre iného, ktorý to môže považovať za bežný sexuálny akt. Chcel som z hlavnou postavou súcitiť, no tá je prakticky celý snímok zvrhlá, mentálne ujebaná na hlavu, tak akú empatiu mal vo mne samotný záver vyvolať? Jediné, čo ma naozaj bavilo, bol podivný vzťah s matkou. To je ale všetko. (13.03.2024)

Isabelle Huppert předvádí životní výkon a je v roli rezervované konzervativní paní profesorky, která po nocích navštěvuje pornokina a řeže si pohlaví žiletkou, vážně nedostižně famózní. Celkově se mi líbila hloubka, do jaké se tenhle film ponořil. Když jsem v Cabiriiných nocích psal, že nikdo nenatočil lepší psychologický portrét jedné ženy, bylo to proto, že jsem neviděl Pianistku. Co mě ale zklamalo je obyčejnost (až nuda - i jako milovník klavírů uznávám, že statických pohledů na hrající ruce tu bylo až moc) tohohle filmu. Nejsou tu žádné vychytávky, příběh je nasnímán suše, s odstupem, jako by ho ani nenatočil režisér Funny Games. S hlavními postavami jsem se moc nezžil a ani mi jich nebylo líto, což není problém hlavních představitelů. A co musím uvést jako hlavní mínus je konec. Byl jsem napjatý a těšil se, čím mě Haneke šokuje, ale skončilo to tak nějak.. divně. Jako kdyby vám kamarád vyprávěl vtip a neřekl poslední větu. Škoda, materiál tu byl, ale nějak to nezafungovalo.. (23.12.2008)