Nežné vlny

Tak to je ale úpe jako z mého života. Také jsem si v onom roce kolem sedmnáctého novembra málem poprvé štrejchnul! Pravda, nakonec jsem našemu souhu čiteli na pěstitelské práce odolal a odmítl jeho nabídky doučování v oblasti setby ředkví, díky čemuž dnes chodím jako kachna jen tak trošičku, ovšem jinak prakticky to samé. A nyní jen zkratkovitě k filmu - občas (výjimečně) se najdou i zrzky, co se dají snést. Rozhodně nejde o komedii, spíše o takové plážové proplutí večerem. Erotično Helimadoe nehledat. V pozadí je vidět Mělník. Dva, ze slušnosti a za zemi původu navyšuji. (18.11.2016)

Za Vicu a Vojtu, protože jinak jsou Něžné vlny přehlídkou ztraceného času, neb snaha zachytit sladkobolné patetično skrz naskrz druhou polovinou 20. století zde prostě čpí na kilometry daleko a činí z filmu pouhý videoklip k Vojtově songu. Nejen že děj je mizerný, ale i herci jsou tragičtí (kromě zmíněných za zmínku stojí ještě i Táňa Pauhofová, která se snaží hrát, seč jí síly stačí, ale díky mizernému scénaři a provedení - vždyť ona za těch dvacet let vůbec nezestárne! - je to pořád málo). Něžné vlny jsou plné klišé (nepohodlní živlové jsou odklizeni na venkov), laciného humoru (scény ze sametové revoluce... karafiáty a svíčky, "Nechte mě projít"...) a celé je to prostě takové pohádkově barevné a podbízivé a... Jo, vlastně jako většina současných českých snímků. (22.07.2014)

Komedie roku z toho nebude, ale vtipné momenty tam jsou (houby, Čajkovskij, Jan Budař) a nakonec i to „znásilnění“ revoluce se mi docela líbilo (nechte mě projít!). Takže jako úsměvná relaxačka je to stravitelné. Duo Táňa Pauhofová a Hynek Čermák hraje přesně to, co má hrát, s mladými herci to bylo o poznání horší (Robert Cejnar, Lucie Šteflová). (31.08.2014)

Že já vůl na tu předpremiéru v Hradci Králové nešel. Vejdělkova nejnákladnější dávka skvělého humoru, který byl opět na vysoké úrovní. V kině, kde jsem seděl mezi samými čtyřicátníky, chytla dokonce jedna slečna / paní záchvat smíchu v trvání asi jedné minuty (stala se takovou atrakcí vyprodaného sálu). Z první třicetiminutovky jsem byl uchvácený a v mysli se mi promítala otázka, že prozatím z českých filmů vidím největšího konkurenta Hořícímu keři, ale v momentě, kdy hlavní postava dospěla (Level 3: Robert Cejnar), to ztrácelo takový svižný a humorem překypovaný nádech. Zřejmě zato může nepříliš profesionální výkon Roberta Cejnara. Ale jsem optimista a tak hodnotím Něžné vlny jako velmi zdařilý. Hlavně díky již zmíněnému humoru, kterým málem přepsali historii, viz. Sametová revoluce. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (24.01.2014)

Vejdělkovi komerční počiny mam poměrně rád, ale Něžné vlny mi přijdou jako totální přešlap. Sice opět nezklame technická stránka nebo vizuálně krásné interiéry, či exteriéry, jenže sebeironický příběh s hromadou náhod nefunguje. V pozadí blížícího Sametové revoluce vás postavy příliš nezajímavý, přispívá k tomu i fakt, že hlavní herec Robert Cejnar vypadá jak Justin Bieber. 50% (18.12.2014)