Reklama

Reklama

Poklad Aztékov

  • Česko Poklad Aztéků (viac)

VOD (1)

Obsahy(1)

Odehrává se v sedmdesátých letech minulého století, kdy proti rakouskému arcivévodovi Maxmiliánovi, jehož dal Napoleon III. proti vůli lidu prohlásit císařem Mexika, bojuje právoplatně zvolený prezident Benito Juaréz, potomek legendárních Aztéků. Zdá se, že Juarézova porážka je otázkou času, neboť bojovníkům za svobodu chybí zbraně, munice i koně. Prezident vyslal svého přítele a poradce, německého lékaře dr. Sternaua, do Spojených států, aby požádal o pomoc prezidenta Lincolna. Ten ji sice přislíbí, ale až poté, kdy se vypořádá s vlastní občanskou válkou. Maximilán zjistí, že Juarez proto hledá legendární poklad Aztéků. Chce ho předejít a také začne pátrat po bájném pokladu. Sternau se po nebezpečném střetnutí s Juarezovým kapitánem Verdojou dostane k prezidentovi a nabídne mu pomoc svého přítele, bohatého velkostatkáře Dona Fernanda di Rodrigandy ze Sevilly. Ten přijímá a vyšle jej k hraběti. Cestou Sternau se svými společníky Potocou, Andrém a Frankem Wilsonem, přezdívaným Hromový šíp, zachrání z rukou mexických indiánů dvě dívky. Aztéckou princeznu Karju a její přítelkyni Rositu. Na haciendě, kam vzápětí s dívkami dorazí, však starého hraběte nenajdou. Odjel do hlavního města Mexiko City, kde jeho syn Alfonso zcela propadl hráčské vášni a kouzlu vypočítavé Josefy. Poté, co Alfonso zfalšuje podpis svého otce na směnce, je starý hrabě vmanipulován do souboje a těžce zraněn. Přes okamžitý zákrok dr. Sternaua umírá, před smrtí však ještě stačí vydědit syna a vykonavatelem závěti ve prospěch Juareze určí dr. Sternaua. Aby získal peníze jinde, předstírá Alfonso na radu Josefy lásku ke Karje, aby z ní vylákal tajemství aztéckého pokladu. Maxmiliánova armáda se chystá k útoku a Sternau dostane za úkol vyzvědět o jejich plánech co nejvíce. Je však zajat a Alfonsem falešně obviněn ze smrti dona Fernanda. Je sice přáteli zachráněn, ale vzápětí se v horách střetne v nerovném souboji s kapitánem Verdojou, který vinu za své propuštění z armády přičítá právě německému lékaři. Podaří se mu shodit Sternaua ze skály a v domnění, že je jeho protivník mrtev odjede. Lékaře však zachrání princezna Karja s aztéckým veleknězem Flathouanim, který tu hlídá tolik hledaný poklad Aztéků. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (82)

