Príbuzenstvo

Sovětská depka v čisté podobě. 1) Film disponuje výbornými hereckými výkony zejména ženského obsazení. 56letá Nonna Morďukovová (matka) jakoby z oka vypadla až archetypálním často se vyskytujícícm bodrým ruským ženám z lidu. 31letá Světlana Krjučkovová (rozvedená dcera Nina) představuje další častý typ sovětské ženy - emancipované, trochu hloupé, trochu svéhlavé a především silně zubožené. Z mužských rolí mi nejvíce na nervy šel 62letý Andrej Petrov (nápadník Ljapin) svou vlezlou korektností, s níž snášel nepříjemné chování své ženské partnerky._____ 2) Film je, stejně jako byla i sovětská společnost, uřvaný a elementárně agresivní. Všichni tkví hluboko v sovětské realitě, ani sami tvůrci očividně netuší, jak moc. Telefon z Prahy symbolizuje fakt, že něco mimo zobrazovaný svět existuje, ale nikdo to ani nezaznamená. Obsazení budoucího herce a režiséra, 9letého Fjodora Stukova, do role psychedelické vnučky Irišky podsouvá nenápadně pochybnost o tom, zdali to, co vidíme, je opravdu realita, když si nemůžeme být jistí dokonce ani pohlavím postav. Kontrapunkt psychicky vyčerpaným a zdecimovaným hlavním hrdinům tvoří uhlazení armádní důstojníci. 36letý Nikita Michalkov tu možná jen bezděčně naznačuje, kdo se v sovětském režimu měl dobře._____ 3) Na netu jsem našel pětiminutové amatérské video z moskevské prodejny potravin ze začátku devadesátých let. Kamera přejede prázdné regály, nerozbalené kartonové bedny, z nichž nakupující urputně dobývají své konzervy. To nejděsivější přijde hned potom - tváře žen (muži v obchodě téměř nebyli) - unavené, strhané tváře lidí, kteří žijí v pekle._____ 4) Výstižný koment: Radko****, ScarPoul**. (03.08.2016)

Nikitu Michalkovova rozhodne povazujem za velikana europskej kinematografie, a mozno aj svetovej. Tuna vsak este nezaziaril naplno. Tematicky ide o rozpad rodiny a drsnu krizu rodinnych vztahov v byvalom ZSSR za Brezneva - generalny tajomnik Ustredneho vyboru KSSZ v rokoch 1964 - 1982. Smutny je rozpad manzelstva a nasledne matka zanedbava dceru, no a vesele to nema ani on, lebo chlasta. To nie je dobre pre ziadnych ludi, ci uz hinduistov, ci uz Rusov. Humoru tu bolo len minimum, ak vobec nejaky, skor ide o smutnu a hodne depresivnu studiu rodinnych vztahov v byvalom ZSSr. Ovsem, talent pre reziu Michalkov rozhodne ukazal - a filmovy diviak moze Michalkovova vidiet ako casnika v akomsi hoteli/krcme - neviem uz presne, co to bolo. 77 % (23.04.2016)

5/10 Film plný konfliktů - stojí proti sobě vesnice s městem, generace rodičů s gerací jejich (dospělých) dětí a mužský element s ženským. iRázná a zemitá venkovská matka přijiždí vlakem na neohlášenou návštěvu dcery do města. Po příjezdu zjišťuje, že její pod pozlátkem spokojeného života městského je spousta bolesti, nepochopení a zklamání - její dcera se chce rozvést kvůli ženatému muži, zeť má poměr se spolupracovnicí a už delší dobu nežije se ženou a dcerou a její bývalý muž se utápí v alkoholu. Se svou venkovsky přímou mateřskou starostlivostí se snaží vložit do všech záležitostí a urovnat je - bohužel vztahy a vazby vzniklé ve městě jsou zcela mimo její chápání venkovské tety, takže ve výseldku její se její dobře míněná snaha vůbec nesetkává s pochopením, ale vytváří tragikomické situace povětšinou nepříjemné pro všechny zůčastněné včetně jejího inženýrského nápadníka z rybí továrny. Dobré scény: tanec tchýně se zetěm na cizí svatbě, monolog alkoholického otce o probémech a nemocech, vlaková scéna tety s nápadníkem, pokus o rehabilitaci bojkotované Moskevské olympiády. Naopak jako pěst na oko působily dlouhé záběry na moderní techniku: tryskové letadlo či kolona vojenských vozů - že by obě směřovaly do Afghanistánu? (28.05.2008)

Na poetiku v žánri by som sa v tomto prípade neodvolával a nech to niekoho neodradí. Vzťahy sú tie, ktoré sú na čele tejto rozmanitej humorne-trpkej drámy, ktorá je výpoveďou pocitov a medziľudských osudov, ktoré (dodnes) postihujú neschopnosť dedinčanov vyrovnať sa s mestským životom a spôsobmi, akým ovplyvňuje ľudské správanie a chovanie. Výkony sú obdivuhodné, rovnako ako aj priebeh príbehu, ktorý síce uplynie rýchlo (miestami ale aj nudne), ale zanechá za sebou poriadnu smršť. 85%. (14.12.2007)

Obrazy zo života sovietkych vidiečanov žijúcich roky vo veľkomeste. Matka prichádza po rokoch na nečakanú návštevu dcéry a vnučky. Nachádza zmaľovanú fuchtľu, rozpadavajúcu sa rodinu a vnučku uzatvárajúcu sa do skríň a hlasnej hudby. Z matkinho bývalého manžela je alkoholik spomínajúci na mladosť vyrevujúc piesničky s garmoškou a mladými motorkármi. Zvukový chaos, neustále prekrikovania sa a hádky, komicko smutné konania, množstvo každodenných sovietkych absurdností v panelákovo betónovom objatí a neustála snaha niečo riešiť sú typické pre tohto Michalkova. Kakofóniu zvukov a mätež postáv narúšajú zdĺhavé monotónne scény (bežec na štadióne, lietadlo na oblohe) ozvučené otrasnou synťákovou filmovou hudbou (mimochodom obdobné plytké tóny boli typické pre ruské filmy 70 a 80. rokov). Trpkosmiešne vyznenie, pripomína komediálnu časť čs novej vlny, tu oblečenú do trička s ruským olympijským Míšom. Pozn.: Scéna tanca svokra a zaťa v reštaurácii je geniálna a podľa mňa prevyšuje omnoho viac známy Travoltov tanec vo filme Pulp fiction. (26.02.2005)