Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.

Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.

Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (136)

šerminator 

všetky recenzie používateľa

Hmm umělecké, vynikající kamera, dobré herecké role. Ale prostě až moc umělecké. Rozpitvávání mužství uprostřed ženského světa, o nepochopení žen. Rozhodně tedy nepatřím mezi lidi jenž by se vyžívali nějakém surrealismu. Netvrdím, že film musí být jen komerční záležitost, ale taky by měl být smysluplný. ()

hippyman 

všetky recenzie používateľa

kdyby to byla krátká povídka typu té Kvidovy v Báječných létech pod psa, asi by to bylo bývalo lepší... takhle už jsem se trochu v těch snových vizích ztrácel a poměrně brzy to začala být celkem nuda, kterou tu a tam rozčísla nějaká ta zajímavá nebo vtipná scéna... originalitu a umělecký look tomuto dílu nelze upřít, ale hlavní hrdina mi byl extrémně nesympatický a děj prostě divný. nejsem zrovna požírač popcornu a pič :) kolaloky, experimentálním filmům se nebráním, ale tenhle snímek se povedl prostě jen tak napůl... 50% ()

Reklama

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Snad jediný český polistopadový film (snad ještě Tycův Vojtěch, řečený Sirotek), který jede na vlně v českém kontextu světových šedesátých let a který za touhle vlnou zdvíhá onu příslovečnou novou vlnu, na kterou tu všichni čekáme... Ozvěny surrealismu. Záměrná rezignace na komerční úspěch a úmysl dělat skutečně umělecký film. Nádherná kamera. Magický černobílý obraz. Snové vize. Umění... ()

swe 

všetky recenzie používateľa

"Kdo nedá svojí staré alespoň dvakrát týdně pořádnou rychtu, tak u mě není chlap. Ono se sice říká, že nemáš jít přímo na xicht, ale to já neuznávám. I když je fakt, že ji nechám sundat si alespoň brejle..." Snové sekvence, symbolismus, filosofování a opravdu dobrý černo - absurdno- vulgární humor. Jojo, tohle je přesně to, co bych nazval experimentálním filmem. Scéna z fotbalové tribuny u nás na vesnici ze dne na dne totálně zkultovatěla, takže tuhletu pětiminutovou hlášku uslyšíte vyřvávat štamgasty v každé místní hospodě. P.S. Plakát je skutečně povedený. ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Česká pornotragédie to vskutku je, konečně autoři si tento slogan zvolili výstižně sami. Ale rozhodně to není útok na Zimní palác. Po formální stránce je to snaživé, ale k čemu je platná láska k černobílému Cinemascopu, když po obsahové stránce je to odpad!, který nezachrání ani přiznání po letech, že z 90 % jde o příběh autobiografický. Osobně tento snímek vnímám kladně jen skrze účast a herecký výkon Sylvy Langové – Williams (kdysi nejroztomilejšího dorostu První republiky, který koncem 40. let emigroval), která má skutečně zajímavé vstupy a kostýmy, nevyjímaje ten italských legionářů. Kdybych byla kritikem typu Tomáš Seidl, zauvažovala bych nad bilancí se Sexmisí, ale jelikož jím nejsem, zůstává mi Postel stejně nedotaženým a nepovedeným filmem jako byl Menzelův Zločin v šantánu, který také usiloval o něco jiného. Ovšem v případě Šantánu, autor svědomí již zpytoval, tady se dodnes autoři plácají po ramenech; ovšem díky této skutečnosti vyšlo alespoň technicky výtečné DVD. Kéž by se s takovou péčí vydal smysluplnější film. Případně, aby se taková píle rozdělila mezi více akceptovatelnějších filmů. ()

Galéria (21)

Zaujímavosti (8)

  • Orchestrální hudba, která v několika částech ve filmu zazní, je skladbou George Bizeta „Farandola z Arlesanky“. (sskrblik)
  • Na MFF v Seatlu získala Postel zvláštní cenu poroty. (charlosina)
  • Jako sedmý film československé historie byl tento film v roce 1998 nominován do prestižní sekce na MFF v Cannes. (charlosina)

Reklama

Reklama