Volný pád

Takové standardní teplé drama s decentní atmosférou a gradací. Nic, co bychom už dávno neviděli - ani konec nebyl nikterak překvapivý, možná spíš naopak. Je to celé takové uhlazené a celkem sympatické, ale v rámci žánru byly už natočeny lepší filmy, a nemám na mysli zrovna zprofanovanou Zkrocenou horu. (18.10.2014)

Tak nám chlapci nemeckí policajtskí zase raz predviedli ako má vyzerať kvalitný 4% sex! Neviem hodnotiť aké to je ak sa zamilujete do človeka rovnakého pohlavia. Nikdy v živote som to nezažila. To čo však viem je, že je veľká chyba podceniť silu skutočnej lásky. Myslím, že milovať je ľudská prirodzenosť, nezávislá na pohlaví, fyzickej kráse, veku, postaveniu, rase, alebo situácii. Ak sa človek vzoprie láske, ide proti svojej vlastnej podstate. Presne tak, ako vás dokáže láska posilniť a urobiť vás šťastným ak sa jej podvolíte, tak vás dokáže zničiť, ak jej odporujete a popierate ju. Môže byť tým čo vás pozdvihne do nebeských výšin, alebo tým, čo vás spáli na prach! (17.03.2014)

Konečně nějaký snímek, kterému se dalo věřit a nesnažil se z člověka vymačkat slzy kýčovitým sladkým příběhem o dvou hošíčcích, co se potkají, zamilují a jsou spolu do smrti. V realitě není načasování vždycky nejlepší. Například můžete mít pochybnosti o své sexuální orientaci kolem třicítky, když vaše přítelkyně čeká vaše dítě. Shit happens. Má člověk to určité nutkání hluboko uvnitř sebe následovat nebo zůstat při zemi, rozhodovat se správně, zodpovědně, morálně? Ale dá se pak být šťastný nebo je to jen život pro druhé? Ale pokud nám na druhých záleží a nechceme jim ubližovat, jednáme tak altruisticky nebo sobecky, protože skrze ubližováním jim bychom ublížili i sami sobě aneb když nám to vadí, tak to vlastně děláme pro sebe? Jsou situace, kdy člověk jakýmkoliv rozhodnutím přijde o věci, na kterých mu záleží. Psychologická dilemata bez správného jednoduchého řešení. Na obou koncích nesnesitelné ztráty. Těžko posoudit, která je menší. Riskovat či sázet na jistotu, toť otázka. Stejně se reálně nemůžeme rozhodnout zcela svobodně, neboť jsme determinováni sami sebou a tak jsme předurčeni udělat jednu jedinou možnou věc, ať je jakkoliv špatná. Konečně někdo rýpnul trochu pod povrch. Hell yeah! (08.01.2014)

Hanno Koffler od Letní bouře vyrostl a je z něj dospělý muž. V mé filmotéce je to druhý jeho film s homosexuální tématikou a tentokrát v hlavní roli. Film opět nabourává zásadní klišé, že gay nemusí být jen vykroucené tintítko s typicky ženskými gesty. Jakkoli se mi průběh filmu líbil, závěr zkazil, co mohl. Když jsem konečně očekával nějaké rozuzlení filmu, přišly na řadu závěrečné titulky, a proto mu nemůžu dát o hvězdičku víc. Skoro jako kdyby se tvůrci připravovali na pokračování, protože takhle otevřený konec jsem už dlouho neviděl. I kdyby ten příběh dopadl jakkoliv, tu pátou bych mu dal. (31.08.2014)

Tady je to vesměs vychvalovaný film a musím uznat, že si vyšší hodnocení zaslouží. Námět má podobný jako Zkrocená hora, ale tento je lépe filmařsky zpracovaný a nepomáhá si okouzlujícím prostředím. Možná bych dal i 4 hvězdičky, ale čím dal víc mě iritují lidé (nejen v životě), kteří neví co chtějí, lžou sami sobě i druhým a tím pádem mučí všechny kolem sebe a toto je ten příklad. Jinak film je dobře natočený a uvěřitelný - pro mě silnější 3 hvězdy a znovu už nepustím - takový surový film plný deprese už opravdu znovu nechci. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (28.12.2014)