Leatherface - zrození

Kupodivu se tvůrcům podařili bezchybně zachytit pouze druhotné faktory, přičemž to důležité zde od začátku pokulhává. Například zde byl mistrně zachycen guláš v hlavě jednotlivých chovanců léčebny a spolu s tím postupný propad k šílenství hlavní postavy. Naopak zlomový bod, ve které se Leatherface definitivně obrátí ke zlu je zapříčiněn snad tím nejabsurdnějším představitelným zvratem. Zcela hloupým poutem chlapců, kteří spolu vlastně nemají nic společného. Mimo to, dílo provázel vcelku ubohý příběh, bez dostatečně charismatických herců a jasně vytyčeného cíle. Syrovost tohoto díla je zároveň jeho předností i prokletím. Neboť v jednu chvíli to funguje skvěle a v dalším záběru již otáčíte oči v sloup. Mimo delikátní záběry, jedinečné vykreslení představitelného lidského zla a šílenství totiž film nic jiného nenabídne a od začátku se pohybuje pouze mezi 2-3 hvězdami. 50% (30.12.2021)

No jo, je to takový mix Halloweenu od Zombáče a Vyvrženců pekla, také od Zombáče (jaká to ironie) a kožený ksicht, je tady spíš takový divák a všechno to vstřebává a nasává to do sebe, aby se ke konci rozjel. Ale přišlo mi, že duo režisérů, se snaží vrstvit brutalitu a zvrácenost, nad příběhem, což jak se ukáže, je škoda veliká. Jelikož ke konci mohli udělat řádnou ojebávku, že by se Lizz přidala k rodině, jelikož ji společnost zavrhla. Kdo však předvedl vynikající výkon, byl Stephen Dorff který naprosto s přehledem zastává roli psychouše, který děsí všechny okolo sebe. Rozhodně je to lepší než, ta verze z roku 2013, ale Marcusova verze je prostě zdařilejší, napínavější a víc démoničtější, i po tolika letech. (31.12.2017)

Texaský masakr francouzských zoufalců. Jakožto zdejší hororový expert bych se hned v úvodu komentáře mohl pochlubit svou odbornou predikcí z loňského roku, v níž se s fundovaností sobě vlastní vyjadřuji k očekávaným (ne)kvalitám snímku. Mohl, ale vzhledem ke své vyhlášené skromnosti tak neučíním (přestože se má prorocká slova ohledně tohoto odpadového braku opět do písmene naplnila). Schopnosti režisérské dvojce vykazují neúprosnou degresivní tendenci. Jejich odstrašující transformace v bezradné břídily započala prvotním zábleskem tvůrčí geniality v podobě strhujícího À l'intérieur. Uběhlo pouhých deset let a Bustillo s Maurym se zmítají ve smrtelné agonii, z které není návrátu. Po všech stránkách amatérský Leatherface uráží skutečného fanouška žánru slabomyslným scénářem se spoustou trhlin v logice chování postav, ochotnickými hereckými výkony a úplnou absencí napětí. Absolutní laik, který posuzuje kvalitu hororu výhradně optikou gore scén, možná nějakou tu hvězdu udělí. Pro všechny ostatní naprostá ztráta času. (23.09.2017)

Nečekám od žádnýho dalšího přírůstku TCM nic vele, ale prostě tohle je v píči. Pominu-li hrstku brutálů (a nekromantiky), tak je to úplně zlý prequel s kokotskou zápletkou dětí uprchlých z nějakýho blázince, který je úplně komplet slabě obsazený bez jedinýho pořádnýho charisma. Navíc jsem asi nedával dost pozor a celou dobu trávil v domnění, že Leatherface je to tlustý opožděný hovado, nikoli nemastnej a vesměs úplně normální teenager, což je prostě od základu úplně trapně. Kdo jste neviděl, dejte si místo toho radši třeba starou dvojku, u tý jsem se nedávno potěšil. Fuj tady s tou vyhlazenou bezpohlavností totál mimo mísu, ta špinavá buranská atmosféra a kouzlo tu absolutně neexistuje. Otrávení. (24.10.2017)

Syrový, brutální, zbytečný.. Přesto se rádi mrkneme. Kousky těchhle dvou úchylných pánů z Francie (Alexandre Bustillo, Julien Maury) se poměrně těžko shánějí, jejich dekádu stará prvotina Inside nicméně dokonale šokovala. Jejich přechod na americký trh si troufl vrhnout na samotný začátek jedné legendární série. Diváci, kteří vědí, kdo byl Tobe Hooper (zemřel letos v létě) a že vytvořil jeden z pilířů gore filmu, jsou s touhle rodinkou jako doma. Dozvíme se, jak se „zrodil“ Leatherface, chlapík, který porcoval, čtvrtil, děsil, honil, mlel desítky lidí, i jak poprvé poznal, co dokážou zuby žíznivé motorové pily. Mimochodem maniak v masce sešité z lidských kůží byl inspirovaný skutečnými událostmi, které v padesátých letech otřásly Wisconsinem, kde řádil vrah jménem Ed Gain. Na první rande to rozhodně nebude nejlepší výběr, každopádně to stále „omílající se“ schéma pořád baví, takže znovu sledujeme, jak se někdo schovává, utíká, dělá nelogická rozhodnutí nebo přichází o důležité části těla. Mladého masa na porážku je docela dost, nehraje úplně pitomě, tvůrci nás občas příjemně tahají za nos, jindy vymyslí na daný žánr překvapivou situaci. Žabožrouti drží standard série. Samozřejmě to celé brzy vyšumí z hlavy. (13.10.2017)