Pyramída boha Slnka

Pokračování příběhu předchozího snímku ´Poklad Aztéků´ se nijak svoji atmosférou a dobrodružstvím neliší. A není divu. Oba snímky byli natočeny současně a asi málokdo ví, že kromě Německa, Rakouska, Švýcarska a bývalého Československa byli všude promítány současně jako celek. Okaté studiové kulisy byly použity převážně kvůli vytrvalým dešťům během natáčecího plánu a to proto, že si filmaři nemohli dovolit výrazné zpoždění. Natočeno to bylo podle románu ´Lesní Růženka´, která v originále čítá více než 2600 stran. Tak na tohle to potřebovalo skutečně ohromnou dávku odvahy, neboť tak rozsáhlé dějství nelze vtěsnat ani do tříhodinové stopáže. Příběh se totiž odehrává v rozsahu padesáti let. Takže došlo k razantním škrtům. No a tak to dopadlo jak to dopadlo. Vyloženě peckou jako vinnetouovky to být nikdy nemohlo, ale jako obyčejný nenáročný odpočinkový dobrodružný snímek funguje dobře. (21.07.2017)

Karl May se opakuje a Robert Siodmak není tak vybaven jej převést do filmové podoby jako Harald Reinl. Bez jugoslávské křídy, zato s papundeklovými pyramidami. Když chybí polovina charismatu, Pierre Brice, těžko se s materiálem, který May zanechal pracuje. Konec je jak z Pokladu na stříbrném jezeže, ale Herbert Lom byl zajímavější záporák. Přestřelky, přepady i koňské honičky jsou všechny stejné a chybí scény vášnivých vyznání přátelství mezi rudou a bledou tváří (není to nakonec queer?), indiánské rituály - pokrevní bratrství, souboje u kůlu, skalpování či jízda na proděravěné kánoi. Množství stran Francouzi, dobráci, peóni, Čičimékové, Aztékové vede k překombinovanému ději, pod nímž ubohých 95 minut praská ve švech. Prostředí a rekvizity jsou ještě méně přesvědčivé než ztvárnění Indiánů z plánů a těch pár záběrů ze skutečných mexických lokací, na nichž se ovšem s herci zjevně nenatáčelo, iluzi Mexika přesvědčivě nevykouzlí. Nehledě na to, že Monte Albán je město Zapotéků, Chichen Itzá Mayů a Teotihuacán po něm pojmenované civilizace. Nic aztéckého. To už ovšem netřeba brát jako výtku - je dost jiných. Ta hlavní opět zní: "Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav." (23.09.2014)

Skvělé filmové zpracování dalších dobrodružství podle Karla Maye, i když jako u všech těchto filmů značně poupravené... Elegantní diplomat dr.Sternau se dostává do víru dění v bujarém a revolučním Mexiku...staví se na stranu dobra, tedy generála, který vede odboj proti císaři z rodu Habsburského, ilegálně dosazeného na trůn Mexika... Jeden z generálovách velitelů Verdoja však má zcela jiné plány než dobývání svobody a práv ve své zemi, chce pravý opak, moc a peníze, tedy zlato bájných Aztéků.. A k jeho zisku neváhá své vojáky přivézt na cestu desperátů, vraždí a okrádá nevinné. (08.08.2008)

Lex Barker tu má takové větší cameo, v celém filmu je tak čtvrt hodiny, povětšinou sleduje s bezvýrazným obličejem všechen ten shon okolo sebe a do děje skoro nezasahuje. Skoro... On je vlasně dr. Sternau největší zločinec ve filmu, protože díky jeho sluníčkovému pseudohumanismu jedna ctnostná dívka příjde o otce a je vyvražděna celá usedlost. Zločinec si zasluhuje řádný soud, jak vznešené, ale kolik mexických chudáků kvůli tomu přijde o život, to už je vedlejší. Já vím, je to pohled dospělého, ale nějak si už dnes nemyslím, že Karl May je vhodný jako výchovná pomůcka. (04.10.2016)

Předností filmu je slušná řádka záporáků, taky zabitými tentokrát Kája nešetřil (včetně indošů odpravených vlastnoručně Lexem). Trochu nepovedení jsou ti Indiáni, nějací čičmundové či jak, kam se hrabou na Apače. A hlavně z aztécké princezny nemuseli dělat zas až takovou naivní husičku. Dekorace a efekty jsou pohříchu aušusové, to je však pro mě spíš plus, dodává to filmu tu správnou atmosféru mayovek, jak je máme rádi. A co víc si přát, než ušlechtilého německého hrdinu bojujícího proti proradným Francouzům. (22.10.2014)