Symfónia strachu

Filmů na styl telefonní budky není mnoho a proto se vždy těším když se objeví nový přírustek. Symfonie není špatný film, má jen ten problém že vyzradí pointu moc brzy a tím pádem napětí klesá. Jinak zábava to stále je. Wood konečně nehraje psychopata a můj neoblíbenec Cusack se tu objeví jen na chvilku takže se dá přežít. (26.01.2019)

Klavír. Naprosto geniální nástroj a nápad převést Telefonní budku do koncertní síně, při které bude E. Wood předvádět mistrovský výkon je vskutku brilantní. Jenomže škoda, že tvůrci nedokázali udržet kvalitu snímku a z příjemného thrilleru s napínavou komorní atmosferou se snažily vytěžit víc než bylo možné. Posledních dvacet minut dolů a zapomenu, že sem kdy viděl Colina telefonovat. (28.04.2014)

Škoda, velmi zajímavý námět, ale jen průměrně zpracovaný. Přitom s kvalitnějším scénářem a prodloužením filmu by se dalo dosáhnout mnohem napínavější atmosféry a větší propracovanosti postav. Zejména když se blíží konec filmu, je to vidět, jak scénář slábne a film ztrácí. Takže co chybí, delší stopáž, vykreslenost osob, člověk si k nim jen těžko buduje vztah a hutnější atmosféra. (04.05.2020)

„Nezklam mě, Tome.“ - „Nezklamu svoje publikum.“ Film, kterým se Grand Piano opravdu hodně inspiroval, tedy Telefonní budku, mám moc rád. Byl jsem proto zvědav, jak se s tím její „hudební remake“ popasuje. Dlouhou dobu mě film bavil opravdu moc. Nadchly mě už úvodní titulky, ty (ne)šťastné náhody mi nepřišly nijak přes čáru, neměl jsem je problém přijmout, napětí a gradování scén fungovalo na jedničku, hudba spolu se střihem dávaly snímku dostatečné tempo a šťávu, Elijah byl jako vystresovaný klavírista maximálně uvěřitelný, Cusackův hlas zase zněl správně „padoušsky“. Moje nadšení však směrem ke konci šlo strmě dolů. Nechci spoilerovat, takže napíšu jen to, že od chvíle, kdy přišlo „pěvecké překvapení“, šel film pomalu ale jistě do háje (nebo možná spíš rychle). Tom byl ve svých „výkonech“ náhle směšný, neuvěřitelný a jeho soupeř zas začal dělat jednu chybu za druhou. Přetažené scény se kupily, úplný závěr to vše (bohužel) jen podtrhl. Rád bych dal 4*, ale kvůli hloupému konci to bude pouze lepší průměr. (15.02.2017)

Zaujímavý námet o klaviristovi spracovaný do nezáživného komorného thrilleru. Tam, kde sa podobne ladené snímky ako Phone Booth, Buried a pod. snažili námet s umiestnením deja do jednej lokality neustále osviežovať nejakým nápaditým dianím si Grand Piano vystačí len so základnou myšlienkou , ktorá sa po úvodným niekoľkých minútach stáva pomerne obohranou, nabaľuje na seba čoraz viac klišé situácii a pôsobí maximálne účelovo a vykalkulovane. Postavy sa navyše chovajú až prehnane nelogicky, čím sa vytráca napätie. Samotný neuspokojivý záver je už len klinčekom po hlavičke skrz naskrz priemerného filmu. Počiatočná atmosféra na pár chvíľ pripomenie Hitchcocka, ale veľmi rýchlo sa vytratí a celý film vyšumí do prázdna. A to ešte nespomínam, že aj tých pár svetlých chvíľ narúšajú trápne humorné vsuvky, ktoré sa tu absolútne nehodili. Skutočne, otravnejšie vedľajšie postavy ako tí dvaja kamarát sediaci v hľadisku som vo filme už dlho nevidel! V tomto prípade režisér až žalostne nezvládol spracovať pútavý námet. Pomerne paradox, že film o vážnej hudbe nepôsobí vôbec seriózne. CELKOVO: 2* (28.02.2014)