Reklama

Reklama

Oslobodenie

  • Československo Osvobození (viac)
Sovietsky zväz / Východné Nemecko / Poľsko / Taliansko, 1969, 5x90 min

Réžia:

Jurij Ozerov

Hudba:

Jurij Levitin

Hrajú:

Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971) (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (84)

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Veľkosť a náročnosť niektorých scén je dychberúca. Počet techniky a komparzistov je dnes už asi neprekonateľný. V tomto je film najsilnejší a okrem toho mnohým málo znalým divákom dokáže zhruba podať reálny a ucelený pohľad na celý priebeh toho najdôležitejšieho v 2. svet. vojne. Pochváliť treba nestranný pohľad a priestor dostáva tak jedna ako aj druhá strana. Jedinou, ale pre mňa zásadnou vadou na kráse je fakt, že veľká väčšina bojových scén je snímaná z výšky. Chýbali mi vojaci na fronte a v boji z blízka, cez ktorých by bol myslím film divákovi bližší. Pár ich tu je, ale nedostávajú veľký priestor a ich osudy vždy preťali dôležité udalosti. Samotný záver sa nesie až v smiešne socialistickom duchu a výpočet mŕtvych akosi pozabudol na židov(ak som dával dobrý pozor), čo sa mi ani veriť nechce. 80%. ()

SoolenJV 

všetky recenzie používateľa

No, tak jako film perfekcionisticky monumentální. Dokud se střílí je to fajn, ale za těch šest hodin je toho ke konci až moc a pořád dokola to samé. Na druhou stranu je příjemným překvapením dokonalá podoba všech zúčastněných v černobílých historických rekonstrukcích (i když jsou zde všichni, kromě Sovětů samozřejmě) vylíčeni jako blbci. Pokud jde o hledisko historické - celá "epopej" je na tom velmi pochybně. Ale to už je u Sovětských válečných filmů skoro pravidlem. ()

Reklama

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Reziser Jurij Ozerov natocil neskutocne nadherny, velkolepy film. Takze ja tu nebudem vypisovat siahodlhe prispevky, aj tak drahi uzivatelia nakecali toho dost aj za mna. Ja len teda strucne : mame moznost sledovat najvacsiu bitku v dejinach kinematografie /Ozerovova tromfol az Navrat Krale Petera Jacksona, do tohoto filmu viedlo suverenne Osvobozdenie/. mimoriadne kvalitna sovietska filmarina aj pre mylovnikov europskej kinematografie /a teda mimoamerickej/. 100 % ()

MartinezZ 

všetky recenzie používateľa

Ták sovětské... ~~~ Jde o taký filmovější pětidílný pokus o dokument ze sovětského pohledu. A aby to bylo zajímavější, je to až příliš protkáno sovětskými žvásty, pohledy na trpící rusy a tak nějak ignoraci západní fronty. Vystihuje to např. začátek Stalinovy věty "Bitva o Dněpr je z pohledu vojensko-politického..." nebo vyobrazení vylodění spojenců u Normandie jen pár několikavteřinovými historickými záběry bez válčení, takže oproti smrtím Rusů to vypadalo jak procházka růžovým sadem, nebo při bitvě o Berlín pochvala jakéhosi politruka generálem za to, že fotí vojáky na nové stranické průkazy :) Některé dialogy postav byly až trapně naivní. Stejně tak byla dost rušivá ta ruská ošetřovatelka, která se náhodně objevovala e filmu a smysl to nemělo žádný, snad jen krom upíchnutí jakési manželky, dcery nebo milenky režiséra. ~~~ Jako průřez východním tažením to není zlé, jen se musíte umět oprostit od hodnoučkého Stalina a proradného Roosevelta se Churchilem - prostě pokus o jakýsi filmovější děj a vyobrazení postav je poněkud směšný. Nicméně fandové sovětské techniky a nějakých těch zbraní by mohli být nadšeni, v měřítku více než hojném tu uvidí mnohé v pohybu. ~~~ PS: Český dabing ne-Rusů žalostný, jak opožděný simultánní překlad, taktéž mi unikal smysl zobrazování částí filmu v černobílé barvě a částí barevně, nehledě na stranu konfliktu, asi nějaký umělecký záměr. ()

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Přiznám se, že jsem vydržel pouze první díl. Tento způsob vyprávění je už dávno přežitý. Z vojenské operace vidíme jen útržky, zato drama je to obrovské. Rozervaní bloudící vojáci, oficíři i zdravotní sestry běhají po bojišti, není nikoho, kdo by Němce zastavil. Nakonec to přeci náckové projeli, jen nevím tedy kdo střílel. Ne prostě to nedávám. 40% ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (21)

  • Problémem byla vojenská technika, zejména německé armády. Ani SSSR ani NDR neměly provozuschopné tanky Tiger, Panther nebo Ferdinand. V důsledku toho byly na podvozky sovětských tanků T-34-85 a poválečných T-44 instalovány falešné věže s charakteristickými atributy německých obrněných vozidel, které měly dosti nízkou siluetu. (sator)
  • Pro natáčení v pozadí nařídil ministr obrany SSSR maršál Rodion Malinovskij vyčlenit asi 100 dalších sovětských tanků T-55, které byly jednoduše přemalovány, aby vypadaly jako německé. Poválečné vybavení sovětské armády v hromadných epizodách je však snadno identifikovatelné. Některá obrněná vozidla použitá při natáčení se ve skutečnosti nemohla zúčastnit bitev, protože se začala vyrábět mnohem později, než byly ukázány události – například střední tank T-34-85 s dlouhou hlavní a 85mm kanónem se nemohl zúčastnit v bitvě u Kurska, součástí vojska se stal až na jaře příštího roku 1944. Ale kvůli nedostatku provozuschopných vozidel dřívějšího modelu je to T-34-85, který je stálým účastníkem sovětských filmů o válce, včetně těch o jejím počátečním období 1941–1942. Také v některých scénách můžete vidět tanky IS-3, T-62 a samohybná děla SU-100. Celkem se do natáčení zapojilo asi 150 tanků. (sator)
  • Příprava filmu byla konzultována se stovkami odborníků a účastníků bojů. Na německé straně byl jedním z konzultantů plukovník NNA Job-Wilhelm Henning Dietrich von Witzleben, prasynovec polního maršála Erwina von Witzlebena, jednoho z účastníků „spiknutí generálů“ 20. července 1944, za Polsko radil polský plukovník, účastník druhé světové války Zbigniew Załuski. (sator)

Reklama

Reklama