Špinavý trik

Když dva (tři, čtyři, ..) dělají totéž, není to totéž. Urputná, prázdná manýra a snaha se líbit a dělat to jako jiní (ti vzoroví), zde mimo převážně slušných hereckých výkonů (hvězdná Jennifer Lawrence je přesvědčivě blbá) bije do očí víc, než výstavní výstřihy Amy Adams. David O. Russell, především jako zodpovědná osoba za nudný scénář přeplněný žvaněním a unylou režii, se opět překonává v klesání a svoji tvůrčí laťku podlézá zas o něco níž. A podlézá nejen ji(m). Podlézá a podlézá. Je to od něj skutečně špinavý trik...VLCI vyjí jinde, ale to by bylo nošením dříví do lesa. Do lesa, kam se své dříví snaží O. Russell nanosit, ale zatím je mu cesta do něj zapovězena. (01.02.2014)

David O. Russell (poslední dobou) točí jednoduše "lidské" filmy, které nemusí mít kdovíjak chytrý děj, či převratně napsané dialogy, aby se člověku vryly pod kůži. Fighter, Terapie láskou a nyní i Špinavý trik působí sympaticky, domácky a sálá z nich lidství. Na obrazovce se pohybují lehce groteskní charaktery, na které se díky kvalitnímu herectví dost dobře dívá. Rozjezd filmu je skvělý, Russelovo filmové vyprávění je poutavé, děj se zamotá tak akorát a 70. léta jsou zpodobněna perfektně. Výhrady mám k závěrečné fázi, která se jaksi rozplývá do ztracena, a to i přesto, nebo spíš právě proto, že se snaží působit mindfuck dojmem, což neodpovídá dosavadní neseriózní náladě. 7/10 (03.01.2014)

Pôsobilo to na mňa ako taká pozérska šaškáreň s nie práve mojimi obľúbencami (obzvlášť Jennifer Lawrence asi nikdy neprídem na chuť). No nič, tí sa aspoň snažili čo najlepšie zahrať v daných okolnostiach, ktoré sa mi nepáčili. David O. Russell si zrejme myslel, že keď budú mať herci čo najšialenejšie účesy a kostýmy, budú dve hodiny rozprávať o ničom, použije záber z kufra auta a sem-tam pokus o humor bude z toho druhý Pulp Fiction a Oscary sa len tak pohrnú. Prosím, len nech to žiadneho nevyhrá, lebo zase stratím vieru v ľudstvo. (19.01.2014)

O. Russell mě nesmírně otravuje. Jeho filmy připomínají výkladní skříň klišé a konvencí a pokud ve Fighterovi všechno tohle fungovalo dobře, od Terapie láskou se to změnilo na prázdné pozlátko přikryté imitací "něčeho víc". Přitom jeho manýristické preferování některých postupů a kompozic není už ani "kýčovitě hezké" a cool (vzrušující), ale jednoduše prázdně samoúčelné. Zcela v souladu s nekončící přehlídkou "tak akorát aby nebylo vidět moc" dekoltů Amy Adams, která místo vzrušení budí po chvíli zvídavý pocit, že zda má pozornost přitahovat, nebo odvádět. Absurdně bohatý výběr dobových šlágrů, přehlídka debilních účesů, nefungujících paralelních linií a vypravěčských hlasů, tažená Balem, který už začíná trochu zapomínat, že herectví je něco víc než nabírat a shazovat periodicky 50 kilo. Po Vlkovi z Wall Street působí tenhle vyumělkovaný pokus o epopej klamu a přetvářky poskládaný do rádoby drzého a hloubavého celku ještě nejapněji. A to se mi poslední Marty pod kůži příliš nedostal. Ale pořád mám dost rozumu na to, abych poznal podvrh od originálu. [50%] (22.01.2014)

Hypotéza, kterou jsem zformuloval v průběhu sledování filmu: Režisér David O. Russell si myslel, že může točit jako Martin Scorsese. A tak, když už točil o Atlantic City, si od Martyho vypůjčil polovinu herců z Mistrova seriálu Impérium - Mafie v Atlantic City a jako pojistku, když už točil o kasinu, hlavního představitele z Mistrova Casina. Ale ani tyhle popošťouchnutí neudělaly z Davida O. Russella Martina Scorseseho. A to se Robert De Niro fakt snažil... (01.06.2014)