Obsahy(1)
Dokumentární film o přelomovém období v životě hokejisty, který dosáhl v ledním hokeji všech myslitelných met a právem patří mezi nejlepší hokejové hráče všech dob. Na začátku kariéry si Jaromír Jágr předsevzal, že bude nejlepším hokejistou na světě. V roce 2005 se stal členem prestižního Triple Gold Clubu, sdružujícího hráče, kteří vyhráli všechny tři hlavní hokejové soutěže – Stanley Cup, olympijské hry a mistrovství světa... Milan Šíma ve svém dokumentu zachycuje období, kdy se Jaromír Jágr po třech letech strávených v nejvyšší ruské hokejové soutěži rozhodl pro návrat do americké NHL – do týmu Philadelphia Flyers. Jednalo se zároveň o období bilanční a přelomové, mimo jiné i proto, že Jaromír Jágr během svého působení ve Flyers oslavil čtyřicítku. Ve filmu hovoří také ti, kteří Jaromíra Jágra dobře znají: jeho fyzioterapeut a přítel prof. PaedDr. Pavel Kolář, bývalý osobní trenér Marián Jelínek, televizní komentátoři i spoluhráči z NHL. „Džegr“ je pro ně zosobněním vůle a cílevědomosti. Ten, který je ráno první na tréninkovém ledě a večer z něj poslední odchází. Hokejista, který překonal řadu střeleckých rekordů a to ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Hvězdu z něj neudělal jen talent, ale hlavně dobrovolná dřina a umění nad hokejem přemýšlet... V pořadu promluví také metropolita českých zemí a Slovenska Vladyka Kryštof, zpovědník a průvodce Jaromíra Jágra světem pravoslaví. Dokument není jen o hokeji, ale i filmem o osobním zrání a víře, přičemž kapitola o víře tvoří závěrečnou část filmu. Sám Jaromír Jágr během svého působení ve Washingtonu na téma víry odpověděl: „Víte, co je na víře to nejkrásnější? To, že víru nemůžeš očurat, protože ti nikdo nezaručí, jak to opravdu je. Kdyby lidem někdo řekl, když budete hodní, tak se najisto dostanete někam, kde je to strašně skvělý, a dal jim jasný důkaz, tak ty lidi, jak jsou vyčuraní, by se chovali hezky jen proto, aby se měli někde ještě líp. A nebyla by v tom pravdivá touha dělat dobrý věci. Ale právě tím, že nevíš a stejně se snažíš být dobrý, v tom je ta cena. Nejistota, to je na té víře vlastně to nejzajímavější. Díky ní se někam dál dostanou jen ty opravdu dobrý duše…“ (Česká televize)
(viac)Recenzie (51)
Nestandardně udělaný dokument o Džegrovi, přičemž je použito jak novodobých obrázků a rozhovorů (2012), tak Genu Karla Smyczeka a dalších starších rozhovorů. Navíc promluví samí odborníci na hokej a zároveň je divák vtažen díky autentické americké angličtině při záběrech z Philadelphie do aktuálního dění kolem Jardy. Naprostá spokojenost. ()
Nedovedu si představit český hokej a hokej obecně, až jednoho dne, který se nezadržitelně blíží, řekne Jaromír Jágr: "Končím." Jaromír prošel obrovským vývojem osobnosti a dnes je opravdu moudrý a uctívaný skoro všemi fanoušky. O úspěších, které dokázal ve sportu, není třeba vůbec debatovat. Stále se mi ani nechce věřit, jak je možné, že v tak malé zemi, jako je ČR (resp. byla ČSSR), se mohl narodit tak velký hráč, kterému klečela NHL u nohou, hráč, který sbíral jedno individuální ocenění za druhým, přiváděl své soupeře k šílenství svými kličkami a prací s pukem, jeho schopností udržet jej na holi a zakončovat či přesně přihrávat. A ještě neuvěřitelnější je, že i ve svém veteránském věku stále předvádí výkony, při nichž srdce hokejových fanoušků radostí poskakuje. Dokument Stále na vrcholu je zdařilý, ukazuje, v jaké pohodě umí Jágr být, ukazuje i něco z jeho minulosti a kořením jsou záběry z kabiny a rozhovory s jeho spoluhráči. Po Jágrovi zůstane prázdné místo v našem i světovém hokeji. Tak mu přejme hodně zdraví a chutě do hokeje, ať nám dělá radost co nejdéle a ať se ve statistikách posunuje stále nahoru. ()
Hvězda je a bude, dokument o Jaromíru Jágrovi a jeho působení v NHL a ubírání se převážně na jeho věk. Stále patří mezi nejlepší hráče hokeje a že spadá do Top 10 nejproduktivnějších hráčů za celou historii NHL to jen potvrzuje. Dost škoda je jeho odchodu do Ruska, ale peníze asi rozhodli. ( Hodnocení: 8/10 ) ()
Jarda Jágr je pro mne za pět hvězd a patrně to nikdy nebude jinak. Tohle je dokument o člověku, který ve čtyřiceti letech stále neměl dost a včera ve třiačtyřiceti letech dostal ocenění nejužitečnějšího hráče MS v hokeji. Jarda je zkrátka neuvěřitelně skvělý hráč, ale tenhle dokument to neukazuje. Jde jen o takové ohlédnutí za sezónou 2011/2012 v dresu Philadelphie Flyers s několika skoky do minulosti, s nepochopitelnou nenávistí fanoušků Tučňáků a s amatérským příspěvkem tragéda Oty Černého. Doufám, že až Jarda někdy kolem roku 2032 ukončí svou profesionální hokejovou kariéru, tak o něm někdo natočí dokument, ve kterém budou převládat góly, přihrávky, statistiky a srandičky nad čímkoli, co se děje mimo led. ()
Nejsem zastánce trendu „borec umí slušně kopnout do mičudy, tak mu vydáme jednu biografii ve dvaceti, další dvě ve dvacetidvou a tak bude pokračovat, dokud si ho nevezmou čerti“. A proto navrhuji počkat těch ještě těch pár let, co bude číslo 68 brousit hokejové stadióny a pak natočil celovečerní biják hodný jeho velikosti, protože jestli má naše prohnilá republika nějakou osobnost, tak je to právě kladenská ikona. Jaromír Jágr: stále na vrcholu je slušně vyplněných padesát minut na sportovním kanále, ale persona jako on si zaslouží, aby pro něj někdo udělal to, co Olga Sommerová pro Věru Čáslavskou. ()
Reklama