Slaměný štít

Námet mi pripomenul filmový S.W.A.T.. Tiež tu kvôli odmene ide po krku jednému zmrdovi kopa chamtivcov a polícia ho musí chrániť pri prevozu z bodu A do bodu B. Čakal som od toho väčšie akčné inferno, ale akčnými scénami film šetrí a dávkuje ich len veľmi striedmo. Aspoň, že sú kvalitné. Film sa viac sústredí na morálnu dilemu policajtov, či má cenu chrániť ľudský odpad, ktorý zabil sedemročné dievča, za čo ho aj tak pravdepodobne čaká trest smrti. To by mi nevadilo, keby úvahy nad tými morálnymi otázkami boli dostatočne zvládnuté na to, aby som sa aj ja nad nimi mal chuť zamyslieť. Lenže je to celé podané strašne jednoducho a neinšpiratívne. Už po prvej otázke som ja mal jasný názor a to nekonečne opakovanie tej istej otázky pôsobilo skôr otravne. Takže som si niekde od polovici filmu želal aby nezabili len toho zmrda ale aj tých otravných policajtov, ktorí ho chránil. Oceňujem, že sa Takaši Miike zase raz pokúsil aj o nejakú myšlienku namiesto jeho tradičných bezmyšlienkových krvákov, ale príliš mu to nevyšlo a mimo akčných scén film skôr nudí. 6/10. (14.08.2019)

Po zhlédnutí nového Miikeho fimu by si skoro člověk mohl říct, že to s japonskou kinematografií vypadá tuze dobře. Ostatně těžko bychom kdekoli jinde hledali ekvivalent hvězdně obsazeného a nákladného blockbusteru, v němž namísto akce a zvratů hlavní atrakci představují provokativní etické otázky, které se zarývají divákům pod kůži. Navíc se film umístil mezi patnácti nejnavštěvovanějšími domácími filmy roku. Jenže při bližším pohledu se ukazuje, že je bohužel vše při starém. Japonský filmový průmysl už léta trpí nedostatkem původních námětů, na které navíc producenti nejsou ochotní dávat prostředky. Což bohužel vedle mainstreamu platí i pro mimostudiovou oblast, ze které příznačně už řadu roků nevyšel žádný nový talent. Jedinou jistotou zůstává hrstka nadále aktivních režisérů z řad tvůrců, kteří si vydobyli mezinárodní renomé na přelomu tisíciletí. Jedním z bohužel stále se ztenčující skupiny těchto veteránů je právě i Miike, který se během posledních deseti let plynule přesunul z oblasti indie produkce a video žánrovek do mainstreamu. Zde, navzdory jistému zaškatulkování do oblasti šónen filmů, nicméně pokračuje v tendenci každým dalším snímkem si rozšířit portfolio o nějaký doposud nevyzkoušený žánr. "Shield of Straw" opět potvrzuje univerzálnost a řemeslnou preciznost svého režiséra, který tentokrát poprvé vkročil do vod výpravných moderních thrillerů s řadou davových a exteriérových sekvencí. V souladu s pravidlem, že Miike pokaždé dokáže přesně uchopit cizí scénář tak, aby z něj dostal maximum, tentokrát nechává stranou jakýkoli humor a naopak se soustředí na postupné gradování premisy. Jak již bylo řečeno, akce je zde nikoli v roli atrakce, ale slouží naopak jako expresivní katalyzátor výchozí situace a vztahů mezi postavami. Pravidelné opakování stejných morálních otázek není chybou, ale naopak záměrem, neboť po každé dramatické události a novém odhalení vrací pozornost k jádru vyprávění. Tím je odvěký střet řádu a chaosu, rozvedený na konflikt dodržování společenských pravidel a tradičním hodnotám se vzpírajícího zla. Namísto "Temného rytíře", který stejný střet nechává za lidstvo vybojovat komiksového hrdinu spočívá v "Shield of Straw" vše na bedrech pětice osobnostně rozličných policistů, kteří mají za úkol dopravit k soudu bestiálního vraha a pedofila, za jehož zabití dědeček jedné z jeho obětí nabízí miliardu jenů. Ačkoli se vyprávění otře o téma finanční krize a zadlužené společnosti, hlavní pozornost se upíná k nelehké a filmem provokativně neuzavřené otázky, zda a hlavně za jakou cenu může systém pravidel společnosti ostát proti absolutnímu zlu. Ačkoli většina kladů snímku vychází z jeho knižní předlohy od Kazuhira Kiučiho, pod Miikeho vedením nicméně dostává originál více než důstojné zpracování, které skvěle graduje v naléhání na diváka a navzdory svému komerčnímu zacílení zachovává zneklidňující vyznění. (16.12.2013)

Miike letos opravdu válí ! Zkuste si přepravit sadistického pedofila, na jehož hlavu zazobanej děda, kterému tenhle šmejd znásilnil a zabil 7 letou vnučku, vypíše odměnu v hodnotě miliardy yenů ... paranoia zaručena ! Velice nekompromisní podívaná, která vás usadí hluboko de sedačky a celé dvě hodiny nenechá ani na vteřinu vydechnout. (02.12.2013)

Ono to začína namakane. Výborný nápad a dobre rozpracované postavy. Myslím charakterovo. Bohužiaľ čím viacej ideme do finále tým viacej morálny aspekt na ktorom je postavený film pokulháva. A na konci, je tá zbytočnosť obsiahnutá v celom dvojhodinovom snažení takmer neznesiteľná. Miikeho účel. Samozrejme. Zostrel morálku úplne. Zosmiešnil ju. Ukázal ju ako slabý slamený štít voči verejnosti, voči vyššiemu dobru. A kvôli tomu tie 4*. Nie každý režisér si môže toto dovoliť a prejde mu to. Ďalšia vec ktorá je veľkým plusom je tempo. Film nenudí ani na sekundu, hoci napätie v tom nehľadajte. Len to vytvára v divákovi veľmi nejednoznačný pocit, čo si má vlastne myslieť. A preto je to hodné zhliadnutia. (28.04.2018)

Z neosuchanej premisy (bohaty miliardar ponukne rozpravkovu sumu za zabitie vraha svojej vnucky, ktoreho toho casu ma k sudu skrz celu krajinu dopravit patclenne policajne komando. To sa vdaka slubenej odmene stava tercom utokov nielen z radov obycajnych ludi, ale aj z radov vlastnych...) sa dalo sice vo vysledku este vydolovat viac a ubrat na repetitivnosti pokladanych moralnych otazok hlavne s bliziacim sa koncom, ale Miike to aj tak zvlada predat v baleni, kde nie je nudza o napatie aj v momentoch, kedy je akcia na nulovom bode a aktivitu preberaju dialogy. (21.05.2013)