Dvaja policajti

Před tvůrci slapsticků s dvojicí Girotti & Pedersoli vždycky stály dva těžké úkoly. Ten první padnul na zvukaře postprodukce, který musel v pravý čas zařadit zvuk úderu do trupu, zvuk úderu pěstí do obličeje a jen v jemných nuancích odlišný zvuk úderu otevřenou dlaní (tzv. „budspencerovka“). Při výjimečně praktikované oboustranné budspencerovce pak přišel zvuk připomínající rozkmitání nože zabodnutého ve dveřích. Druhý úkol ležel na scénáristovi, který musel ty dva na začátku dát nějak jakoby náhodou dohromady. No a pak už to šlo samo.. Někoho ztřískat, dlabanec, někoho ztřískat, dlabanec, někoho velkolepě ztřískat, nabyté bohatství a dobrý skutek spojený s jeho odevzdáním. To vše vyplněno vatou infantilního humoru různého stupně trapnosti. Tady byl vysoký.. (21.07.2022)

Po "Jestli se rozzlobíme, budeme zlí", asi nejlepší komedie Buda Spencera a Terence Hilla (a to už je co říct)...tenhle film prostě miluju a cítím k němu obrovskej respekt...měl jsem ho hrozně rád už jako malej a budu ho mít rád až do smrti...o tom nepochybuju..."svět je jedna velká záchodová mísa." ...a navíc je to i pravdivý... (02.05.2007)

Už kdysi se mi líbil jako jedna z nejlepších Spencer-Hillovek a stejně tak jsem si ji užil i tentokrát. Pohodovka o dvou nedobrovolných policajtech je plná fórků, skvělých scén (přepadení, ruská baronka, auta) a zábavných rvaček, ve kterých Bud předvádí své klasické "facáky" a umí to i s bowlingovou koulí, zatímco jeho parťák předvádí dokonalou práci s kuželkami. Smíchy jsem se sice nesvíjel, ale úsměv mi setrval na tváři od titulků do titulků a mezi monitorem a židlí vládla dokonalá pohoda. (08.08.2011)

Jedna z těch komedií se Spencerem a Hillem, z nichž divákovi řada scén utkví v paměti na řadu let a s odstupem času pak pouze váhá, v kterém snímku to s touhle dvojicí bylo. Dva poldové jsou od začátku vtipní, rvačky umí skvěle pobavit a kriminální zápletka dodá filmu šmrnc. Kolik toho sneseš? - No, prvních deset litráků je v klidu. A po dalších začnu vyvádět. (19.03.2015)

Hned z počátku se seznámíme se dvěmi výtečníky. Ale co se týče jiných společných snímků této známé dvojice je to poněkud důmyslnější. Příběh je sice přeci jen strohý, ale i tak jde poznat určitý pokus o nějaký příběh. Hudba a příjemné prostředí zaručí pěknou podívanou, ostatně jako vždy. Neříkal jsi, že jich je jen 5 ? Já jich vidím osmnáct! (25.12.2008)