Funny Games

Mládí bezcitné, stáří bezmocné a my bez zájmu přihlížíme.. Lidé znechucení fiktivním násilím, odchází ze sálů, vypínají televizi, zavírají oči a přitom reálné násilí kolem sebe v lepším případě velkoryse přehlížejí, v horším pasivně vyhledávají a berou ho jako součást vlastní přirozenosti s danými pravidly. Že však není hra jako hra dokáže Hanekeho film vysvětlit dokonale.. Jelikož jsem jako první viděl režisérovu takřka identickou kopii tohoto snímku (Funny Games USA), nebyl už emotivní účinek natolik devastující, nicméně němčina dodala dvojici mladistvých golfistů z Hitlerjugendu ještě o něco cyničtější rozměr. Znepokojující, kontroverzní, myšlenkově brilantní dílo.. (16.08.2010)

Hnus, hnus, neskutečný hnus... Nechápu, proč se něco podobného točí, ani proč se někdo na to dívá. Dosud jsem choval režiséra Hanekeho v úctě, na jeho televizní film Die Rebellion (1993) nezapomenu a i jeho slavné snímky jako Pianistka nebo Utajený mi přinesly silný zážitek, byť do jisté míry šokující a hůře ztravitelný, ale tentokrát mě Herr Michael dokonale naštval a znechutil. Už dvakrát jsem v minulosti tento film do půlhodiny s nechutí vypl, ale pokusil jsem se na něj podívat znovu s tím, že možná jsem po pozitivních dojmech z jiných Hanekeho filmů dostatečně připravený na to vidět Funny Games znovu a zpětně ocenit. Ale kdepak... Ano, má to v sobě originální nápad natočit horrorový příběh jako realistické drama, plusem může být i, že nejbrutálnější scény povětšinou nejsou explicitně nasnímané, herecké výkony jsou určitě vynikající, ale ve výsledku nevím, k čemu je to dobré. Jak se snaží Funny Games hrát svou formou na něco hodně intelektuálního a sofistikovaného,  zůstávají stejně primitivním home invasiom hororem včetně spočátku podivného chování obětí. Respektuji ty, co v tom dokážou vidět hluboké myšlenky, ale podle mě jde o dost primitivní film, který nejen hnusně manipuluje s divákem a po celou dobu ho psychicky týrá, ale ještě se mu s pomocí rafinovaného tvůrce snaží vsunout představu, že my diváci máme být stejné zrůdy a psychopati, když se na takový film díváme. Inu dobrá, jsem zrůda, chtěl jsem to vidět do konce, abych si mohl o uznávaném filmu udělat vlastní představu a příště tuhle rafinovanou hru režiséra s divákem (v podobě o 10 let mladšího remaku) dobrovolně vzdávám. Sice jsem se po 24 hodinách z Funny Games už dokázal vzpamatovat, ale za to zhnusení nedokážu tomu dát jiné hodnocení, než odpad. 15% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (15.03.2021)

Dekadentní provedení rčení: Nevěřte cizím lidem. Celý film se ptáte "Proč?"... Odpověď zní zřejmě: "Proč ne?". Režisér do jisté míry ukazuje lehkou manipulovatelnost divákem absurdními vložkami nepatřičných scének do filmu, kde hlavní padouch komunikuje s divákem. Kritika násilí prostřednictvím násilí? V německy mluveném filmu to nepřekvapí... (05.09.2015)

Zákeřná hra s žánrovými filmovými postupy i s divákem samotným. Napětí je podrazácky ředěno náhlými pohledy a poznámkami do kamery nebo rovnou podpásovkou s dálkovým ovladačem. Výsledkem je sice absurdní, ale také zcela nevypočitatelná thrillerová záležitost, která ráda sabotuje věrohodně plynoucí úseky a nezavazuje se vůbec ničemu. Ani příjemnému diváckému zážitku. Veškerá filmová štěstěna a logika je převrácena naruby a útrapy nezpůsobuje padouchům, nýbrž kladným postavám a divákovi (útěk syna, útěk ženy). Herecké výkony jsou dokonalé, především dvojka představitelů mladých tyranů věrohodně ztvárnila postavy, které hrají na dvě strany - jsou jak přesvědčivými padouchy ve filmu, tak i důmyslnými figurkami, které divákovi nejvíce dávají na zřetel absurditu celé této hry. Funny Games? Games určitě... (10.02.2011)

Co si pamatuju, tak ve mně oboje hry vyvolaly stejné pocity. Tudíž je musím i stejně odměnit, protože mezi "ty krávo" a "ty krávo" nevidím rozdíl. Rakouská zábava je možná hnusnější o němčinu, ovšem sympatie ke golfistům (sorry, kámo) by zabila i jako němá verze. Říkám si, že jestli se dá sepsat dejme tomu desetibodový seznam úkonů, které vám zaručeně doposerou už tak posranou situaci, zvládla jich rodina Georga minimálně devět. To je jedna rána pod par. (Challenge Tour 2015. film č.15) (13.04.2015)