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Mám takový pocit, že jsem nečetl žádný mexický příběh od Maye, a tak nemusím být zatížen očekáváním něčeho, co by ve filmu zaručeně nemělo chybět. Zasazením příběhu do mexické občanské války umožňuje vykreslení postav v jejich charakterech. I když zde se nepokrytě fandí pouze jedné straně. Té, která vychází z indiánského kmene Aztéků a do které se vkládá ta pravá mexická duše a nárok na pokračování. Hlavní postavou je diplomat, špión a doktor Karl Sternau (Lex Barker), který hrdinně bojuje proti státnímu i osobnímu nepříteli. Padouši vynikají vychytralostí, samolibostí a lstivostí. Je zde lstivý floutek a nezodpovědný mladý hrabě Alfonso di Rodriganda y Sevilla (zajímavý Gérard Barray). Je zde Alfonsova snoubenka a vychytralá našeptávačka Josefa Cortejo (půvabná Michèle Girardon). Je zde samolibý kapitán mexické armády Lazoro Verdoja (dobrý Rik Battaglia), který chce ukojit především svůj chtíč. Trochu vtipu přináší obchodní cestující Andreas Hasenpfeffer (Ralf Wolter). Ženským půvabem se může chlubit dcera správce hraběcího panství Rosita Arbellez (Alessandra Panaro) a mladá aztécká princezna Karja (Theresa Lorca). Na té správné straně, které se fandí, stojí také Azték a poručík mexické armády Potoca (Gustavo Rojo), dobrodruh s rychlými kolty Frank Wilson (Kelo Henderson), ten pravý mexický prezident Benito Juarez (Fausto Tozzi), filozofující americký prezident Abraham Lincoln (Jeff Corey), starý vlastenecký mexický hrabě Don Fernando di Rodriganda y Sevilla (Friedrich von Ledebur), správce hraběcího panství Don Pedro Arbellez (Hans Nielsen) a strážce aztéckého tajemství Flathouani (Mirko Kujaćić). A tak se rozvíjí vlastenecký boj, osobní touhy, pátrání po pokladu, láska, nenávist, oddanost, zrady, chtíče, osobní spory a nová a pevná přátelství. Je to nenáročné a přesto stále příjemné ve svém odpočinkovém poslání. ()

noriaki 

všetky recenzie používateľa

Mayovky o indiánech žijících na jih od Rio Grande pro mě nemají to správné kouzlo. I v téhle je Lex Barker, krásná příroda, kouzelný hudební motiv a slušný záporák. Zdánlivě tedy nic nechybí, ale výsledný dojem je přinejlepším průměrný. Snad za to můžou směšné efekty a křiklavě studiové kulisy, snad fakt, že mu chybí ideály ze série Vinnetoua. Lehké osvěžení v podobě zasazení do doby Francouzské intervence v Mexiku potěšil, ale sám o sobě film nespasil. ()

Reklama

Diamant 

všetky recenzie používateľa

Mexiko bojuje za svoju nezávislosť proti okupácii Francúzskom. Hneď na začiatku filmu je nám dopriané vidieť tajnú jaskyňu s priam rozprávkovým, no nevyužitým pokladom Aztékov. Lex Barker v postave charakterného doktora pomáha, kde treba. Sú tu aj ďalší, ktorí bojujú za pravdu a spravodlivosť. Všetci títo si navzájom dôverujú a vytvárajú pekné priateľstvá. Naopak, problémy a nešťastie prinášajú tí, ktorí majú pokrivený charakter - napríklad vojenský kapitán obťažujúci ženy, či syn počestného boháča bažiaci po hazardných hrách. Po umeleckej stránke môžeme filmu vytknúť snáď len niekoľko nepresvedčivo zahraných úderov. ()

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Některé souboje působí v dnešní době neskutečně naivně, ale to by tak nevadilo, horší už je to s naprosto jalovým scénářem v příběhu kde postavy se spíš vyskytnutou jsou přidány na jednu či druhou stranu a tím to hasne. Po nějaké dramatické dějové záplatce ani vidu ani slechu, ale Lexovi modrý oči ty dvě dám. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Trojica scenáristov ani Siodmak poriadne nevedia, čo točia. Či veľké naivné dobrodružstvo pre dobových teenagerov, alebo vážnu historickú drámu o občianskej vojne. Postavy sú výsostne kladné a záporné, Mexičania dobrí, kolonizátori z Francúzska zlí a tak podobne. O ten poklad tu zatiaľ nejde, na ten si budeme musieť asi počkať do druhej časti. Inak to svižne ubieha, herci sa do svojich úloh hodia a Siodmak skrátka točí inak ako jeho nemeckí kolegovia pri ostatných Mayovkách, čo je aspoň určitá zmena, ak nie priamo zmena k lepšiemu či horšiemu. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (11)

  • První Mayovka, která nezískala ani "Zlaté plátno" za tři miliony návštěvníků, ani cenu "Bambi" za obchodně nejúspěšnější film roku. (hippyman)
  • Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965. (hippyman)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Karla Maye. (Terva)

Reklama

Reklama