Akt zabitia

Pohled na jednu z mnoha asijských genocid, které zůstaly světem nepotrestány. Nechme stranou tupé a vylízané "zeleno-oranžové" milicionářské mozky, celé je to o Anwarovi a jeho zázračné sebereflexi. Oppenheimerovi se možná podařilo něco v co sám ani nedoufal, dostat z indonéského hrdiny přiznání toho, že pachatelem vražd a zločinů proti lidskosti. To hlavní se vlastně stane až na samém konci, děj je totiž vyplněn především epizodními scénami, jako kandidatura do parlamentu Anwarova přítele, natáčení scén pro tamní film o Anwarovi, popisování metod mučení a vraždění "komunistů". Anwar je zvláštní postava, na které je dobře znázorněna povaha válečného zločince, pachatel zločinů proti lidskosti v dobré víře, že pomáhá vlastní zemi od komunistů si sice "pouze" ve filmu, ale prožije si, utrpení vlastních obětí a zázračně zjistí, co to vlastně před padesáti léty prováděl za levárny. Po stránce kvality zpracování se dá vytknout jen jedno, délka. Trošku uondané a možná trošku přeplněné scénami "lidu", jinak po všech stranách výjimečné dílo. (26.08.2013)

Bůh nemá rád určitě komunisty..... Tahle věta mi asi nejvíc utkvěla v paměti. Až tragikomický dokument, který se ohlíží o skoro padesát let zpátky a mapuje násilné převzetí moci v Indonésii. Milión zvražděných, převážně komunistů, ten mluví už jenom sám za sebe. Jejich tehdejší katové po těch několika desítkách let dělají, jako by snad lovili králíky nebo přemnožené krysy a ani nehnou brvou a souhlasí s něčím, u čeho se mně můj rozum už tak dlouho nepříčil. Když to tak vezmu, jsem nakonec velmi rád, kde jsem se narodil. A to rozhodně nežiju v ideálním státě. (19.01.2015)

Je to zdlouhavé. Základní informace je přitom prostá: Někdejší sérioví vrazi ani dnes nečelí žádné společenské stigmatizaci a bez zábran o svých vraždách hovoří. Něco jako kdyby bývalí členové Einsatzgruppen rozšafně vyprávěli na kameru, jak v Bělorusku vybíjeli Židy a politruky. --- Šokuje nás to díky kulturní vzdálenosti. V Číně se za časů občanské války (1911-1949) dály neuvěřitelné brutality v ještě mnohem masovějším měřítku. O japonském příspěvku do této kruté historie se mluví, protože to vyhovuje čínskému šovinismu, ale Číňané Číňanům pustili žilou mnohem víc. Nikdo se tím bůhvíjak nezabývá. Současná Indonésie je dost sebevědomá, aby dokument podobného druhu povolila, ale to neznamená, že jinde nebylo ještě hůř. Třeba ve Vietnamu, a tím opravdu nemyslím My Lai. --- Orient opravdu nemá s násilím problém. Dělo se tam vždy. Námitka, že za to může Západ, je očividně lživá. Je to právě naopak. Humanismus a vytrvalá snaha omezovat násilí na nezbytné minimum je po staletí výlučnou výsadou Západu. Tak třeba v Africe bylo právě koloniální období jedinou epochou, kdy zabít souseda kvůli karamelce nebylo tak snadné. --- Naše úsilí o potírání násilí se projevuje v až hysterických reakcích na případy, kdy se Západ násilí dopustí. Nejnověji třeba v Iráku. Tenhle film je dobrý pro porozumění, jak se na násilí dívají ve zbytku světa. Hlavně to nepokládejte za nějakou indonéskou specialitu. Koneckonců i mnohý Rus vám ještě dneska ochotně dosvědčí, že Stalinova vláda byla pro jeho vlast dobrodiním. (07.09.2015)

Starej Anwar a ten tlustej blb jsou jen vykonavatelé. Občas mají noční můry (teda hlavně Anwar, tlusťoch ne, ten je moc blbej na to, aby mu došlo, co udělal), ale v zásadě se tím, co dělali, bavili. A bavili by se tím bez ohledu na to, jestli škrtili drátem komunisty, nebo někoho jinýho. Historie jim k tomu jen dala hrdinský krytí. Zajímavá postava je ten menší náměstek ministra, protože ten zabíjel, ale i věděl proč. Co se týče filmu, po asi půl hodce je myšlenka jasná a už se jen opakuje, až třeba na TV show, která je teda pekelná. /// Ve vztahu k tomu, co je dobré a co špatně, tam už je to těžší. Tu zemi fakt komunisti ovládnout chtěli a po dobrém se tomu bránit nešlo. No, a upřímně, viděl někdy někdo laskavou a kultivovanou občanskou válku? Když se věci řeší silou, vždycky to nakonec vypadá takhle a provádějí to podobní primitivové... To, co se dělo, bylo zjevně hnusný, brutální a nelidský a nechalo to jizvu v národu i jednotlivcích. Zároveň by to ale nemělo vyvolat dojem, že svržený Sukarno byl bůhví co, už do převratu zvládnul zemi přivézt k hladomoru. (19.01.2019)

Dechberoucí.. Úplně chápu proč tomu Herzog pomohl na svět. Tohle je fakt unikát. Oppenheimer natrefil na zlatou žílu, kdy mu extrémní otevřenost protagonistů umožňuje hrábnout nezvykle hluboko a nazírat na to vše z úhlu který i přes svou stylizaci ve výsledku tvoří komplexnější a relevantnější výpověď než kdejaká striktně (a poctivě) faktografická filmařina.. ... Snad poprvé v životě jsem v dokumentu natrefil na společenství (nechci říct přímo kulturu nebo národ) kterému absolutně od základu nerozumím. Korupce, krutost, cynismus, atrofovaná empatie a morálka, nejsprostější kýč jako estetická norma, nejsofistikovanější argumentace někde na úrovní sedmé třídy základní školy.. to vše prorostlé naprosto samozřejmě celou společností... Věřím, že dokument o životě mimozemšťanů by mě fascinoval možná o kousek méně než tenhle bizar.. (22.09.2019)