Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti
Winnetou und Shatterhand im Tal der Toten
L'uomo dal lungo fucile
The Valley of Death
Winnetou and Shatterhand in the Valley of Death
Réžia:
Harald ReinlKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrajú:
Lex Barker, Pierre Brice, Ralf Wolter, Karin Dor, Eddi Arent, Rik Battaglia, Vladimir Medar, Vida Jerman, Branko Špoljar, Sime Jagarinac, Ilija Ivezič (viac)Obsahy(1)
Chronologicky patří mezi filmy Vinnetou - Rudý gentleman a Old Shatterhand a také tentokráte jde v příběhu plném napětí a romantiky indiánských lovišť především o souboj dobra a chamtivého zla. Na jeho počátku, těsně před svou smrtí, ukryl major americké armády Kingsley vůz naložený plukovním zlatem. Než byl zákeřně zavražděn, stačil ještě odeslat záhadný dopis své dceři Mabel. Jeho vrahové se snaží dopis za každou cenu získat, protože předpokládají, že obsahuje popis a plánek cesty k ukrytému pokladu. Mabel se tak ocitá v nebezpečí života. Naštěstí jsou tu stateční hrdinové, náčelník Apačů Vinnetou a jeho bílý pokrevní bratr Old Shatterhand, kteří se postaví Mabel po bok a snaží je jí pomoci. Nejen uchránit vlastní život před zákeřnými útoky vrahů, ale také před vojenským soudem, kterému se Mabel snaží dokázat, že její otec ztracené zlato nezpronevěřil. Cesta ke hrobu majora Kingsleyho a k ukrytému pokladu však vede územím nepřátelských indiánských kmenů a je plná nebezpečí. Odvážní muži však mají pro strach uděláno a v boji se jim jen těžko někdo dokáže vyrovnat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (26)
- Vo filme sa objavujú mnohí herci, ktorí si už predtým zahrali iné úlohy v tejto voľnej sérii. Branko Spoljar (žalobca na súde) sa objavil ako Bancroft vo filme Winnetou (1963). Karin Dor (Mabel Kingsley) si zahrala Ellen v Poklade na Striebornom jazere (1962) i Ribannu vo filme Winnetou - Červený gentleman (1964). Rik Battaglia sa objavoval prevažne ako záporák v rôznych dieloch tejto série, vrátane tretieho dielu. Aj Vladimir Medar (šerif) sa objavil v krčme v Poklade na Striebornom jazere i v ďalších filmoch s Winnetouom (Pierre Brice). (ČSFD)
- Súboj Winnetoua (Pierre Brice) s Červeným Byvolom (Voyo Goric) obsahuje veľmi podobnú choreografiu ako súboj Old Shatterhanda s náčelníkom Veľkým Vlkom vo filme Poklad na Striebornom jazere (1962). (ČSFD)
- Scénář nejdřív napsal Werner P. Zibaso, ten ale nakonec zamítl producent Artur Brauner, protože neměl nic společného s původní knihou. (mar48)
- Místa natáčení - Jugoslávie: Popovo Polje u Trebinje, Zupci u Trebinje, vodopády řeky Krky, Starigrad-Paklenica, Zrmanja-Canyon u Obrovacu, Vransko Jezero u Biogradu, Benkovac. USA: Grand Canyon, South Rim, Arizona (natáčeno se dvojníky). (hippyman)
- Jde o nejkratší filmovou Mayovku - 89 minut a 9 sekund, tedy 2439 m filmové pásky. (hippyman)
- Snímku dodnes patří prvenství za nejdéle promítanou Mayovku společnosti Constantin. (hippyman)
- Film měl premiéru 12. prosince 1968 (tedy rovných šest let po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, 1963), v tradičním premiérovém kině Mathäser-Filmpalast v Mnichově. (hippyman)
- Náklady se vyšplhaly zhruba na 2 665 000 DM. (hippyman)
- Mnozí komparzisté byli při erupci v Údolí smrti popáleni a některé záběry bylo nutné natočit znovu. Herci se ale zdráhali scénu opakovat, k "poslušnosti" je přiměla až zvláštní prémie v podobě 50 dinárů. (hippyman)
- K natočení erupce v Údolí smrti (v NP Paklenica) filmaři spotřebovali na 500 litrů benzínu. (hippyman)
- Rik Battaglia (Murdock) během natáčení onemocněl a musel být převezen do nemocnice v Zadaru, odkud následně přišla neblahá zpráva, že má herec hepatitidu. Přes improvizační změny a veškerou snahu štábu se muselo natáčení na čas přerušit. Škody vzniklé jeho nepřítomností uhradila pojišťovna - šlo o 209 739 DM. Podobná nepříjemnost se Battagliovi nestala poprvé - už během natáčení Pokladu Aztéků (1965) onemocněl jakousi kožní chorobou a celá produkce se i tehdy dostala do velkých potíží. (hippyman)
- Voyo Goric alias náčelník Rudý Buvol musel nosit kontaktní čočky, aby se zamaskovaly jeho modré oči. (hippyman)
- Včely útočící na bandity byly - podobně jako v případě hadů - opravdové jen některé, ostatní byly do filmu přidány dodatečně, pomocí triku. (hippyman)
- Pro záběry z Údolí hadů, které se točily na Popovo Polji, byli použiti zčásti gumoví, zčásti praví plazi (v každém případě úplně neškodní). (hippyman)
- Natáčení začalo 1. července 1968, poslední klapka padla 17. září, tedy po 79 dnech. (hippyman)
- Za 20 000 DM si společnost CCC pronajala od společnosti Rialto 40 kufrů plných kostýmů a nejrůznějších rekvizit a 10 beden se zbraněmi. K vypůjčeným věcem patřily také dva kostýmy pro Vinnetoua (Pierre Brice), tři kostýmy pro Old Shatterhanda (Lex Barker), jeden kostým pro Vinnetouova dvojníka, starý Hawkensův (Ralf Wolter) kabát, stříbrná puška kalibru 16/70, medvědobijka a henryovka kalibru 12/70. (hippyman)
- Scénář pochází z pera Herberta Reineckera, původně specialisty na kriminálky. Svou práci odvedl za pouhé dva týdny a získal za ni 20 000 DM. (hippyman)
- Název filmu mohl také být: "Im Tal des Todes" ("V Údolí smrti"), "Winnetou im Tal des Todes" ("Vinnetou v Údolí smrti"), "Im Tal des Goldes" ("V Údolí zlata"), "Winnetou im Tal des Goldes" ("Vinnetou v Údolí zlata"), "Winnetou und Old Shatterhand im Tal des Goldes" nebo "Winnetou und Old Shatterhand im Tal der Toten" ("Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí mrtvých"). Nakonec zůstalo u posledně zmíněného, přičemž u nás v Česku je snímek znám spíše pod názvem V Údolí smrti než "V Údolí mrtvých". (hippyman)
- Jugoslávec Voyo Goric alias náčelník Siouxů Rudý Buvol producenta Artura Braunera natolik okouzlil, že ho jako jediného jugoslávského herce pozval na premiéru. (hippyman)