Kráľovstvo krivých zrkadiel

Neviem, kto je viac nesympatický, či štyria kráľovskí záporáci alebo dvojičky v hlavných detských úlohách. Každpopádne trochu podivná Rouova rozprávka s lacným výchovným posolstvom, aj keď typické Rouvove znaky, aké poznáme z jeho ďalších rozprávok, tu prítomné sú - zvieratá, reverzné triky, zrýchlené pohyby, potvory od výmyslu sveta. Chýbajú ale vtipné hlášky a ani príbeh nie je ktoviečo. Našťastie, kratšia stopáž a dobrodružný dej sa starajú o to, že aspoň nuda na (krivé) zrkadlo nezaklope...väčšinou. A tunajší divák sa aspoň pousmeje, na čo sa dali nalákať deti v 60. rokoch v krajine, kde zajtra znamenalo včera - na lekvár a malinovku. (26.12.2022)

Čo ma na filme zaujalo ( dojalo ) je jeho premakaná výtvarná stránka. Výprava, kostýmy, masky, triky. Dokonca aj v úvodnej nerozprávkovej časti, mi prišiel byt hlavnej hrdinky ako niečo, čo nemá príliš korene v skutočnosti. V tomto boli teda rusáci majstri. V tomto prípade ale režisérovi Rouovi jeho trapkovský pohľad na tému neodpúšťam ( tak ako som to urobil pri legendárnom MRÁZIKOVI ). Je ťažké, aj na tak malej ploche, sledovať niečo, čo rozprávkový štýl rozmieľa na patetický humbuk. Videl som film s pôvodným SK dabingom ( 1964 ) a je to jedna z vecí, ktorá na hodnotení pridáva. (14.12.2017)

Původní ČST dabing jsem nesehnal (kavárenské svině z ČT09 ho odmítají odvysílat) a dabingem od Uranie jsem si nechtěl kazit požitek z filmu, proto jsem se rozhodl shlédnout jej s dabingem z Markízy a následně jsem našel i původní slovenský kinodabing. Výrazným pozitivem jsou zejména barvité kostýmy, masky i lokace, alegorické zobrazení postav, minimum zpívaných pasáží (obě jsou krátké a ta závěrečná Vlajka je povedená a správně budovatelská) a především roztomilá dvojčata Jukinovy, jimž sluší i pážecí uniforma. Zajímavá je též scéna, kdy se ti tři gauneři snaží vzájemně otrávit. Negativem jsou mnohé nedořešené a řádně neobjasněné situace, např. proč se po osvobození Hurda všichni padouši proměnili ve zvířata, jež představovala jejich jména pozpátku nebo poněkud urychlený závěr, jemuž předcházela zbytečně zdlouhavá pětiminutová honička v kočárech. Rovněž je nelogické, že Olja a Ajlo považují za přítele a riskují život pro někoho, koho zahlédly jen pár vteřin a prakticky nic o něm nevědí. Taktéž postrádám nějaké to rozloučení s Ajlou a návratem zpět, namísto toho hned po vítězné písni se Olja octne sama zpět ve svém bytě. Pohádka je každopádně nadprůměrná a i když má zjevné nedostatky, rozhodně nemám problém shlédnout ji opakovaně. Jelikož jsem nikdy dřív tuto pohádku neviděl, nemohla u mě zafungovat nostalgie, přesto zasloužené lepší 3 * uděluji filmu, čtvrtá hvězda je pro Olgu a Táňu (veliká škoda, že jim nebylo umožněno pokračovat v herecké kariéře). 80% (02.05.2022)

Kedysi sa mi Kráľovstvo páčilo viac, ako Mrázik a aj teraz, po 25 rokov sa mi páči stále viac. Asi to bude veľmi slušnou výpravou, tvorcom sa podarilo vytvoriť kúzelný rozprávkový svet s tak trochu temnejšou atmosférou, ale stále výrazne pestrofarebný. Možno sa tu inšpiroval aj Del Toro. Film je to buď pre malé deti, alebo pre dospelé deti pod vplyvom drog. Celé je to samozrejme zmätené a šialené, ale to bol evidentne zámer. (12.04.2016)

Tuto ruskou pohádku Alexandra Roua považuji za jedno z výtvarně nejzdařilejších děl 60. let, a to spolu s mnohem známějším Rouovým dílem „Mrazík“. Rovněž herecké výkony jsou znamenité, v roli žabího muže Abaže Arkadij Cinman, ledově chladné a panovačné Arbokap Lidie Vertinskaja a krutého králova pobočníka Cepuse Andrej Fajt. Dětské role tu hrají sestry-dvojčata Alo a Ola, které může divák krátce zahlédnout i v Mrazíkovi, jak sbírají houby. Mají tu sice pionýrské šátky a v závěru spolu s osvobozeným chlapcem Hurdem zpívají něco jako budovatelskou píseň, ale s odstupem času se to dá určitě odpustit. Je to vynikající filmové dílo, zejména po stránce výtvarných efektů, pro něž mám slabost... (04.10.2007)