Broadchurch

1. série: No jasně, nevyhne se to srovnání s Lutherem a všemi těmi kriminálkami z posledních let. Přepacovaný a zničený detektiv, kterého všichni nenávidí, protože se chová jako "pacholek" (doplňte si co chcete). Z těch hodně subjektivních dojmů bych rád vypíchl Tennantův hezký skotský akcent (přišlo mi, jako by byl s postupem série výraznější).Z těch objektivnějších musím říct, že to je výborně zahrané a zrežírované. Pomalé tempo může někoho uspávat, ale hrozně to pomáhalo při vstřebávání různých úhlů pohledu - například díl s majitelem trafiky. Úžas. (100%) (07.05.2016)

Vypadá to úchvatně (můžou za to tak z 60 procent exteriéry a ze 40 kamera), hudba je úchvatná (ať žije Ólafur Arnalds), Tennant s Colmanovou a jejich vyvíjející se profesionální vztah nemají chybu a o té detektivní zápletce to vlastně zas až tak moc není. Po prvním dílu jsem prostě zapomněla, že hledáme vraha, a nechala se unést tou atmosférou a neustále do větší hloubky se odhalujícími vztahy mezi obyvateli Broadchurche, takže když se to nakonec vyřešilo, bylo mi spíš líto, že to místo teda musím opustit. Soundtrack si pouštím pořád dokola. Hlavně v práci. Slyším v něm moře. (02.05.2014)

Obyčejné a předvídatelné. Ellie Miller je unylá, Alec Hardy má zjevně ztotoňovat prototyp na povrchu drsného, uvnitř zranitelného vyšetřovatele, jenže když je jeho jedinou slabostí srdeční aritmie, která mu život zkomplikuje průměrně tak jednou za čtyři díly, je to celkem nuda. Detektivní seriály, kde je jediný případ roztažený na délku celé řady, mě baví, jenže musí mít celistvý příběh a ne být natočeny stylem: “prvních x epizod se zaměříme na spoustu nevinných podezřelých, kteří se zločinem nemají nic společného, a na konci se zničehonic objeví důležitý důkaz, který vše během několika minut vyřeší.” Musí být zkrátka trochu víc jako River z produkce konkurenční BBC, kde vše, co vyšetřovatelé v průběhu jednotlivých epizod zjistí, na konci zapadne do sebe a vytvoří celistvou mozaiku. Musí se více věnovat psychologii postav a vytvářet jim uvěřitelnější motivace. A měl by mít méně průhlednou šablonu, aby divák snadno neodhalil pachatele několik dílů před koncem. První řada: 60 % (25.01.2016)

Příjemná detektivka, samá plus. Melancholické prostředí, skvělá výtvarná kamera, dobrá hudba, posmutnělý Tennant, komorní příběh a vrah, kterého jsem nečekal. Dokonce zločin není ani moc překombinovaný a množství falešných stop se tak udrželo v normálních mezích. Kéž bychom v Česku svedli udělat obyčejnou věc tak krásně. (06.07.2013)

"What sort of world is this, where it's wrong for a man to seek affection?" Vraždou dítěte rozvrácená komunita městečka Broadchurch ždímá emoce do poslední kapky a rozplétáním osudů jednotlivých obyvatel se vlastně každý z nich stává hlavní postavou. Přestože skvěle napsaná, nakonec tak ustupuje do pozadí i Tennantova minulostí sžíraná postava a poprvé se tak ukazuje, že už nejde o samotný zločin, ale o jeho následky na okolí. Jako drama/krimi tak Broadchurch hrdě doplňuje Svatou trojici BBC (Sherlock, Luther a Wallander), a přestože efektu dosahuje nejčastěji melodramatem pomocí (bez přehánění) dokonalé hudby, na jeho výsledné kvalitě to nic nemění: průběžně mě až příliš uvěřitelná realita seriálu dostávala čím dál víc do kolen, a závěr toto náležitě dokončil. Vedle série This Is England to nejsilnější, co se v Britské televizi urodilo. A druhá řada tento status poměrně překvapivě potvrzuje. Tvůrci dokazují, že nejsou spoutání běžnými žánrovými postupy a místo očekávaného řešení dalšího případu (přestože i na něj dojde, ale díky dlouhodobě naznačované minulosti hlavní postavy se tak stane naprosto přirozeně) se nejdůležitější část děje překvapivě přesouvá do soudní síně, kde se pravidelně škrábou strupy po hojících se ranách uštědřených obyvatelům Broadchurch s takovým nasazením, že se pokračování nejen vyrovná původní, prakticky dokonalé sérii, ale často aspiruje i výš. Otázkou však je, jestli se tvůrcům podaří navázat na to, co mohla být vynikající tečka za krátkou ságou. "How could you not know?" (26.04.2013)