Pyramída boha Slnka

Rozhodně napínavější a akčnější než první díl mexické série. Na jedné straně ušlechtilost a dobro: Dr. Sternau, poručík Potoka, Frank alias Hřmící šíp, civilizovaní Aztékové, trotl prodávající kukačkové hodiny (všichni hájí zájmy Benita Juareze), na straně druhé jasné zlo: kapitán Verdoja, promiskuitní Josefa a její otec, šlechtic Alfonso, proradní a krutí Čičimékové vedení Černým jelenem, maršál Bazain (všichni lačnící po zlatě, skoro všichni prokazatelně na straně Habsburka Maxmiliána, což rozhodně nebyla historicky postava zlá). Obě strany proti sobě tvrdě a nesmiřitelně bojují, záporáci se nakonec vraždí i sami navzájem a do toho nám hraje monumentální hudba. Mexická série je horší než série orientální, ale výrazně lepší než poslední dva filmy se Surehandem. Apropos Gerard Barray při natáčení mexické série našel tu pravou: Španělku, která hraje naivní Karju, si vzal za ženu. 80 % (24.01.2007)

Dokončenie Pokladu Aztékov a vďakabohu posledný film s Dr. Sternauom. Rovnako biedne, ako prvý diel. Barker tu má zúfalo málo akcie a stále je vlastne svojím spôsobom len vedľajšou postavou, obecne je akcie veľmi málo a to, čo tu je, je zvládnuto béčkarsky. K tomu treťotriedna výprava a divný scenár. Nedá mi nespomenúť scénu, v ktorej ústredného záporáka na obe oči oslepí črepina, ktorú mal v JEDNOM oku, na čo sa následne koná operačný zákrok v poľných podmienkach, za ktorým stojí renomovaný chirurg a uznávaný európsky lekár, ktorý problém vyrieši tak, že črepinu z oka vyberie DÝKOU a následne žiada o vretú vodu na vypláchnutie rany (!!!). (22.09.2020)

[Mexiko 1864] Doktor Sternau se nachází v bezvědomí a Čičimekové proto nemají s jeho zajmutím sebemenší problém. Štastnou náhodou si ho přátelé v indiánském zajetí všimnou. Sternau je osvobozen a dopraven na haciendu, kde se ze svého zranění uzdraví. Alfonso hraje stále roli milence, aby mu Karja prozradila, kde se nachází aztécké zlato... Toto přímé pokračování předchozího filmu Poklad Aztéků (1965) je pouze takový zběsilý závod s hlavní cenou v podobě aztéského zlatého pokladu. Občanská revoluce ustoupila v příběhu na pozadí. (14.09.2019)

Stejná blbost, jak úvodní díl Poklad Aztéků a taky uplně stejně pitomy, se stejnejma chybama a typama, amatérskejma bitkama a přestřelkama, silně oddělenejma klaďasema a záporákama. Ty přestřelky jsou kolikrát tak trapny, že mi připominaj, jak když jsme si jako maly děcka hráli a střileli po sobě klackama. Holt v té době se nekrvácelo a nic. A to nemluvim o dalších trapnostech, jako je namalovany pozadí, vyhaslá sopka (což bylo několik ohýnků a kouře) atd. Záchrana je fakt jedině to, že se člověk těm trapárnám spíš směje, než aby ho to uplně zabilo... Půlku filma už jsem jenom čekal, kdy se konečně ta pyramida celá zřítí nebo jeskyňa s pokladem zasype... Karl May by se divil, kolik jeho příběhů se odehrávalo v Jugoslávii, chch... Za ten první díl jsem s hodně přivřenejma očima hvězdičku dal, ale ve spojení s tímhle to už nejde, takže odpad. (23.09.2014)

Poklad Aztéků musel mít pokračování, na jeden film by to bylo příliš objemné a dlouhé. Osobně si myslím, že pokračování je o něco svižnější, než díl předchozí. Idealistický pohled na oprávněný boj mexického vojska proti vnějším kolonizátorům je příhodně podkreslen tou spoustou charismatických padouchů. Nejdůležitější postavou je samozřejmě opět diplomat, špeh a doktor Karl Sternau (Lex Barker), který stojí na té správné straně a neohroženě se staví proti veškeré špatnosti. Největší předností filmu jsou padouši. Hamižní, nenasytní, lstiví, úskoční a ješitní. Podle situace uzavírají partnerství, vzájemně se zrazují a odpravují. A ten přeživší zbytek postihne spravedlivý trest. Je tu zhrzený a zrádný mexický hrabě Alfonso di Rodriganda y Sevilla (zajímavý Gérard Barray), který touží především po bájném pokladu. Je zde talentovaná intrikánka Josefa Cortejo (šarmantní Michèle Girardon), která s rozkoší využívá své ženské zbraně k získání všeho, po čem touží. Je zde chlípný a vyhnaný kapitán mexické armády Lazaro Verdoja (dobrý Rik Battaglia), lačně natahující své zvrácené ruce po každém ženském klíně. Je zde prohnaný a prodejný Josefin otec Pablo Cortejo (Antun Nalis). A také ponížený a uražený náčelník Čičimeků Černý jelen (Milivoj Popović). Ženský půvab přináší také unesená dcera správce hraběcího majetku Rosita Arbellez (Alessandra Panaro) a hloupoučce naivní aztécká princezna Karja (Theresa Lorca). Na té správné straně stojí německý obchodní cestující a odhodlaný strašpytel Andreas Hasenpfeffer (Ralf Wolter), doktorův přítel a dobrodruh Frank Wilson (Kelo Henderson), aztécký hrdina a poručík mexické armády Potoca (Gustavo Rojo) a správce hraběcího majetku Don Pedro Arbellez (Hans Nielsen). Z dalších postav stojí ještě za zmínku francouzský představitel moci a maršál Bazaine (Jean-Roger Caussimon) a přísný strážce aztéckého tajemství Flathouani (Mirko Kujaćić). Mexiko je stále zajímavá země. Je plná tajemství, překvapení, slunečního svitu, dobrodružství i nebezpečí. Mexiko se může najít v Jugoslávii. K nenáročnému odreagování je to příhodný film. A dobro vítězí nad zlem. (13.01.2016)