Reklama

Reklama

Oslobodenie

  • Československo Osvobození (viac)
Sovietsky zväz / Východné Nemecko / Poľsko / Taliansko, 1969, 5x90 min

Réžia:

Jurij Ozerov

Hudba:

Jurij Levitin

Hrajú:

Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971) (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (84)

p3tris 

všetky recenzie používateľa

Ta všude vychvalovaná monumentálnost mě v žádném případě neoslnila tak, jako většinu ostatních. Na scéně se sice pohybuje velký počet tanků, ale spíš tak nějak zmateně jezdí sem a tam a mezi tím vybuchují pyrotechnické efekty. A jelikož se jedná dost často o typ T-55, spíš než druhoválečný film to připomíná nějaké cvičení Varšavské smlouvy. Nejhorší je ale do očí bijící propaganda a očividné lži. Báťuška Stalin je jakýsi vševědoucí geniální stratég, který k vyhrání války snad ani nepotřebuje štáb. Naproti tomu Churchill zase podlá krysa, která chce jen zabrat co největší část Evropy a nehodlá kvůli tomu zradit spojence. Sovětští vojáci jsou potom ctnost sama. Když se dostanou do Berlína, samozřejmě se podělí o jídlo i pití s trpícími domorodci. To je pak samozřejmé, že nemusí nikoho znásilňovat, ale fešné Němky jim skáčou sami do postele. Tedy skákaly by, kdyby jim idylku nepřerušil boj. Poláci a Sověti jsou největší soudruzi, jako by se v devětatřicátém vůbec nic nestalo. Ale největší korunu tomu nasadil komunista von Stauffenberg. ()

Gwaihir 

všetky recenzie používateľa

Tak velkolepou poctu by dnes už asi nikdo natočit nedokázal. Samozřejmě, jde především o zobrazení a oslavu hrdinství sovětských lidí, kteří se nesporně o vítězství nad nacismem zasloužili ze všech nejvíce. Zároveň se však jedná o poměrně komplexní pohled na celé vítězné tažení započaté u Stalingradu, jehož hlavní osu sice tvoří největší bitvy východní fronty, ale která neopomíjí ani větší či menší zmínky mapující rovněž důležitá dění na jiných místech, pro mě poněkud překvapivě zahrnující například operaci Valkýra nebo zatčení a osvobození Musoliniho, a diplomatická jednání. Je jasné, že odboček na jiná bojiště mohlo být mnohem více a osobně bych byl velmi rád, kdyby byl významný prostor věnován i partyzánskému boji, ať už na území Jugoslávie, nebo jinde. Toto ztvárnění je přesto velmi působivé a, díky využití některých původních materiálů, jejich výborného zakomponování do celku, v němž se chytře střídají scény hraného dokumentu se scénami válečného filmu, jež jsou často až epických rozměrů, vyvolává velice autentický dojem, podpořený i tím, že neukazuje jednotlivé události v jednoznačně černobílém světle, ale vytváří skutečně barevný obraz války. 90 % ()

Reklama

Danikaa 

všetky recenzie používateľa

Nemám rada vojnové filmy, ale Oslobodenie je výnimka. Táto epopej je výnimočná. Odráža dobu, v ktorej vznikla. ZSSR bol vtedy silný a také je tu všetko. Réžia, kamera, hudba - tá je impozantná.  Dej sa drží historických faktov. S vlastenectvom to samozrejme prehnali, ale tak isto by to v takomto filme prehnali aj iní režiséri. ()

xaver 

všetky recenzie používateľa

Jeden z nejlepších válečných snímků v historii vůbec. Podle mého názoru se vyrovná, by i předčí takové válečné velkofilmy, jako Bitvu o Británii, Tora, Tora, Tora, nebo Bitvu v Ardenách, popř. Nejdelší den. Chvílemi dokumentární scény s autentickými osobnostmi se střídají s příběhy prostých vojáků na pozadí Velké války s precizně propracovanými bojovými scénami se spoustou originální válečné techniky. Po Blokáde Leningradu, Bitvy o Moskvu a Stalingradu začíná velkolepá epopej u Kurska a dovede diváka až do Berlína. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Velmi obsáhle o sérii Osvobození pojednává komentář Arccose a flankera.27 a žádný nový úhel pohledu se už patrně k tak rozsáhlým textům vymyslet nedá, takže ve stručnosti - pro fanoušky vojenské historie a milovníky vojenské techniky určitě povinnost a zároveň pro filmové nadšence důležitý kus filmové historie, který se nedá opominout, pro ctitele kvalitního herectví a pečlivě promyšlených scénářů obtížně stravitelná podívaná, která je holt poplatná své době, místu vzniku a svému tvůrci. Ozerovovi práce s detailem a s herci nikdy moc nešla, stejně tak choreografie bitev je těžkopádná, ale nikdo jiný nedokázal soustředit před kameru takové množství vojáků a vojenské techniky jako právě on. Osvobození je možné hodnotit v zásadě jakýmkoli počtem hvězdiček podle osobního hodnotového měřítka, za sebe musím konstatovat, že je mi s odstupem času čím dál tím odpornější patos, naivita a zřejmý propagandistický rozměr. Celkový dojem: 25 %. ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (21)

  • Scénáristé Oskar Kurganov a Jurij Bondarev měli každý jiný úkol. Kurganov nastoupil na historické scény, zatímco Bondarev psal příběhy hlavních hrdinů. (Spinosaurus)
  • Na počátku 4. dílu jsou scény, ve které Hitler pověřuje Himmlera, aby přes prostředníka SS-Obergruppenführera Karla Wolfa vyjednal se západními Spojenci příměří. Vše se mělo odehrát před konferencí na Jaltě, kde na to potom Stalin upozornil Roosevelta a Churchilla. Celé toto je výmysl sovětské propagandy. Wolf sice vyjednával s Američany, ale až na samém konci války několik měsíců po Jaltě a ne o příměří na Západní frontě, ale o kapitulaci německých vojsk v Itálii. Ta potom nastala 29. dubna 1945. Vše se odehrálo bez vědomí jak Himmlera, tak i Hitlera, který podobné pokusy zakazoval a trestal. (Dzin01)
  • Letadla Jak-18 představovaly všechny sovětské stíhačky a český Zlín Z-526 představoval německé Messerschmitty. Auta z Velké vlastenecké války na masové scény také nestačila. Proto byla široce používána poválečná vozidla: GAZ-63 (1948), ZIL-157 (1958) a dokonce i Ural-375 (1961). Na scéně s účastí flotily Dněpru jsou zapojeny lodě poválečné výroby typu Yaroslavets projektu 376, které jsou konstrukčně a externě podobné lodím řady Ya používaným během válečných let. (sator)

Reklama

Reklama