Mr. Jones

,,NEMÁTE TUŠENÍ, S KÝM MÁTE TU ČEST. TEN MUŽ... NEVÍTE, ČEHO JE SCHOPEN...“ /// Zamilovanej páreček, kamera, co zvládá točit mě i tebe zároveň, no a samozřejmě nesmí chybět ON. Prej by mohlo bejt zaděláno na zlatej důl… Tak úplnej kretén to zas nevymyslel. Ten příběh… dokonce dost zajímavá scéna ve sklepě a to za denního světla! Taky ti panďuláci jsou podle mýho gusta! Bavěj mě i ty kecy vo hranici dvou světů, která se má překrejvat. Trošku strašidelný, možná znepokojivý a schizofrenní. S akurátní stopáží! Snad první found footage, kterej mě vopravdu vtáhl do děje. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Soused má všude strašáky a mě přestal dávat život smysl. 2.) (Možná) pochopím, že se lízt do soukromý cizím bytostem nevyplácí. 3.) Thx za titule ,,n5ver, Peshin a Braginskaya“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (15.06.2014)

Vaříme s verbalem – Výletnické ragú aneb Narkáčský Eintopf. Ingredience: Dvě kila uleželého bramborového salátu, půl litru kefíru, jedna plechovka Toluenu, 100 ml Chemoprenu PVC či jiného lepidla na odpady s osmdesátiprocentním obsahem organických rozpouštědel, 50 mg krystalického metanfetaminu (můžeme nahradit 60 tabletami Modafenu), široké nápojové brčko, kapesník o minimálních rozměrech 30x30 centimetrů, petrželová nať. Celý bramborový salát během pěti minut freneticky zkonzumujeme, přičemž záměrně příliš nekoušeme, a na ex jej zalijeme kefírem. Rozprostřený kapesník bohatě napustíme Toluenem a za stálého čichání zvolna přikapáváme Chemopren. V mezičase pomocí žiletky či příborového nože vytvoříme na kuchyňské lince úhlednou lajnu metamfetaminu, popřípadě nadrtíme všechen Modafen na jemný prášek a postupujeme stejně. Odložíme kapesník a za použití brčka rychle rozprášíme polovinu lajny do pravé a druhou polovinu do levé nosní dírky. Pro dokonalé vymaštění zakapeme Chemoprenem. Zbytky metamfetaminu slízneme a jazykem roztíráme po dásních až do naprosté motolice. Pokud jsme postupovali správně, mělo by nám v této fázi vaření začít hučet v uších za doprovodu hodiny a půl naprostých, rychle se míhajících červeno hnědých pičovin. S kapesníkem stále na nose pijeme zbytek plechovky Toluenu, dokud nejsme vláční v kolenou. V tu chvíli klesneme na úroveň trouby, vrhneme celý obsah žaludku na předem připravený plech a pečeme do černa s grilem ohuleným na 250 stupňů. Necháme zchladnout, ozdobíme petrželkou a podáváme dokonale zoufalému majiteli krachujícího studia. *** A přitom to tak hezky začínalo. (15.01.2015)

