Neha

Zložité vzťahy medzi mužom a ženou v dosť ťažko pochopiteľnom filme. Trojuholník a štvoruholník vzťahov prekvapuje stále novými úchylkami a postavy stvárajú vo svojej rozorvanosti divné veci, až to napokon skončí celkom bez pointy. Slovenská filmová tvorba raného kapitalizmu ma občas aj takto nemilo prekvapí. –––– Jeden rozmer jej chýba, a to je dobre. Nie je taká zložitá, ako Mária. Vyznám sa v nej. (14.08.2017)

Šulíkov debut si berie za vzor severský, najviac na Bergmana odkazujúci chlad a drží sa jeho vzoru tak silno, až to vedie k výraznému preštylizovaniu filmu. Šulíkovo urputné lipnutie na mĺkvosti, minime dialógov, minimalistickom herectve, chladnej, odcudzenej metaforickosti, väčšinou statickej kamere, studenom tónovaní farieb a dôraze na tieňoch/tme a celkovej primrznutosti diela prekračuje hranicu slúženia zvolenej téme, rozpadu medziľudských vzťahov, a koná autonómnu prácu, zasahujúcu do úrovne samoúčelnosti. Neha nepôsobí zrovna prirodzene, skôr je z nej cítiť autorský konštrukt. Veľmi snaživý a technicky vcelku dobre zvládnutý. Šulík vie jednotlivé prvky vytvoriť, napustiť ich režisérskym umom, problém je však v ich nadužívaní, ktoré zabíja organickosť snímky. ................ Prehnane dôkladná monotónnosť, posadnutosť negatívnymi aspektami života a bezútešná psychológia postáv vytvára ťažko sledovateľné dielo, ktoré jev šak napriek svojím nedostatkom stále zaujímavým, zapamätateľným debutom dôležitej persóny slovenskej kinematografie 90-tych rokov, výrazne sa odlišujúce od budúceho smerovania autorovej poetiky. (15.04.2016)

Je mi líto, že ten film tak zapadl, jelikož si to nezaslouží. Je to sice art, ale celkem zajímavý. Vyprávění je pomalé a v první polovině opravdu funguje, bohužel v druhé začne nudit. Celý film se drží taková ponurá atmosféra, fungující hlavně díky vždy skvělé Godárově hudbě. Taky tu máme počátky typické Šulíkovy poetiky a strašně by mě zajímalo, kde se nachází ten kostel z filmu, jelikož vypadá celkem zajímavě. Bohužel se mé zaujetí neudrželo po celý film, což to ve finále shazuje dolů. Šulík mě ale opět nezklamal, takže dávám čisté 3*. (09.09.2018)

Československé komorní psychologické drama o hledání vlastní identity a o povrchních vztazích mezi námi. Dvacetiletý zádumčivý, odtažitý a nemluvný Šimon (maďarský herec G. Benkö), nerozumící si s rodiči a chtivý nalézt svou cestu životem, odejde z domova a náhodně se seznámí s Viktorem a Márií, starším, velmi podivným mileneckým párem, jejichž vztah se vyznačuje vzájemnou necitlivostí, pouhou setrvačností a krutostí. Zejména Viktor (opět Maďar G. Cserhalmi) se k Márii často chová jako idiot a ponižuje ji. Šimona však nejen tento bizarní vztah, stále na hraně rozpadu, ale i tajemná Máriina (nepříliš přitažlivá Polka M. Pakulnis) osobnost fascinuje a vzniká tak zvláštní milostný trojúhelník. Postupně se divák seznamuje s minulostí obou nepřátelsky naladěných partnerů a poznává tak příčiny jejich pohrdavého vztahu. Velmi depresivní atmosféru snímku, odehrávající se většinou v poloprázdných, studených a nezařízených bytech, ještě více doplňuje seznámení se s Viktorovou milenkou, hluchou bezbrannou matkou v domácnosti starající se o dítě (I. Bittová). Kromě opravdu temné a neradostné nálady, v níž se nese celý film, mě zaujaly originální předěly snímku, v nichž opakovaně za zvuku tesknivé hudby hlavní hrdina Šimon běží kolem Dunaje a po této scéně následuje delší tmavá odmlka. Náročný snímek Martina Šulíka, v němž něha či jiný hřejivý cit je to jediné, co se v něm neobjeví, hodnotím však pouze průměrně. (30.03.2015)

Intimní debut Martina Šulíka na téma zničujícících vztahů. Zatímco krátkometrážní filmy byly pro Šulíka plochou pro hledání formy, obsah si dovolil hledat až v této jemné variaci na všechny ty Hořké měsíce a jiné nepravděpodobné milostné trojúhelníky. Ale zatímco Polanski své hlavní hrdiny sledoval ke zkáze, Šulík jim dává skrze katarzi naději. Výborní jsou zejména György Cserhalmi a Iva Bittová. (31.10.2021)