Réžia:
Andrea SedláčkováScenár:
Andrea SedláčkováKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Judit Pecháček, Aňa Geislerová, Roman Luknár, Eva Podzimková, Ondřej Novák, Roman Zach, Igor Bareš, Jiří Wohanka, Ondřej Malý, Taťjana Medvecká (viac)Obsahy(1)
Život nehrá fair. Príbeh o mladej atlétke, ktorá sa v normalizačnom Československu dostane do štátom riadeného dopingového programu. Mladá talentovaná šprintérka Anna sa pripravuje v stredisku vrcholového športu na olympijské hry a i cez svoj zlý kádrový profil je zaradená do programu špecializovanej lekárskej starostlivosti. Jej matka bývalá tenisová reprezentantka, začne mať podozrenie, že nové podporné prostriedky ktoré jej dcéra dostáva sú v skutočnosti zakázaným dopingom a začne viesť súboj s totalitným režimom v ktorom sa nehrá podľa pravidiel fair play. (STV)
(viac)Recenzie (689)
Váhám mezi 3 a 4*,... Protože jsem tu dobu zažila, doceňuji přesnost detalů šedivých ulic a podchodů a doteď jsem ráda, že celá naše rodina si tehdy žila své nudné životy a nikdy "ty nahoře" ani ty v disentu nezajímala a tudíž nikdy nemusela stát před volbou kam až kvůli nejbližším zajít... nicméně by mne zajímalo, zda a kolik sportovců tehdy "lékařskou péči" odmítlo. ()
Nemám Američany bůhvíjak v lásce, ale po takových snímcích si normální člověk uvědomí, že kam šlápla noha Ruského medvěda (záměrně nepíši Rusa), tam pšenka nepokvete čtyřicet let. Děkuji za takové snímky - nikdy, a zvlášť dnes ne, není od věci tyhle fakta připomínat. Výborný snímek. ()
Komorní a zároveň s přesahem. Takovéto filmy se v ČR netočí na požádání a já v koutku duše tleskám, musíme si jich vážit. Fair Play snese srovnání se zahraniční kinematografií. Ze začátku zvolna, jakoby mě ani nezajímalo, se však rozjíždí a postupem času napíná, tlačí na pilu. Na místní poměry v podstatě žánrovka, gradace příběhu, jež je přirozená, celkově dobře napsaný (i když rovný a předvídatelný - přesto míra mojí pozornosti stoupala) scénář, ukončení narativního oblouku, všechno tohle se jen tak u nás nevídá. K tomu Meky konečně zas napsal hodně dobrou písničku. Mínusy film samozřejmě má. Občas prkenné dialogy, někdy nekonzistentost v návazu scén, zkratkovitost.. a jako člověk, co se pohybuje kolem atletiky už od dob rané přípravky, jsem spatřil i spoustu úsměvných hloupostí ze skutečností a hlášek v atletickém světě.:) Ale zároveň hercům věříte, že jsou těmi osobami a ne jen Macháčkem na sto způsobů a tím samým Polívkou.. Nikdy jsem si nemyslel, že by ve mě příběh podobný Jarmile Kratochvílové vyvolal sympatie. Pošleme ji na rentgen plic. ()
Nejvíc se mi líbila výprava a Igor Bareš (čili Želva). Ten byl v roli estébáka opravdu hodně přesvědčivej. ()
Nevim, co na děj tohohle filmu říkají třeba nakorbená Jarmila Kratochvílová či další naše tehdejší atletky, ale pravdou je, že tento styl dopingu byl v té době opravdu běžný. Stejně tak běžné je to, jak výborní skladby Meky Žbirka skládal, a jak v tomto případě krásně jeden z jeho nejlepších songů doplňuje děj filmu. Judit Bárdos tu má první větší roli v našem filmu, a hned je jasné, jak velký talent v ní je. Jsem rád, že vznikají takovéto dobovky, které zas ukazují něco trochu jiného a zároveň i něco z toho klasického života. ()
Jsem vlastně spíš zklamán. Téma filmu je slušné a originální a ani si nemyslím, že by šlo zfilmovat lépe. Sice jde o zase jiný pohled na období normalizace, ale mě nijak nezaujal a s hlavními hrdinkami jsem se navzdory tak pohnutým osudům neztotožnil a byly mi více méně ukradené. Jinak spíš průměr z desítek našich filmů o normalizaci. ()
Hodně komorní snímek. Atmosféra a dobové rekvizity čistě 80", takže za to respekt. Na herecké obsazení se taky stěžovat nedá. akorát má drahá polovička, příležitostná atletka glosovala tím, že takhle vrcholový atletky nevypadají, natož když zobou steroidy. Po čertech poctivý československý film hraje tzv. na jistotu a ničím nevybočuje, nepřekvapí. ()
Behej pro papalase. ()
Anna (Judit Bárdos) se i přes nepřízeň státních orgánů (otec emigrant, matka taktéž označena za podvratný živel) stává vrcholovou sportovkyní s možností reprezentace Československa na Olympiádě v Los Angeles. Zvlášť pokud se zúčastní experimentálního programu Střediska vrcholového sportu pro zvýšení výkonnosti. Anně začne být vpichována Stromba, anabolický steroid, který má ale spoustu vedlejších účinků - proto ji chce Anna přestat brát. Její matka (Aňa Geislerová) jí ale Strombu dál potajnu (místo B vitamínu) podává, aby Anně umožnila vycestovat do USA na olympiádu a emigrovat... Další český film, který ukazuje krásu tehdejších československých poměrů v plné kráse (podobně jako třeba Hořící keř), a stejně jako u výše uvedeného filmu se mi několikrát chtělo zvracet (člověk nekráčel s režimem, a hned byl perzekuován - více či méně). Po filmové stránce jsem se ale kapánek nudil, a byť musím pochválit herecké výkony (hlavně mladé Judit, ta se při natáčení dost nadřela), tak vedlejší příběhové linie (přepisování protirežimních materiálů či emigrující přítel) mi trochu vadily... ()
