Kostený tomahawk

Na levnou budgetovku má Bone Tomahawk tedy vskutku skvostné obsazení. Navrátivší se Kurt Russell, můj oblíbený Patrick Wilson a po dlouhé době i Matthew Fox navíc ve velkých rolích! Stejně jsem ale žádnou střílečku nečekal. Prostřední akt mi vlastně nepřišel tolik záživný a je jasné, že procházka pustinou byla levná záležitost, ale možná bych tam přecijen trošku krátil. Ovšem závěrečný akt vše vynahrazuje a jasně symbolizuje jakýsi nepřiznaný prequel k Osmi hrozným, ovšem jaká jatka si dovolil pan Zahler si prosím nedovolil ani Tarantino. Opravdu si upřímně vůbec nepamatuji, kdy jsem tolik odvrátil zrak od naturalistické a zároveň nechutné scény v jeskyni. Možná to i režisér trošku přehnal, nicméně to nic nemění na tom, že posledních cca 20-25 minut jsem ani nedutal a vychutnával. Otázka jestli to ospravedlní minimálně 40 minut vaty, ale to nechám na vás...7/10 (26.01.2016)

To by byla jedna lidská noha nekrájená, mohu pěkně prosím nechat o dvě deka víc? Huh, to bylo teda, nejednou jsem odvracel zrak. Výborně napsané postavy (Russellův šerif byl ten správný klaďas jak má být), skvělé dialogy, napínavé celou dobu, i v první hodině, kdy se především putuje a rozpráví (a prohlubují se vztahy mezi čtveřicí zachránců). Líbilo se mi, že film moc neupozorňuje na situace "teď se něco stane", žádná hudba, pohyb kamery nebo střih nic takového neohlásí. Objeví-li se na scéně protivník, události proběhnou zhruba tak, jak by asi proběhly ve skutečnosti. Přidává to na uvěřitelnosti děje i na atmosféře. Přes všechnu syrovost a brutalitu jsem ovšem neměl nikdy dojem, že ty scény sklouzávají k samoúčelnosti. Bylo toho přesně akorát, aby to dodalo na vyznění a navodilo to pocit nebezpečí, proti kterému hrdinové stojí, případně se plazí. To je další pozitivum, nějaké hrdinské průpovídky nebo nepřirozené lidské výkony tu nenajdeme. Čili kdo má na začátku zlomenou nohu, bude se celý film belhat a plazit a plivat krev po zemi a podobně. Když o tom přemýšlím, vlastně není, co bych vytkl. Trochu to připomíná 13th Warrior aka Vikingy s Banderrasem podle Crichtonových Pojídačů mrtvých, ale mnohem naturalističtější. (13.12.2015)

Drsný šerif, jeho přestárlá pravá ruka, honák, který pajdá o berli, a ostřílený sebevědomý střelec, který má na kontě přes stovku mrtvých indiánů. Společně se vydávají na záchrannou misi unesené ženy a zástupce šerifa. Uprostřed ničeho musejí jednat rychle a chladně, jinak zemřou kulkou zlodějů, nebo hůř, skončí v žaludcích kanibalských indiánů, kteří lidská těla bourají bez skrupulí. Tvůrci na to jdou velmi pozvolna, máme čas se se čtveřicí dostatečně dobře seznámit, občas to mezi nimi zajiskří a zaskřípe, ale pořád jsou to čtyři kovbojové, kteří vědí, kdy přitlačit, i kdy přijít s omluvou. I přesto, že je tempo nesmírně pomalé, na nudu nezbývá čas. Stačí solidní atmosféra nebo jeden dva svištící šípy, a divák hned zbystří. Tenhle trpělivý western napsal a jako svůj debut zrežíroval S. Craig Zahler, získal velmi slušnou hereckou sestavu, která pomáhá tomu, jak soustředěný kus se před námi vypráví. Závěr je úderný, padají skalpy, prsty i hlavy, samoúčelné to nicméně není. Po prvních deseti minutách bych to asi nečekal, ale nakonec moc fajn debut. Navíc za ty prachy.. (11.11.2015)

Je potěšující narazit dnes na žánrovku, která si dává na čas, nechává záběry doznít a namísto rychlého uspokojení diváků dbá o pomalé budování atmosféry a vykreslování postav. Také zásluhou trpělivé a precizní práce s mizanscénou a starosvětsky lineárního vyprávění během první hodiny lehko podlehnete dojmu, že sledujete klasický western. Bone Tomahawk je ve skutečnosti westernem post-klasickým a kanibalským hororem k tomu (zároveň lze druhou polovinu filmu sledovat jako převrácenou variaci na hixploitation). Muži jednající s kovbojskou přímočarostí, z nichž jeden je mrzák a další slabozraký vdovec, jsou zde soběstačnou ženskou hrdinkou označeni za idioty, ignorantský postoj vůči domorodé kultuře se neobejde bez krvavých následků a teorie hranice (mezi divočinou a civilizací) je nejenže dovedena do pekelných extrémů, ale zároveň ji lze vztáhnout i na žánrovou bipolaritu filmu, který vcelku podnětně prozkoumává styčné body hororu a westernu (strach z cizího, arogance mocného bílého muže). Závěr sice nepřináší takovou satisfakci, jakou bych dle péče věnované předchozím dvěma hodinám očekával, pořád jde společně s Osmi hroznými o nejlepší western updatovaný pro neklidné časy, ve kterých žijeme, který je při svém čerpání z exploatační tradice mnohem vtipnější a upřímnější než Revenant. 80% Zajímavé komentáře: JFL, curunir, maddy (22.10.2017)

Neskutečně intenzivní zážitek i napodruhé, atmosféra odlehlého místa mimo civilizaci a jeho strašlivého tajemství na vás dolehne hned v úvodní sekvenci, přičemž s každou přibývající minutou houstne a nabývá i hutných významů. Jsme v tom s postavami, na něž bychom nejradši zařvali, ať do těch skalisek nelezou v tak malém počtu a povolají kavalerii. Když scénu pročísne charakteristické hrdelní dorozumívání divochů, ježí se chlupy i na pleši, a nárazové šoky při nepředvídatelných a nekompromisně provedených útocích nemohou být díky subjektivitě a timingu intenzivnější. Takhle si představuji špičkově efektivní horor, který nepotřebuje komplikovaný děj a šokující odhalení. Stačí „pouze“ opečované postavy (obsazené božími herci v čele s Russellem a Jenkinsem), komunikatovnost, která vždy vyzradí jen tolik, aby navýšila napětí a současně nemátla, a také podnětná kulisa obracející se k exploatačním tradicím i k historickým (tedy pro Američany symptomatickým) významům. Totální splynutí prostoru civilizace a barbarského divošství doluje hororové zlato z pohledu žánru a také podnětnou sebereflexi z perspektivy bílého rasistického muže, jehož zde skvěle zastupuje morálně ambivalentní Matthew Fox. Plus až nezištné zapuštění hlubokých emocí, které jsou v Zahlerově podání jaksi stylizované a ikonické („pozdravuj manželku a já budu pozdravovat tu tvojí“), ale zároveň fakt přirozené a hmatatelné. Láska a ochota obětovat se za druhé je tím, co nás zásadně povyšuje nad barbarství, přičemž v tomto brutálním nepředvídatelném provedení to nevyznívá ani sentimentálně, ani vyloženě zcestně. Stejně jako následující Blok 99 totální autorský poklad. 95 % (01.03.2022)