Tygr a drak: Meč osudu

Z recenzí i komentářů je patrná silná glorifikace prvního dílu a dojem, že Meč osudu na jeho pověsti pouze parazituje. Takové srovnání stojí na poněkud chybném předpokladu, není totiž nutné, aby všechny díly (jakékoliv) série fungovaly stejným způsobem. Pro dvojku je srovnání se „skvostným originálem“ nejen zbytečně konzervativní, ale i likvidační. Takto nevyrovnaný souboj totiž nemůže vyhrát. Stačí vedle sebe postavit jména Ang Lee (režisér prvního filmu) a Woo-ping Yuen (choreograf prvního, režisér druhého). Oba jsou zástupci naprosto odlišných tradic. Na straně jedné (první díl) jsou bojové scény v pozadí a (primárně) pomáhají formovat tematickou rovinu filmu. Lee se také snaží rozkládat způsob, jakým je wuxia akce tradičně vytvářena (jejich extrémním zpomalením, zaměřením se na ženské hrdinky). Na straně druhé pak máme tvůrce, pro kterého jsou bojové sekvence centrálním bodem filmového systému. Od svého debutu se je snaží posouvat dál, jak choreograficky, tak režijně. Nepřistupuje k žánru zvenku, rozkladem tradic (jako Lee), ale posouvá ho kupředu zevnitř, skrze jejich aktualizaci a naplňování (k nejvýraznější reflexi žánrových schémat se dostal ve Zrození legendy). Takže ono negativní přijetí je spíše spojeno s přechodem od „vysokého“ k „nízkému“, konkrétněji tedy od uměleckého filmu -> k filmu žánrovému. // Samotný Sword of Destiny je pak skvělý film, ve kterém nejsou charaktery definovány psychologií, ale bojovou specializací. Yuen dovedně variuje akční scény (jiná prostředí, počty nepřítel, specializace), precizně jimi rytmizuje vyprávění a vede diváckou pozornost tam, kam potřebuje. Vynikající žánrovka. (30.05.2017)

Ucházející úvod, ne moc zábavnej střed, slušný finále. Bohužel to ale celý působí hodně rozporuplně a neúplně. Pro mě osobně už jenom díky soundtracku, kterej ač v jednu chvíli perfektně funguje, v druhou laciností navozuje husí kůži. Příběh je navíc strašně zkratkovitej, rychlej a nenabízí moc prostoru pro žádnou z postav. Co mi vadilo, byla i angličtina, která se sem prostě vůbec nehodí. Pokud se to ale řeže, mlátí a hroutí, konečně to diváka chytne a nepustí, souboje jsou choreograficky parádní, nápaditý, mají švih a styl, jsou podpořený jak skvělou kamerou, tak střihem (což je pro asijskou kinematografii typický (ač to oproti originálu zrovna asijský neni)), ale mohli přidat na brutalitě (fight na ledě!). Ve výsledku to ostudu původnímu filmu vyloženě nedělá, nemůžu se ale zbavit dojmu, že s ním Sword of Destiny nemá moc společnýho (krom Michelle Yeoh). Kdyby na to ovšem časem navázal seriál, jako pilot by Sword of Destiny obstál bez problému. (28.02.2016)

Pôvodný Tiger a drak patrí medzi najlepšie filmy, aké som vôbec videl, vo svojej dobe výrazne ovplyvnil môj pohľad na svet filmu a raz za čas si ho s radosťou pozriem. A tak som samozrejme na toto pokračovanie bol celkom zvedavý, ale moc som mu neveril, predsa len s výnimkou pár slávnych mien v obsadení a na poste režiséra to už od začiatku zaváňalo béčkovitosťou a minimom ambícií a navyše niektoré filmy by pokračovanie ani mať nemali a presne tak to aj dopadlo. Dejovo sa to až príliš snaží podobať na pôvodný film, hlavne prvá polovica ho miestami kopíruje až zbytočne moc, ale v podstatne priamočierajšej a béčkovejšej podobe, pričom ma to na moje prekvapenie ani moc nezaujímalo, dej ma vôbec nedokázal vtiahnuť, ale aspoň mi prišiel nadmieru svižný, ubehlo mi to príjemne rýchlo a občas sa objavil aj nejaký moment, v ktorom som ucítil aspoň tieň čara z pôvodného filmu. Po akčnej stránke nie som sklamaný, ale ani výraznejšie spokojnejší. Je jej tu možno až zbytočne moc, ako by si tvorcovia neuvedomovali, že čaro pôvodného filmu nebolo ani zďaleka v bojových scénach, aj keď aj tie boli dokonalé. Na súbojoch musím pochváliť, že nie sú až tak veľkolepé a prehnane digitálne, ako je to v moderných čínskych wu xia zvykom, ale viac sa držia pri zemi, sú celkom pestré a ani choreografia a strih nie sú najhoršie, len jednoducho im chýba nejaká výnimočnosť a predsa len stále aj trochu kvalitnejšie, menej umelé prevedenie. A tak síce ani jeden súboj nemôžem skutočne pochváliť, ale najlepšie sa mi pozeralo práve na tie najkomornejšie a najobyčajnejšie súboje, v ktorých sa stretli len dvaja protivníci v interiéri. Herecké obsadenie je už na tom lepšie, Michelle Yeoh si zopakovala najlepšiu úlohu svojej kariéry a partnerom je jej samotný Donnie Yen, len škoda, že ich postavy mi v tomto príbehu ani neprišli moc zaujímavé a navyše vôbec medzi nimi nefunguje chémia. To isté platí aj o druhom páre, ale ten aspoň zachraňuje Natasha Liu Bordizzo, ktorá mi prišla veľmi sympatická a z celého filmu ma bavila asi najviac. A veľkým sklamaním je Jason Scott Lee, ktorého inak rád vidím, ale do takéhoto filmu sa ani trochu nehodí. A čo sa týka réžie a technickej stránky, rozpočet pravdepodobne nebol najväčší, čo sa podpísalo na menšej výprave a slabších efektoch, ale aj tak mi lokácie a vizuálna stránka v rámci žánru celkom vyhovovali a navyše ani tá akcia nebola najhoršie zvládnutá, ale tá atmosféra a umelecká hodnota pôvodného filmu je na nulovej úrovni, takže v tom najdôležitejšom Yuen Woo-Ping úplne zlyhal. Takže nie som sklamaný, lebo presne toto som aj čakal. Nebolo to zlé, v rámci žánru posledných rokov toto pokračovanie na ten obstojný priemer aj celkom stačí, ale predsa len pôvodný film bol po všetkých stránkach o niekoľko tried ďalej. 62% (29.02.2016)

Čím rychleji člověk při sledování "zapomene" na Tygra a draka, tím lépe si tuhle žánrovku užije. Za Michelle Yeohovou v akční roli samozřejmě hvězdička navrch, co se týká CGI, už jsem viděl podobné filmy zmršené digitálně daleko hůř. Scéna, v níž D. Yen dává v hostinci dohromady svůj tým, neměla chybu. (10.03.2016)

Mnohem zajímavější než jednoduchá stavba příběhu o dobru a zlu tu jsou příběhy/flashbacky jednotlivých postav. Vztahy mezi nimi ať už romantické, rodinné či pouze přátelské tahají průběh děje dopředu. Bojové situace jsem si vlastně taky docela užil a i když po logické stránce je to vše hrubě nevěrohodné, neřeším, protože o tom Tygr a drak nikdy nebyl. Fajne pohádkové pokračování. (20.08.2018)