Tromfové eso

Důvodem mého nízkého hodnocení je především fakt, že westernovému žánru moc neholduji. Nicméně spaghetti-westerny jsou dle mého ještě horší odrůda tohoto žánru. Na tomto filmu mi nepřišlo opravdu nic zábavného, ani nic napínavého. Příběh je značně přehnaný a charaktery trapné. Jednoduše mě to nebavilo. (13.03.2013)

K filmu dodám snad jen to, že Spencerovi s Hillem slušelo, když byli v trojici ještě s dalším sympaťákem. Ale cítím potřebu si položit řečnickou otázku, proč, proboha, někdo musel spáchat nový dabing, když ten z roku 1983 je geniální? Ležérní Hrušínského dabing Spencera překonává originál. A pak si nějaký hňup usmyslí, že by bylo príma, kdyby byl nahrazen patlavým Zavřelem, kterému není takřka rozumět. A Zahajský, budoucí Spencerův dabér, si s poklidem mluví Wallache. (19.10.2013)

Trumfové Eso/Ace High je druhý spaghetti western Giuseppe Colizziho (přímé pokračování Bůh odpouští, já ne!) a druhý western, v němž účinkovalo duo Hill-Spencer, kteří v této trilogii (3. díl Boot Hill) položili základy své herecké polohy a relace, které pak od sedmdesátek hráli. Tlustej Bud Buddy Spencer jako naštvanej hromotluk a Terence Hill jako jeho agilní parťák, který však zde ještě hraje zádumčivě a přísně jako Franco Nero v Djangovi. V Barboniho westernech se však již objevuje v komediálnější poloze, kterou utváří jistá nejapnost, vychytralost, bezstarostnost až naivitou. Díky tomuto kontrastu k otrávenému, tupému a ohromně silnému Spencerovi je generováno více zábavy z jejich vztahové dynamiky. Já ty jejich slapstickové taškařice plné bitek zas tolik nebaví, ale Colizziho westerny mi nenabízí nic o tolik lepšího. Nejvýraznějším kladem oproti Barboniho trilogii jsou možná lepší záporáci, což je však dáno tím, Colizziho tón je zkrátka vážnější. Frank Wolff měl sice v předchozím filmu více prostoru než jaký má zde záporák v podání Kevina McCarthyho. Pozornost se spíše upíná na "ošklivého" Eli Wallacha: Na jeho postavě zde stojí zápletka> Ukradne totiž hrdinům peníze, které ukořistili v závěru jedničky a vnutí jim, aby mu pomohli v jeho pomstě, což později dělají už z čiré sympatie. Lze chápat proč (postava byla zrazena a nechána na 15 let za katrem), ale nelze to moc prožívat spolu s postavami, protože ten scénář prostě není dost imerzivní a zdařile si diváka vedoucí. Vůbec mě nezajímalo, jak to dopadne a jestli si Wallachova postava pomstí, protože jsem to s ním nijak zvlášť neprožíval, jelikož jsem nebyl součástí jeho utrpení a se záporákem jsme se střetli až v samém závěru. Celá tahle emoce jde tedy mimo diváka a závěr s tím pak nemůže operovat. Je to vlastně nedostatečně dramaticky vystavěné, protože by se mělo budovat napětí (třeba v rámci nějaké emoce, kterou může být touha se pomstit a revenge příběhy by právě tohle měli v divákovi vybudit) a ve vhodný moment to napětí uvolnit, čímž diváka "odměnit".  Tohle však v tomto (ani předchozím) filmu dostatečně nesepne. Oba filmy jsou koukatelné, ale troufám si říci, že kvůli nedostatečně prokreslenému scénáři nechají diváka spíše chladným. (17.12.2023)

Oblíbená dvojice (Hill a Spencer) mě nikdy nezklamala. Vždycky se na jejich filmy rád podívám znovu a bavím se stále u nezapomenutelných scén. Trumfové eso je jedním z nich. Nechybí dobrý, poněkud netradiční příběh. Nápady některých scén jsou originální. Škoda je, že není film trochu kratší a mohl by být i vtipnější, jak je zvykem. (11.01.2012)

Pokračování "Bůh odpouští, já ne" se nese víceméně ve stylu prvního dílu. Není to tak drsné, neumírá se tu jak na běžícím pásu a je tu dokonce i jedna vtipná bitka, ale jinak je to v podstatě totéž. Nasraný Hill a ještě nasranější Spencer pronásledují Eliho Wallacha, který jim ukradl prachy z konce prvního dílu a nedobrovolně se stává komplici jeho pomsty proti trojici co ho zradila. O humor se tu stará paradoxně hlavně vykutálený podvodníček Wallach. Opět platí totéž co v prvním díle - slušné, ale ale žádná hitparáda. (10.09.2014)