Čierny Korzár

Ačkoliv ústřední hudební motiv je výborný, některé zvuky jsou spíše znělkou počítačové relace osmdesátých let vyráběné postiženým klávesistou, nebo hudební zkouškou kutnohorské dětské kapely Všímálek. ČK je dobrodružné béčko, stejný ranking získá i jako film pirátský, historický či mořeplavecký. Je poměrně výpravný, zbytečně hodně dlouhý, a pochopitelně naivní. Zdobí jej skvělý dabing z Barrandova (1979, kromě Ladislava Mrkvičky vyniká Jiří Holý, Michal Pavlata, Vladimír Hrubý, Jorga Kotrbová a mnozí další). (16.11.2014)

Když slyším hudbu z Černého korzára, mám slzu v oku a cítím euforii zároveň. Je nadpozemská. Celý film je dobrodružný a správně trendy 70. léta. Žádný trapný a vyumělkovaný Hollywood, nýbrž nadčasová poetika, kterou přináší úchvatný Kabir Bedi. Někdo nad tímto hercem a jeho filmy ohrnuje nos, ale on své životní poslání ve filmu odvedl do puntíku a s noblesou pravého šlechtice. Renesance a la Viva sedmdesátá léta dvacátého století. (15.05.2012)

Vidiš i černý korzár pláče. Tento kousek je asi starší jak já, ale na rozdíl ode mě ho zub času už hodně ohlodal. Hudba? No děs. Noční přepadení lodi v studiu? No děs. Některé bojové scény jsou opravdu jak z dětského filmu. Dvouhodinová podívaná o pomstě, kterou jsem jako děcko viděl několikrát a teď tak po 20i letech už ani nevím, o čem že to vlastně bylo? Zrzavá Dagmar Lassander a blonďatá Carole André, Kabir Bedi si zahrál ještě ve stejném roce Sandokana a toho jsem nosil na tričku, ale černého korzára vážně ne. Drobnou roli tu má i Angelo Infanti známý z Kmorta a první řady Chobotnice. Ale nechám z nostalgie aspoň 50% (02.07.2016)

Já vím, je to nízkorozpočtové, (sou)boje by potřebovaly choregrafa, protože jsou často dost směšné, herecké (ne)výkony netřeba komentovat, jenže... Salgariho knihy mám v knihovně od dětství, když vycházely v edici KOD a nevyhodil bych je ani za příslib divoké noci třeba s Agátou H. Znáte to, přijde chřipka, musíte se zavrtat do postele, a Černý korzár nebo Sandokan jsou vždy dobrými společníky. A film dokázal přenést něco krásného z téch knížek na plátno. Nevím proč, ale korzárské přepadení lodi točené bez vody ve studiu na maketách je tady daleko napínavější než kdyby to bylo dělané počítačově, jak je tomu dnes zvykem. (01.03.2016)

Jako malý capart jsem to děsně žral, ať šlo o návštěvu kina, či pak několikanásobnou televizní reprízu. Nedávno jsem to znovu viděl a musím říct, že tuhle dobrodružnou podívanou zub času hodně ohlodal, ať už jde o slabou režii, či notně ubohou choreografii bojových scén. Další z mých dětských kultů je ztracen. Ale nelituju. (20.04.2003)