Kostený tomahawk

Kostený tomahawk nie je síce žiadny žánrový revolučný zázrak, ale oceňujem jeho tvrdosť. Tá sa prekvapivo neukazuje ani tak v krvavých pasážach (nie je tu skoro nič, ak nepočítame "len" jednu z najnezabudnuteľnejších gore scén, aké som kedy v živote videl), ale skôr v atmosfére a v prístupe režiséra. A v neposlednom rade sa prejavuje aj na tom, ako je narábané s jednotlivými postavami (keď uvidíte, pochopíte). Tie síce nie sú originálne, ale herci si v nich našli zamilovanie a chémia medzi nimi je kvalitná. Výprava je ako skoro všetko v tomto filme: bezvýchodisková, nepríjemná, škaredá, temná, beznádejná. Toto sa nemohlo skončiť dobre. Pre nikoho. (19.11.2016)

Třetina úvod, třetina cesta, třetina brutální zúčtování s lidožrouty v závěru. Chvíli si počkáte a celý to nikam nespěchá, přes což se spousta lidí nepřenese, ale mně to nevadilo vůbec, protože tu máme hereckou sestavu jak z pohádky (Russell? Arquette? Sid Haig??), vtípky a dějově jasný směr. Zkrátka zjevení, co si rád ještě někdy zopáknu. “You say goodbye to my wife and I'll say hello to yours.” (23.10.2015)

Hororový western je přímo vražedná kombinace. Příběh ukázkově graduje, kdy po tom co se něco stane složí záchraná výprava, aby se vše zvrtlo v jednu opravdu hodně těžko zapomenutelnou gore řezničinu. Kurt Russell se vrací se vztyčenou hlavou do první ligy a z toho jsem přímo nadšený. Snímek ani tak nestojí přímo na něm, jako spíše na pevných rozhovorech, trefných hláškách. Režisérovo jméno budu moc rád v budoucnu sledovat. 80% (01.01.2016)

Neskorší Brawl in Cell Block 99 je z môjho uhľa pohľadu o dosť kvalitnejšia jazda, ale ani Bone Tomahawk nie je žiadna zabudnutiahodná westernovka. Síce tento žáner príliš neobľubujem, v kombinácii s občasným hororovým napätím ma vedel zaujať. Nepravdepodobný vývoj deja ma síce prinútil niekoľkokrát krútiť hlavou, ale aj tak som si Bone Tomahawk užil. V prípade realistickejšieho poňatia a väčšieho zastúpenia hororového žánru by som ale zrejme chrochtal blahom. (24.11.2018)

Ačkoliv se to táhne jako sopl přežraného houmlesáka v podchodu, nikomu to nevadí. Jeden si hned zvykne na ospalý vypravěčský styl, který si vlastně jen připravuje půdu pro jakési obrázkové bonmoty na konci každé etudy. Nakonec sice každého potěší, že se to pomalu doplazilo do konce, ale nemyslím si, že by někdo litoval prosraných dvou hodin života. Bone tomahawk je zábavný jako Vánoce na sněhu. Člověk je rád, ale je mu to vcelku vlastně jedno, pořád to jsou Vánoce i kdyby se nechumelilo, že ano. Film se asi nestane oblíbeným spektáklem všech dob, ale i tak zaujme a zůstane dlouho v hlavě. (29.12.2015)