Zahrada slov

Presne ako som predpokladal. To že Šinkai natáča skvelé filmy ako na páse nie je náhoda. Dej je veľmi jednoduchý ,ale finále vaš prekvapí. Pokiaľ poznáte Makotovu tvorbu tak vás nápad tohto krátkeho filmu moc neprekvapí - áno znovu je to o vzťahoch - ,čo vás ,ale zaručene prekvapí je animácia na vysokej úrovni. Na niektorých mietach som dokonca ani neveril ,že je to kreslené! A tie scény v daždi ...JUJ! CHCEM VIDEŤ VIAC! Už dlho som tak nebol rád ,že vidím pršat v Anime 😂 79% - Na krátku chvíľu (,alebo pokojnú cestu vlakom) ako stvorené. (06.07.2019)

Je to krátké, takže poměrně málo o postavách, přesto mi přijde, že jsem toho věděla dost. Nebo přesně tolik, kolik bylo záměrem. Přeci jen...je úplně běžné, že o tom druhém toho taky často nevíte dost. Takže možná lepší, že délka je, jaká je. Stejně jako déšť. Taky to netrvá dlouho. Plus do toho luxusní vizuál. Já sama mám pro déšť velkou slabost, takže naladově mi to hodně sedlo. A příběhově taky. A teď mě omluvte, jdu si pustit mou oblíbenou...I'm only happy when it rains I'm only happy when it's complicated And though I know you can't appreciate it I'm only happy when it rains... :) (11.10.2023)

Přesně tak, jak zde všichni přispívají, animace byla (trefně k tomuto pomalému příběhu) dokonalá, pětihvězdičková. Avšak celý film se musí hodnotit i dle jiných kritérií. Jako černá k bílé, zakončení příběhu byla opakující se pěst do oka od boxera Ippa. A ty bolí dost. 30 minut se děj rozvíjí naprosto dokonale, pomalá tendence a déšť k tomu jen přispívala. Ovšem prakticky z minuty na minutu po nás film chce, abychom sebrali nastřádanou půl hodinku pocitů a propadly v pláč a brek, chce po nás, abychom ronili slzy jako silný tajfun? Bohužel. Ono zakončení mi dalo přímo facku a já jen tupě hleděl, jestli to myslí vážně a prakticky mi to pokazilo velmi dobrý dojem, který se v průběhu 3/4 filmu nesl. Kotonoha no niwa by potřebovala minimálně další půlhodinu a neuspěchat tak povedený start. Pokud bych hodnotil prvních 30 minut » 85%. Celý film však: 55% (13.06.2013)

Na rozdíl od Mijazakiho a Takahaty jsem vždy považoval Šinkaie za... no, zkrátka za kýčaře. V tomto případě je jeho postava v sobě utopený filozof, poeta a řemeslník, vše v jednom balení, který rád chodí venku, když leje, a kreslí boty. Jako jo, kluk je sympaťák a femme fatale pohrávající si s lodičkou na špičce bosé nožky zamotá hlavu nejednomu divákovi, ale pořád je to málo uvěřitelné, jednoduché a... kýčovité. (20.04.2021)

Kluk z neuspořádané rodiny, s fetišistickou úchylkou na dámské boty a dospělá žena, která už od rána nasává v parku. Co z toho může vzniknout? Překvapivě: velmi jemný, něžný vztah, který je i logickým vyústěním minulosti obou protagonistů. Reálné. Například v tom, že ne všechny bitky vyhraje ten spravedlivý, že ne všechno zlo je potrestáno a dokonce, že si často zlo ani nepřipustí, že je zlem a drze kráčí dál, zatímco hodný člověk musí snášet útrapy a ponížení. Přestože je snímek zdánlivě převážně o dešti a nenápadně rozvíjeném citu v jednom altánku, drží napětí i atmosféru. A já jako divák fandila oběma protagonistům a docela jsem chápala i ten prudký výbuch emocí v závěru. SHRNUTÍ: Věk není jenom číslo. Jsou to rozdílné zkušenosti, rozdílné nahlížení na svět, někdy i rozdílné hodnoty. Ale někdy, pouze zřídka, to vůbec neplatí. Otázkou je, jak dlouho to vydrží. Ale i kdyby jen chvíli, možná i ta stačí na trochu štěstí a vzájemné podory. (12.09.2019)