Najnedôveryhodnejší a najzmätenejší found footage. Neviem, či som videl iný film ako spomína tých prvých šesť komentárov, ktoré hovoria takmer o „najstrašidelnejšom found footage za posledné roky“ alebo som už po tých stovkách amatérskych found footage hororoch natoľko otupený, že ma niečo podobné ako je Mr. Jones nedokáže absolútne ničím zaujať. Síce musím uznať, že Mr. Jones má aspoň z časti celkom originálnu premisu o pátraní po akomsi kvázi umelcovi Mr. Jonesovi (nejedná sa len o x-té otrepané pobehovanie po dome, v ktorom straší), celkom sympatické ústredné duo postáv a aj slušnú technickú stránku (o nejaký amatérsky found footage ako jeho tisíc príbuzných sa v tomto prípade nejedná), ale čo z toho, keď v tom filme sa NIČ NEDEJE! Už úvodný pokus o akýsi „umelecký found footage“ (znie to síce odpudivo, ale neviem ako inak to pomenovať) s monológom hlavnej postavy o úteku od civilizácie so zábermi ako z National Geographic mi prišiel prinajmenšom zvláštny, ak nie v takomto type hororu až trápny. Následne sa film pokúša o niečo nové a namiesto klasických záberov kamery z prednej strany má kamera obojstranný objektív a tak zároveň sprostredkováva zábery aj na tvár postavy. O čo sa však týmto režisér snažil mi ostáva záhadou, pretože namiesto záberov na dianie v priestore sa pohľad neustále a neuveriteľne otravne prepína na tváre účastníkov. Divák si tak vôbec neužije celkom pútavé prostredie Jonesovho domu s množstvom strašiakov. Navyše sa tým vytráca akákoľvek atmosféra alebo aspoň pokus o jej budovanie. Jednoducho veľmi zlý spôsob natáčania, ktorý navyše podtrhuje aj nedôveryhodnosť celého diania, keď sa postavy bez problémov natáčajú ešte aj keď spia! (preboha, to mi chce niekto povedať, že toto by robil profesionálny kameraman, ktorý sa navyše vyberie s priateľkou do odľahlého domu, pretože si chce užiť chvíľu bez civilizácie?! Načo preboha?). A práve tá určitá neistá, zvrátená, tajomnom zahalená atmosféra mala byť jeho základom, pretože o strachu sa tu nedá hovoriť v žiadnom prípade. Prvých 50 minút sa vo filme vyslovene nič nedeje okrem asi jednej ľakačky, keď vták v noci narazí do okna a celý ten pokus budovania mytológie s alegóriou na súčasné moderné umenie (tajomné diela Mr. Jonesa) mi prišiel neskutočne chabý. Záverečná tretina sa následne zvrhne až do akého fantazmagorického úletu, ktorý nedáva vôbec zmysel. Snaží sa divákovi pomotať hlavu a pôsobiť neuveriteľne sofistikovane, ale vo výsledku je to len márny pokus o „niečo viac“, ktorý je však len hlúpy a nanajvýš účelový. Vo výsledku tak nestrašidelné, nezmyselné, neatmosférické. Až sa čudujem sám sebe, že sa neustále na tie nekonečne found footage nechám nahovoriť. Možno nie až taká úplná bieda ako posledné kúsky, ktoré som videl (Alien Abduction, Devil's Due ...), ale stále vôbec žiadna sláva. CELKOVO: 2* (4/10) (28.04.2014)

Přišlo mi to, jako kdyby v půlce natáčení někdo přivezl tvůrcům nějakej fakt festovní matroš, oni zahodili nejen scénář, ale i zábrany a začali si natáčet své halucinogenní snění... Což je docela kurevská škoda, páč rozjezd to mělo celkem zajímavej, byť ta dvojice hned od začátku soutěží, kdo z nich dvou je větší retard (svůj hlas dávám S(ko)cottovi). A co jsem to ještě... jo, ten bubák, či co to bylo, tak ten... ten byl taky trapnej. Nejen punk (teď po těch visa kartách s logem Sex Pistols), ale i found footage is dead... (11.06.2015)

Mladý pár opouští civilizaci a přestěhuje se do opuštěného domku v lesích. Natáčí se při tom samozřejmě neustále na kameru, protože to je přesně to, co lidé utíkající z civilizace dělají (no dobře, týpek je filmař a hledá inspiraci, ale stejně je to trochu pofidérní :-D). Když mi došlo, že Mr. Jones bude zase, opět, po sto prvé found footage, málem jsem nad ním hned v úvodu zlomil hůl. Ale on mě postupem času o svých kvalitách přesvědčil. V lesích kolem domu totiž tito dokumentaristé narazí na zvláštní totemové strašáky a na jejich maskovaného výrobce, kterého dívka identifikuje jako v jistých kruzích poměrně proslulého anonymního umělce (něco jako Banksy) známého pod přezdívkou "Mr. Jones". Jejich dokument rázem dostane ústřední téma a můžou tedy začít pátrat a odhalovat tajuplnou mytologii, která se za Jonesem skrývá. No a pátrání to bude poměrně atmosférické a plíživě znepokojivé, po dlouhé době jsem měl zase u hororu příjemně stísněný pocit. Strašidelní strašáci z větví a kostí, zapálení strašidelní strašáci, strašidelný příbytek pana Jonese, strašidelné podzemní chodby pod strašidelným příbytkem pana Jonese, strašidelný pan Jones ... a tak dál. V závěrečná třetině se pak vyprávění totálně časoprostorově rozpadne do surrealistické noční můry, která v sobě kombinuje prvky jednak povedeného loňského indie hororu Resolution, jednak know how Davida Lynche o tom, jak divákovi totálně zamotat hlavu a zároveň neztratit jeho zájem. Mr. Jones a především jeho závěrečná třetina je zajímavý zážitek, který po prvním zhlédnutí nemám potřebu (a odvahu) jakkoli racionalizovat. Prozatím se spokojím s tím, že jsem si ho vážně užil. (26.04.2014)