Volný pád

Prvních deset minut mi přišlo tak nechutně německy testosteronově strojených, že jsem to málem vypnul. Díky první vášnivé scénce s těhotnou manželkou jsem ale začal být zvědavý a díval se dál. Začalo se mi to líbit, místy velmi. Konečně někdo poukázal na fakt, že největší homofob bývá sám latentní géčko. Docela s chutí bych mu rozbil hubu, škoda že je to jen jako :). Nicméně... Já fakt nevim, opět mi přijde, že to, co se dá říct narovinu se říká oklikou a nebo se to neříká vůbec. Asi jsem příliš moderní a kašlu na názory druhých? Film je vyprávěn klasickým německým strojovým jazykem, ale ono to asi v policejním prostředí jinak nejde. Konec nekonec mě taky mrzí. Ale tu čtyřku dám, i proto, že je to další ze snímků, kde se tolik nemluví - velmi osvěžující (narozdíl od těch emerických komunikaček). A opět opakuju své oblíbené - díky za každý g-film, který má koule. (17.10.2014)

Solidní německý příspěvek na téma coming out dospělého chlapa v maloměstě. Hlavní hrdina se zabouchne do kolegy na tréninku, prochází si klasickým soubojem sebezapření s touhou a jeho život se dostává do krize. Civilně působící film na mě zafungoval díky neokoukaným hercům, kteří kromě slušných hereckých výkonů předvádí velmi slušné erotické scény - plně v tradici německého upřímného přístupu k nahotě a sexu. Vzhledem k evropskému původu nelze úplně odhadnout, kam se děj bude vyvíjet a bylo to pro mě příjemné překvapení. (26.08.2018)

...no tak se na ně (německé filmy) podívejme... jedno příjemné překvapení za druhým... konkurence Zkrocené hory... zajímavý je dialogový minimalismus obou... pomalé tempo (jak příjemné po všech uskákaných reklamách, klipech a drama bijákách)... skvělý Koffer i Riemert (zatím jsem ho neviděla ve špatném filmu)... díky za absenci hepáče... budu se těšit na dalšího Lacanta... (06.01.2014)

Stejně mě to nepřinutí si častěji pouštět jakékoli německé filmy. Překvapení se konalo asi nejvíce proto, že jako nenáročné drama (jestli něco takového vůbec existuje) to stálo za to. Ten průběh naznačuje to, co se je zpracovává často, když jeden v tom je až po uši a druhý si ne a ne říct (plus možná malý twist (který tu taky už sice byl) v podobě rodiny s dítětem.) Taky to přesně tohle bylo. Ale stejně se mi zdá, že všechno v tom filmu do sebe zapadalo tak dobře, že v podstatě na tuhle vztahovku nelze nic velkého vytknout. Navíc při scéně v nemocnici, kdy došlo na ten okamžik "radši už jdi, don´t touch me, ale co, nikdo tu není, boom a on byl" bylo vážně vidět, jak jim to spolu hezky hraje. Na to se taky potom hned líp kouká. (27.12.2014)

Šablonovité, i když se obávám, že v policejních kruzích pořád aktuální. Chvílemi je z toho cítit Zkrocená hora, chvílemi zase scenáristická beznaděj (tolikrát jsem "je mi to líto" během jednoho filmu fakt ještě neslyšel). Průměr, který sice dobře pracuje se stereotypy, ale sám do jednoho velkého sklouzává. (21.08.2016)