Ako dostať otecka do polepšovne

Když vytrhnete Marii Poledňákové stoličku, dostanete zároveň tatínka do polepšovny....Viac menej to isté, čo prvý diel. Pozeráme sa na zdanlivo nelogické chovanie postáv, keď chlap nie je ochotný dodržať jednoduchý sľub a maminka sa stále chystá odísť, pretože to už má právom celé pokrk. Lenže neodíde, pretože si spoločne s divákom uvedomuje, že chlapi sú už raz takí a občas vo filmoch sú zobrazovaní nielen ako kladné alebo záporné postavy, ale o niečo reálnejšie. Štyria protagonisti mi občas liezli na nervy, občas ma pobavili, stále však nemám z tejto dvojice filmov (krokodílov nerátam) pocit nesmrteľnej vianočnej zábavy pre celú rodinu. Bohužiaľ už nie som generácia, ktorá plne docení kritiku poznámky ohľadom nutnosti svadby do začiatku školského roka. (01.01.2015)

Volné pokračování legendární TV komedie "Jak vytrhnout velrybě stoličku" se ze zimních Krkonoš přemístilo do letních Prachovských skal do okolí rybníku Věžák. Hlavní představitelé zestárli opravdu jen málo, přibyl děda ve výborném pojetí Josefa Karlíka. Nespočet situací humorných i vážnějších a všemu opět "kraluje" ohromně bezprostřední malý Vašek v neodolatelném podání Tomáše Holého. Je opravdu ohromná škoda, že herecký i životní příběh Tomáše Holého skončil tak záhy, a že nám nemohl předvést daleko více ze svého nesporného talentu. (28.08.2017)

Druhé a stejně vydařené pokračování příběhu o jedné (skoro) rodince, která se hledala, až se našla. Změnily se lokace a roční období a přibyl svérázný dědeček v dokonalém podání Josefa Karlíka. Plus pár výborných sekvencí, které pobaví nejen napoprvé (vodník ve studni, pošťák v rybníce). Autorům amerických rodinných komedií, kde se to hemží uječenými spratky, pitvořícími se dospělými a slintajícími psy bych tohle dala opisovat stokrát políčko po políčku. (24.11.2011)

Tento způsob dovolené a prázdnin, zdá se mi poněkud.....ŠŤASTNÝ a jediný „ ten pravý „ . Na kombinaci malého Kolomba (alias Tomáše Holého), horolezce každým coulem a správného chlapa a otce jak má být, Františka Němce, krásné ženské „do nepohody“ Jany Preissové, nádherných Prachovských skal v Českém ráji a jako bonus děda Josef Karlík ( pardon Herodes :o), JÁ nikdy nedám dopustit. Jeden z těch mála případů, kdy pokračování předčí svého předchůdce. Pro tuto kombinaci já měl, mám a budu mít vždy slabost. Ptáte se, jak jsem na to přišel, či zda mi to někdo poradil? Dovolím si vypůjčit slova malého Tomáše Holého....na to jsem přišel sám :o) Aby ne, když značnou část každých prázdnin mého dětství jsem prožíval podobné vylomeniny a odnášela to vždy moje ( zesnulá ) babča. Ještě teď, když si na to po těch letech vzpomenu, neubráním se záchvatům smíchu. Jj, bylo to krásné dětství, stejně jako tento pohodový snímek Marie Poledňákové. Chce se téměř dodat, velká škoda, že nezůstalo pouze u tohoto a Marie se „ na stará kolena „ rozhodla krotit krokodýly a nepomůže jí ani skutečnost, že líbá jako bůh...p.s. my tři pojedeme na kolech?... to jsem Ti ještě neřek :o) Co dodat, myslím, že více není potřeba.... (18.11.2010)

Je výborné, že se po úspěchu tvůrci nebáli a vytvořily tak, minimálně stejně skvělé, pokračování. Což o to, to se tvůrci povětšinou nebojí, ale jak to někdy dopadá. Vem to čert. Skvěle zvládnuté pokračování, ve kterém k triumfální trojici přibyl neméně skvělý děda. Krásné, sluncem prozářené, prázdninové dobrodružství, které ke každoročnímu televiznímu letnímu reprízování přímo vybízí. Kopec zábavy, a z oblíbených postav snad konečně stane rodinka. (22.08.2014)