Mám rád české filmy, které se snaží vypadat jinak, než konkurence. Každý rok se objeví, tak dva až tři, ne vždy se to povede, tak jak tvůrci chtěli. Naštěstí to není případ Fair Play. Režisérka Andrea Sedláčková ví moc dobře co nám chce svým filmem říci a snaží se to dělat co nejpřirozeněji. Problémem je bohužel to, že se nikdy nejde do hloubky. A to ať už jde o doping, závody, emigraci nebo výslechy a nátlak ze strany StB. Sedláčková všechno krásně naťukne, dá tomu i myšlenku, motivace a přirozený vývoj, který nepůsobí křečovitě, ale nikdy to nedotáhne do uspokojivé ho konce, snad krom konce. Dovedu si představit, že dalo jít více do hloubky a film mohl mít klidně o několik minut navíc, které by mu rozhodně neškodily. Judit Bárdos se mi ve své roli hodně líbila, jelikož podává takový soustředěný výkon, který sice není nejvýraznější, ale neuráží. Aňa Geislerová si odehraje svoje a její postavu jí věříte, chápete a já jsem byl s jejím výkonem hodně spokojený. Roman Luknár mě přišel, že zbytečně přehrává a z jeho postavy se stává pouhá karikatura. Zbytek obsazena jako Zach, Malý nebo Bareš nehrají vůbec špatně, jen mají poměrně málo prostoru. Hodně se mi líbila kamera a vizuální stránka filmu. Fair Play je zajímavý film, u kterého si budete často říkat, že má navíc, ale na druhou stranu, když se jde do tuhé tak to stojí za to. ()
Áno sú tam isté chybičky krásy najmä vo veľkej náznakovosti a schematickosti vzťahov (Anna - Tomáš, matka - chartista, matka - tréner) no aj tak film dokázal vyvolať patričné emócie, čo sa tuzemským filmom (aspoň u mňa) darí zriedkavo. ()
Tak a já myslel, že české filmy jdou s dobou kvalitou dolů. No on to nejspíš kazí pan Trošku, protože jak Hořící keř, tak tohle je něco, co se může měřit se zahraniční produkcí !!! ()
Nikterak strhující. Takový ucházející film na neděli večer na ČT1. S Hořícím keřem se to například nedá vůbec srovnat... Ne příliš poutaví herci v ne příliš poutavém příběhů. ()
Sportovní, komunistické, nátlakové, psychologické, špinavé, anabolické, odporné. To jsem se zase nas...a! Až mi z toho bylo zle, z těch rudejch hvězd. Ale k příběhu, výborné drama o dosažení co nejlepších sportovních výkonů pomocí nových podpůrných prostředků, které nebyly zas tak ofiko. Snaha dostat se na olympiádu a zdrhnout nebo zůstat čestná sama k sobě a nebrat ty "sračky"..? Druhá polovina filmu nabrala přímo "Uchovský" teror. Na český film hodně slušné, líbilo se mi to, celková atmosféra, herecké výkony, prostředí i kostýmy. .. mé dvouleté "Poďte jami!" z 89´ se ve mě opět ozývá, a to jsem to slyšela jen z vyprávění rodičů, když tatínkovi a mamince vyhrožovali. Jakmile mi ještě někdo něco řekne o tom, jak bylo tehdá dobře, tak přísaháááám.. ()
Musím uznat, že se jedná o jeden z těch "lepších" českých filmů, za které se v zahraničí nemusíme stydět ;-) Správně mu schází hektičnost, nepropracovaný děj, laciný humor a uřvanost.. Na druhou stranu mu chybí také nějaký adrenalinek - vše plyne, není tam napětí/uvolnění/napětí/uvolnění.. Aňa Geislerová hrála jako vždy výborně, ale je už tak nějak přegeislerováno.. Hlavní herečka Judit Bárdos mě hodně bavila.. Možná bych příběh detailněji rozebrala, ale chápu, že by se to do 100 minut nemuselo vejít.. Příjemný průměr ;-) ()
Výborný film o osudových křižovatkách v době socialismu. ()
Úžasnej a pravdivej film. ()
Mrazivé. Přímočaré, předvídatelné a zřejmé, přesto neuvěřitelné... ()
Setkávám se s názory, že byl tento film zbytečně zpolitizovaný. Ano, je to možné. Jenže film nese název „Fair play“ a děj je zasazen do osmdesátých let minulého století. A v té době (v socialistickém Československu) bylo zpolitizováno naprosto vše. A pokud nám film chce něco říct o dopingu, logicky musí říct, kdo užívání dopingu režíroval. Je fakt, že přepisování „protistátních“ textů bylo ve sportovním filmu jaksi navíc. Mohl to být ale záměr, aby si někteří lidé připomněli (a jiní uvědomili) zrůdnost diktatury komunistické strany. ()
Opět jsme se objevili tam, kde se zřejmě filmaři z Česka a Slovenska orientují přeci jen nejlépe. V době komunistické éry. Po Hořícím keři je těžké natočit konkurenta, ale Fair Play je dobré v tom, že není sice tak drásající, leč je mnohem příběhově bez problémovější. Příběh klasické a temné stránky komunismu, která je však vidět v té nejlepší formě jaké může být. Krom toho originálně zasazená do sportovního prostředí, což také nebylo pro Československo v té době takové prostředí, ve kterém by se neorientovali. ()
Reklama