Réžia:
Michael HanekeScenár:
Michael HanekeKamera:
Jürgen JürgesHrajú:
Susanne Lothar, Ulrich Mühe, Arno Frisch, Frank Giering, Stefan Clapczynski, Doris Kunstmann, Wolfgang Glück, Christoph Bantzer, Susanne Meneghel (viac)Obsahy(2)
Nevěřte lidem, co vypadají poklidně a důvěryhodně. A nevěřte jim ani poté, co přijdou s prosbou o vypůjčení pár vajíček. Raději nevěřte vůbec nikomu. Nikdy nevíte, kdo si s vámi bude chtít zahrát funny games. Že je téměř nemožné, aby v Rakousku vznikl thriller, který šokoval celý svět, záhy se dočkal amerického remaku a svého času dokonce pokukoval po Zlaté palmě z Cannes? Nenechte se mýlit, režisér Michael Haneke, kterého proslavila brilantní děsivá psychologická studie Pianistka, to dokázal. Jeho snímek Funny Games, který lze chápat jako zamyšlení nad zobrazováním násilí ve filmu, stejně jako promyšlenou manipulaci režiséra s diváckou pozorností, je zcela právem řazen k tomu nejoriginálnějšímu, co bylo v roce 1997 ve světě natočeno. Přitom začíná zcela nevinně a nenápadně - dva mladíci, dobře oblečení a s příjemným vystupováním, si přicházejí do sousedské domácnosti vypůjčit dvě vajíčka. Peter a Paul jsou ale připraveni přichystat rodině, u níž právě zaklepali na dveře, překvapení pocházející ze samotného pekla. V jejich původním plánu totiž zastává jídlo jen nepatrnou roli. Oni si přišli hlavně hrát. Moc ošklivě hrát. A jejich sadismus, byť úmyslně nezobrazovaný v plné síle, nezná hranic. V hlavních rolích znepokojivé a drsné exhibice zla se představují Arno Frisch, Frank Giering, Susanne Lotharová, Ulrich Mühe a další. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (263)
Pro mě neuvěřitelně rozporuplný film. Haneke je ve ztvárnění deprimující atmosféry a pocitu bezvýchodnosti obdivuhodně precizní a dlouhé nepřerušované pasáže beze slov, kdy sledujeme fyzické a hlavně duševní utrpení hlavních hrdinů, patří navzdory četným kritickým ohlasům k tomu nejsilnějšímu, co může daný žánr nabídnout. Výjimečnost a originalitu snímku zvýrazňuje kromě námětu, který je sám o sobě studnicí mrazivých představ, stylové zpracování spojené s brilantní kamerou, jednoduchými leč nesmírně údernými dialogy a castingem obou záporáků, kteří do svých nechutných rolí dokonale zapadají. Bohužel celý děj, jakkoli precizně natočený, začne s postupující stopáží více a více připomínat spíše samoúčelnou a šokující snahu o to podlomit publiku kolena a tíživé myšlenky typu "co bych v té situaci asi dělal já" postupně zastiňuje do očí bijící vykalkulovanost některých zvratů a rostoucí citové vydírání. A vše pomyslně korunuje a posílá do kytek naprosto nesmyslná scéna s ovladačem, se kterou bych se nesmířil ani tehdy, kdyby mi Haneke desetkrát vysvětlil její význam. Navíc americký remake jsem viděl první a opravdu nechápu, co vedlo jednoho člověka, aby natočil dvakrát v podstatě totožný film. .... Penízky se asi sypaly :-) 65% ()
Remake viděn první. A nejspíš proto na mne měl o trochu silnější účinek, protože originál mě už logicky neměl jak překvapit. Je to v podstatě úplně totožný film, jenom ta dvojice slizounů mi přišla působivější a lépe zahraná právě v americké verzi. Samozřejmě ale nemůžu říct, že by mi teď po zhlédnutí rakouských Funny Games bylo nějak do zpěvu. Po těch amerických jsem byl vyčerpán přecijen trochu víc. Doufám, že Hanekeho nenapadne točit ještě nějakou verzi v dalším jazyce, protože potřetí bych si to už asi fakt nedal. Horror movie of the year ()
Co říct...Za první polovinu filmu bych dal jasných pět,protože je to fakt náser!!!Dva mladíci,kteří dokáží skvělým způsobem terorizovat bezbranou rodinu.Ale zhruba po polovině filmu se snímek začne zbytečně protahovat,některé pasáže jsou přehnaně zdlouhavé.Navíc mluvení jednoho z trýznitelů do kamery na diváka mi přišlo pěkně trapné...Ale to by celkem ještě ušlo,,když přišla scéna s ovladačem...Nevim,zda to má být nějaká fikaně schovaná poenta,ale totálně mi to rozvrátilo pohled na celý film.Závěrečná scéna už k tomu vubec nepomohla.Pro mě veliká škoda,protože kdyby se snímek držel tempa první poloviny,zaručeně by šlo o jeden z nejlepších filmů,co jsem kdy viděl... ()
Haneke je démon. Obě verze FUNNY GAMES hodnotím stejně, je to naprosto zrcadlová práce do nejmenších detailů. Je až neuvěřitelné, co Haneke dokázal vytvořit - dokonalá práce s divákem. Ve FUNNY GAMES jsem cítil všechny pocity, co může film nabídnout. Dokázal mě šokovat, pobouřit, nervovat a pořád mě měl Haneke ve svých rukách. Zpomalené záběry jsou kruté a všechno zlo nás drtí na malinké kousky. FUNNY GAMES je pocta pro MECHANICKÝ POMERANČ a zaslouženě patří k vrcholům subžánru exploitation. ******* Pohledy do kamery je perfektní hra s divákem a dostává diváka na místo činu, vlastně i divák je součástí vražd a násilí, protože spolupachatelově přihlíží. ()
Haneke má o sobě poněkud vysoké mínění. Jeho tak pověstná hra s divákem mi neuvěřitelně vadila. Možná to fungovala na sacher pojídající důchodce, ale na mě rozhodně ne. Hraní si s divákem je až moc chtěné, prvoplánové a hlavně namyšlené. Podívejme se třeba na Triera, jenž diváka vydírá často a rád a nemusí k tomu vytvářet obezličky a signály typu: ha ha, teď si s Váma hraju, bacha na to Vy hlupáčci. Nemusí kvůli tomu film přerušovat a vymaňovat se rušivě z jeho formy. Na jedno jsem však režisérovi skočil, přesto, že se jedná o velmi pozdní příspěvek k žánru exploitation, témata narušení osobního prostoru, barbarů deroucích se přes bránu domova a hlavně ohrožení samice či mláděte, mě pudově a civilizačně vždy znepokojí, pokud se jich ujme trochu zkušená ruka (kterou zas Haneke má), byť se samozřejmě jedná o základní postuláty žánru. Zde navíc s výbornými herci a doprovodem Johna Zorna. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (16)
- Scéna, kde sa Anna a Georg zotavujú a oslobodzujú po tom, čo zločinci prvýkrát opustia ich dom, je točená na jeden záber, ktorý trvá vyše desať minút. (Bilkiz)
- Ulrich Mühe a Susanne Lothar, ktorí hrajú otca a matku, tvorili pár od natáčania tohto filmu až do Müheho smrti v roku 2007. (Bilkiz)
- Pri premietaní v Cannes (1997) niektorí diváci spolu s niekoľkými kritikmi odišli zo sály. (rador)
Reklama