Spojenec

Výrazově skromné, obsahově bohaté. Ačkoliv jsou v centru dění záporáci, divák si k nim dokáže najít kladný vztah. Pomáhají tomu sami (když budete střílet, tak jen do nohou), ale i ještě zápornější záporáci (ve vězení i mimo něj). Nechybí napětí, akce, zvraty, ani láska. Takže o moc víc chtít ani nemůžete. 70 % Oblíbená část- rozhovor Brendana a JRa po vytažení z vody zpět na loď (13.03.2015)

Hm, nič také čo by tu doteraz nebolo. Akurát to prostredie je za každým inšie, no forma zostáva rovnaká. Ďalší z filmov o (ne)dôvere, zrade, chamtivosti a ďalších dominantných vlastnostiach mnohých ľudí. Iné sa v podstate ani nedalo čakať. Takže to je prvoradý dôvod, prečo ma to nijako obzvlášť nenadchlo. Inak, hneď ako sa tam objavil motív šachu v úvode filmu som tušil, že tá symbolika sa objaví ešte aj v ďalších fázach vývoju (a tak aj bolo). Najväčším plusom celého filmu je aj taj podľa mňa Ewan McGregor (veď ako inak). No a Brenton Thwaites mi bol v tomto filme strašne nesympatický, až je pre mňa neuveriteľné, že takej ustráchanej postave ako JR by zverili takú zodpovednosť. (08.01.2015)

Je to dostatečně tvrdé, vcelku nadprůměrné, příjemně se na to dívá a je s tím zábava i opakovaně. Ne, nebojte se, popis svého přirození si schovávám až do komentáře k novým Hangrygejs, zde se výhradně věnuji dílu samotnému, které jsem si pracovně překřtil na Romeo, Julie a Eman MekŘehoř. Nebýt těch vcelku krutých kástingových minel a jedné scénáristické štěrbiny, vyhonil bych to i výš. Hlavní hrdina to sice herecky slušně zvládá, avšak nechápu, proč někdo, kdo má být vcelku ostříleným kriminálníkem, vypadá jako občerstvení pro pedofily, které jakoby právě vypadlo z reklamy na dětský zásyp na opruzeniny. Také mi nebylo dost jasné, jaký zločin že to vlastně spáchal, když vyfasoval neobvyklou sazbu šest měsíců v base s nejhnusnějšími vrahy s trojnásobným doživotím. Asi při vylupování mléčného baru se stříkací pistolí šlápl nějaké paničce na čivavu, přičemž jí způsobil těžké ublížení na zdraví s doživotními následky. Holt ale nějak ten náš Sanavagan toho Sanavabiče Emana potkat musel. Ten to jako obvykle herecky nezvládá vůbec a navíc ve mně takové vyteplené kopyto v roli nejkrutopřísnějšího a ultradrsného australského mukla nechtěně místy vyvolávalo samovolné dušení se průduškovým hlenem. Mnohem věrohodněji by zde určitě působilo obsazení Žorže Majkla, Eltna Džona nebo Šer. Po vzoru místních erudovaných kritiků hodlám být nyní pregnantně objektivní, doufám, že z toho po pár měsících neporodím nedonošenou pětikilovou demagogii, a cítím tedy nutkavou potřebu uvést, že mé hodnocení v tomto případě leží přesně v uzavřeném intervalu <58,235;69,251>. Jako by to někoho včetně mě samotného, kurva, zajímalo. (21.01.2015)

Syn zmaru chce pôsobiť ako silná dráma o postavách, pocitoch, motiváciach, no chýba údernosť a múdrejší scenár. Spracovanie je svojské, ale čakal som niečo drsnejšie a menej klišoidné. Veľa krát som mal pocit Dejavu ajkeď presne neviem kde, ale určite som niečo podobné už videl. Ako taký vzťah k postávam som si ale vybudovať vedel a vlastne som nemal problém film dopozerať. Nečakajte ale niečo výnimočné. (30.09.2021)

"Je to obchod. Na sentiment není místo." A místo se nenašlo ani pro zábavné odlehčení, protože tohle je drsný příběh a do něj humor nepatří. Škoda, já bych tam pár hlášek uvítal. Takhle jsou pro mě zajímaví snad jen gangsteři hrající šachy a mstící se za každou zradu. Já sice neumím myslet o tři tahy dopředu, ale v tomto případě ani mně po netradičním zahájení nečinilo nejmenší problém odhadnout, kdo obětuje levé křídlo, kdo zasune do dámy a komu upadne ve vězeňské sprše král na zem. (14.04.2016)