8½ Women
8½ Women
8½ Frauen
Réžia:
Peter GreenawayScenár:
Peter GreenawayHrajú:
Vivian Wu, Toni Collette, Amanda Plummer, Polly Walker, Elizabeth Berrington, Peter Greenaway, Barbara Sarafian, Jules Werner, Natacha Amal, John Standing (viac)Obsahy(1)
Po smrti své ženy se starý pan Emmenthal, zámožný muž s domem v Ženevě, upíná ke svému synovi Storeymu, majiteli řetězce heren v Kjótu. Navazují spolu zcela nový, otevřený vztah, diskutují především sex, ženy, své frustrace z dětství a Felliniho filmy. Nakonec si do domu pana Emmenthala stěhují osm a půl ženy různých povolání a vzezření, aby se tam s nimi oddávali slastem a žili jako velká rodina. Asi po roce soužití se jejich komunita rozpadá. Některé ženy se proti Emmenthalům spolčí a oloupí je o herny v Kjótu, jedna žena umírá, další propadá šílenství a jiná uhání pryč (nahá a na koni), jednu ženu seberou mafiáni, jiné (té, která neustále rodí děti) se chtějí muži sami zbavit a posadí ji na letadlo do města s exoticky znějícím názvem. V závěru starý pán Emmenthal (poté, co se duševně odpoutal od své zesnulé ženy a dokázal milovat všechny) ve slasti umírá. Poslední žena odjíždí se svým milencem a Storey zůstává sám. Celý příběh je provázen zemětřeseními, které Storey přivolává a které mají symbolický význam vnějšího projevu něčeho, co se odehrává uvnitř - protože celý film je ve své podstatě právě o tom, co se odehrává uvnitř. (Phaedra)
(viac)Videá (1)
Recenzie (29)
Z Greenawayových filmů je 8 a 1/2 ženy nejvíc o sexu, přitom je zde explicitního sexu nejméně. Především se artisticky mluví o ženách a jejich povaze. Naštěstí to nedopadlo tak, jak jsem se bál, přece jen jde o jeho nejhůře přijímaný film. Spíš než že by to bylo přetaženě samoúčelné, je to takové nevzrušivé a nevzbudilo to ve mně zájem. Čekal jsem pozérské nic a místo toho jsem dostal ospalé něco. ()
Greenaway už je asi unavený a začal vykrádat sám sebe, a to co bylo v jeho předchozích filmech originální, tady působí samoúčelně, jako např. sáhodlouhé žvanění o sexu a spousta povadlé nahoty. Bohužel zde chybí i Nymanova hudba, která dodávala jeho dřívějším filmům vznešený kontrast. Ale cílové publikum si i zde něco najde, třeba prasnici Hortenzii... ()
Rozdiel medzi Felliniho 8 a pol a Geenawayovým 8 a pol ženy je v tom, že Guido bol sympaťák a v jeho panoptiku žien sa ocitli aj ženy ako Claudia Cardinalle, zato dvojica Ementál st. a Ementál ml. a ich ženy žiadne sympatie v divákovi vyvolávať nebudú. Ale keďže sa jedná nesporne o zámer, tak myslím, že režisérovi tento krok vyšiel a zvláštnym spôsobom to funguje. Nič pozitívne sa o mužoch a ženách nedozvedáme a najhoršie z toho vyjdu nakoniec Rakúšania. Film ponúka niekoľko vtipných a svojim spôsobom pravdivých bonmotov, ale samozrejme Greenaway opäť zaujme najmä formou. Každý (druhý) záber je krásne naaranžovaný, snáď len cez tie konvenčné detaily tvárí nespoznávame režisérov rukopis. ()
Smrť manželky bohatého finančníka = príležitosť na realizáciu sexuálnych snov. Pozostalý manžel spolu s aktívnym prispením syna začne realizovať vízie, hodiace sa skôr do kabinetu kuriozít ako do izby vášní. V izbách rodinného sídla si zriadia súkromný nevestinec s osadenstvom, zastupujúcim variabilne sa meniace ženstvo. Dominuje odkvitajúca krása belošiek a ľadový chlad Japoniek. Bohužiaľ, režisér sa v rozpore s názvom (aj s Felliniho citovaným filmom 8 a ½ ) príliš zameral na mužské charaktery, tie ženské sú len zbežne načrtnuté a strácajú sa v epizodických, nerozvinutých scénach. A neostal len pri charakteroch. Nevábna mužská nahota netvorí len púhu ilustráciu deja, ale akoby bola jej hýbateľom a niekedy aj zmyslom. Greenaway opustil obrazovú opulentnosť, stlmil experimentovanie s obrazom a vynechal zvukový expresionizmus predchádzajúcich filmov. Ostal síce zžieravým kritikom odcudzených medziľudských vzťahov a povznesenej bezcitnosti bohatých vrstiev uspokojených pohodlnosťou materiálneho dostatku, no zároveň sa stal filmovo neveľmi zaujímavým. Chudobnú recykláciu predchádzajúcich skvelých nápadov zachraňuje len niekoľko vtipných slovných postrehov a zopár vydarenejších obrazov. Príliš málo na dobrý film. ()
Greenawayův film patří k těm vzácným případům, kdy bych přes svou nespornou lakotu byl ochoten po půl hodině odejít z kina a raději oželet peníze a ušetřit stále vzácnější čas. Otázka zní: je možné natočit film, který se má zaobírat temnými stránkami lidské duše, sexualitou, životem zbohatlíků neomezovaných společenskými konvencemi tak, aby to bylo neskutečně nudné? Ale ano, Greenaway dokázal, že při troše dobré snahy autorský film podobného ražení lze spáchat. Být producentem, raději bych ty peníze rovnou spálil v krbu, než je investoval do podobné podívané. Je to nesmírně sebestředný a obtížně vstřebatelný film, který je primárně určený pro festivalový okruh publika, pro ten nepočetný okruh pravých intelektuálů a o poznání početnější okruh těch, co si o sobě myslí, že jsou intelektuály, aby mohli po projekci vzrušeně debatovat o skrytých významech filmu ve smyslu, co tím básník chtěl říci. Na začátku se jedna postava ptá druhé: "Co myslíš, natáčí přední režiséři své filmy proto, aby uspokojili své sexuální představy?" - a druhá odpovídá: "Myslím, že většina." Jestli tenhle film natočil Greenaway proto, aby uspokojil své sexuální představy, pak je to hodně nudný a podivínský patron. Ten film není ani provokativní ani pikantní, v žádném ohledu není ani ze života, protože jsem se setkal se slušnou řádkou bizarních postav, sociopatů a pošuků, ale něco byť jen vzdáleně podobného těmto filmovým postavám jsem nepotkal. Celkový dojem: 5 %. ()
Reklama