Ako vytrhnúť veľrybe stoličku

Reziserka Marie Polednakova vzdy sla pekne po voli normalizacnym sudruhom a KSC a nikdy neukazala realny zivot ceskoslovenskej federacie, ako napriklad Vojtech Jasny svojim filmom Vsichni Dobri Rodaci alebo Jiri Krejcik filmom Prodavac Humoru /1984/. Za to bola tato reziserka pocas normalizacie doslova protezovana vladnou mocou a tocila jeden nenarocny film/komediu za druhym. Tieto filmy sli aj v kinach, lebo sudruhovia ich oficialne povolili /sranda vsak, ze Jak Vytrhnout Velrybe stolicku v kinach nebol/ a nemali s nimi problem /s filmami pani reziserky Chytilovej uz problem mali, to tu vsak nepatri/. Preto si nemyslim,ze film si zasluzi 5 hviezd, lebo ide o film, ktory dost skresluje zivot vo federacii a ukazuje len tie lepsie stranky zivota a horsie akosi prehliada. Film ukazuje zidealizovany zivot, akokeby ludia zili v akomsi pomaly az normalizacnom raji. Napriek tomu vsak slusna komedia, ktorej najlepsie casti sa odohravaju v horach : tam su najlepsie scenky. Jo jo, za normalizacie vznikali este stale kvalitne filmy, ktore sice uz nemali na 60. roky, ale aj tak su stale pozeratelne. 86 % (20.04.2013)

Kultový to film, ale trošku preceňovaný. Tomáš Holý je úžasný, podobne aj Preissová i Němec, je tu pár skvelých fórkov, ale prejavuje sa tu veľký neduh Poledňákovej - nevie udržať tempo a veľká časť filmu je zbytočne v meste. Škoda, malo to na viac, ale aj tak je to veľmi dobrá zábava, i keď ja radšej uprednostním "Polepšovňu", ktorá je o triedu lepšia a (takmer) všetky chybičky sú tam odstránené. (11.02.2006)

Halo, pane, jste ženatej? Hledá se otec. Naposledy spatřen: pod lavinou na Annapurně. Vašek byl první kluk z masa a celuloidu, kterého jsem si zamilovala. Jak vytrhnout velrybě stoličku byl první film, který jsem viděla víc než pětkrát. A dodnes se dušička toužebně chvěje, když tuhle mistrovskou komedii fenomenální trojky Holý-Preissová-Němec s mnoha screwballovými momenty, verbálními přestřelkami a klukovskými lumpárnami vidím v televizním programu. Stará láska nerezaví a tahle osmitisícovka mezi rodinnou zábavou/romantikou/analýzou problému neúplné rodiny doby reálného socialismu:) let sedmdesátých bude stát za zdolání. Stolička času ji vůbec nenahlodala. A o tom, že Vašek je největší filmový borec v kategorii do 12 let, tak o tom žádná. Harrymu by zlomil hůlku, Kevinovi ruku a Rákosníčka by naučil na vodních lyžích. :-) (24.04.2007)

Nepochybně je Tomáš Holý vynikající herec a jeho smrt je velká ztráta pro český film, ale jeho filmy mě nikdy prostě nebraly. Možná jako dítě jsem se na to dívala, ale znáte to, jako dítě se vám líbí všechno, protože se to hejbe a vydává zvuky :). Dnes považuji všechny tyhle komedie jako dobré, ale ohrané. (21.02.2005)

V případě volného cyklu polokomediálních, polocharakterních televizních inscenací Marie Poledňákové se podařilo a daří pojednat podstatné téma: odvrácenou tvář feminismu a nesnáze ženy, která našla odvahu sloučit své profesní představy i mateřské závazky do jednoho uceleného, vždy napjatě žitého života ženy socialistické práce bez odlehčující možnosti přídatných služeb. Zní to skoro frázovitě a hrozně ekonomicky a jakoby mimo komediální rámec díla; je to ovšem zavádějící pocit. Napětí, které se z těchto vzájemně se podpírajících i rušících klíčových poloh vytváří, se stává nosnou základnou pro celý gejzír polovážných, polokomických scén, jež dávají dítěti netušené možnosti. V Tomáši Holém a jeho výbojném chlapeckém mužství byl tento výchozí rámec dokonán. Zběsilost, s níž toto zdánlivě bezbranné děcko usiluje o emancipaci nejen vlastní, ale v rodícím se patriarchální dikci svého nitra i své milované mámy, odzbrojuje; okamžiky hlubokých bezděčných mouder se střídají s uličnickými příhodami nezvladatelného syna a je těžko odlišit, kdo koho trestá či odměňuje víc: zda rodič potomka, nebo naopak. Němcův part, úloha nevinného muže, jemuž bylo bez zlé vůle odepřeno otcovství, je v této uvozující inscenaci potlačena. Cesta k dotvoření vlastně existující úplné rodiny, řešícímu problémy všech jejích členů, je cíl, který poetice celého bezděčně vznikajícího volného cyklu dává směr, hloubku i výhled. Komediální je ve VELRYBĚ současně společensky kritické (připomíná o něco starší nájemnickou trilogii, která do Tháliiny náruče přivedla Ivu Andrlovou). Dobové strázně osamělé matky a neposedného nápaditého syna poprávu získaly - a dále získávají - svou nadčasovost v nových a nových generacích svých vděčných, rozradostnělých diváků. Myslím, že právem. (02.12.2007)