Hitman: Agent 47

Nečekal jsem moc a i tak jsem byl znechucen. Hitmana 47 jsem vždycky bral jako dokonalý stroj na zabíjení, který sází více na strategii a plánování než na šílené pobíhání a uhýbání před kulkama. Ale v tomto filmu je každý "hrdinův" úkryt prozrazen během pár hodin a veškerá strategie spočívá v tom, že "budou po mě střílet a já uhnu a zastřelím je". Přemýšlel jsem, zda by se mi takový film líbil, kdyby mi bylo 15 - a doufám, že tak blbej jsem nebyl nikdy :) (04.01.2016)

A to jsem si myslel, že po trojice 96 hodin šílenější střih neuvidím a omyl byl teda pravdou. Do tohodle dílka se musel pustit minimálně sám střihoruký Edward a navíc musel bejt řádně zhulenej. Chvilkama mi to přišlo, že jsem někde na house párty, jak mi blikala obrazovka, navíc film, už tak slabé jedničce nesahal ani po kolena. Teď už je mi jasné, proč ho většina multikin, stáhla z programu už po 3 týdnech... (28.10.2015)

Těžko říct, zda producenti dostatečně nevěří potenciálu herní předlohy, ale druhý pokus o filmovou adaptaci vyšel tak napůl. Oceňuji trademarky, kterých se tvůrci snažili držet, zajímavou volbu v podobě Frienda v hlavní roli a akční scény, které však zbytečně shazují digitálně dodělávané sekvence. Herního Hitmana mám rád a rád bych se příště dočkal filmové adaptace, která nabídne áčkový scénář, poctivější akci a možná i větší zaměření na fanoušky herní série. (21.11.2015)

Podle mě o něco lepší než původní Hitman z r. 2007 - určitě přibylo akce, násilí, bitek a kaskadérských kousků obecně (producenti najali režiséry akčních scén Chada Stahelskiho a Davida M. Leitche, kaskadérského supervisora Jonathana Eusebia a koordinátora bojových scén Jona Valera - všechny ze společnosti 87eleven Action Design, jednoho z předních kaskadérských týmů ve filmovém odvětví). Jiné obsazení titulní postavy mě příliš nenadchlo - ne že by mě Timothy Olyphant tolik přesvědčil o svých hereckých kvalitách, ale typově se podle mě pro tuto roli hodil víc než Rupert Friend, který s těmi dorůstajícími vlasy vypadá jako pomlácený Ukrajinec, kterého navlékli do obleku (kostýmní výtvarnice filmu, Bina Daigeler, navštívila prakticky všechny krejčovské domy v Německu a New Yorku, než najala krejčího z Madridu, který vytvořil černý oblek pro titulní postavu vyrobený ze speciální, jemně tkané bavlny). Výměnu Hannah Ware za Olgu Kurylenko jsem naopak kvitoval s povděkem, protože se na dotyčnou dobře kouká a její bradavky film náležitě zpestřují. Film sám o sobě je samozřejmě pitomý až hrůza, ale těžko na něj na druhou stranu aplikovat nějaká náročná kritéria - pokud k němu člověk přistoupí jako k zábavné oddychovce a má tenhle typ filmů rád, může si to slušně užít. Tak jako já - nový Hitman je podle mě doslova fetišisticky zaměřený na radost ze střílení, kterého si v tomto filmu člověk užije skutečně do sytosti - těžko lovit z paměti jiný film z poslední doby, kde by měl hlavní hrdina tak jistou mušku. Právě to je ale podle mě na filmu to nejzábavnější, ta strojově chladná dokonalost hlavního hrdiny, ta nekončící smršť kulek a mozků vystříklých na zeď - celá ta velkolepá oslava drsnosti a střelných zbraní má vážně něco do sebe, to vám teda řeknu. Závěrečná akce třeba nemá svou živelností daleko k vrcholné sekvenci z prvního Matrixu, v níž se Neo po boku Trinity prostřílí chodbou plnou ozbrojených vojáků (tím podobnost Hitmana s jinými filmy nekončí - za všechny by se určitě dala jmenovat třeba podobnost s filmem Terminator Genisys). Film je naopak slabý v dialogových scénách, kde občas sklouzne až k nechtěné trapnosti - všechny ty kecy o tom, že člověka určují jeho činy, nikoli geny, apod., ve filmu jen otravují. Na to, že jde o režijní debut, je to podle mě velmi podařená premiéra na sklonku tohoto léta - pokud víte, do čeho jdete, můžete se královsky pobavit. Předpoklady k tomu by byly - atraktivní lokace, propracovaná vizuální stránka a nádherné akční scény (včetně vrtulníkových sekvencí, automobilových honiček a explodujících tryskových motorů). (25.08.2015)

Pro svůj tisící komentář jsem se rozhodl vybrat Hitmana☝ Postavu, ke které nemám žádný bližší vztah, pouze jsem hrál asi 3 jeho hry od dánských tvůrců IO Interactive, ale nedohrál a film, kterej jsem nechtěl nikdy vidět...nebo alespoň ne hned, dokud se o něm mluví, že vůbec existuje. A podobně jako u Kurýra jsem od restartu Agenta 47 nečekal vůbec nic a nakonec jsem byl vlastně příjemně překvapen. Jasně, hlavní představitel vypadá jak sušená švestka, nosí divnej odstín červené kravaty a má na hlavě přecijen nějaký ten milimetr, rakousko-uherský absolutista Aleksander Bach však předem zavrženému snímku přecijen vtiskl nějaký ksicht a ačkoliv z pera hollywoodského holobrátka Skipa Woodse ze scénáře vyšla opět nakvašená břečka (Hitman podle mě ale nic víc nepotřebuje, jemu jde o styl), dá se na to koukat, akce je patričně dynamická a kamera patričně hravá. I přes skromnou stopáž tempo zásadně poleví po první půlhodině, jako takové poctivé guilty pleasure film poslouží dobře. Jediné vlastně čemu škodí jsou herní adaptace, které přecijen nějaký větší potenciál mají a pokud mi někdy slíbí, že za 10 let tu nemáme další reboot, jsem ochoten tento film omilostnit a třeba někdy v budoucnu srovnat s "jedničkou," ze které si pamatuji úplný prd...70% (22.11.2015)