Podčiarknuté, sčítané

Spíš průměrná francouzská dobrodružná komedie která doplácí na příliš civilní provedení a nedostatečně využitou zápletku. Remaky sice nemám rád, ale musím uznat, že Cameronova verze je podstatně lepší, akčnější a je v ní víc nadsázky, takže tolik nevadí podobný děj. Jediná výhoda originálu je roztomilá Miou-Miou a fakt, že Thierry Lhermitte je přece jenom lepší herec a uvěřitelnější tajný agent než Schwarzenegger. (25.02.2012)

Asi jako většina diváků jsem jako první viděl Pravdivé lži a ani chvíli mě nenapadlo, že je to vykrádačka tohoto filmu. Je to převážně díky výrazně americkému rukopisu J. Camerona a také faktu, že špionážní filmy k USA přecejen patří víc. I proto nebude to srovnávání obou filmů fér...tedy určitě ne vůči Podtrženo, sečteno! Už když začneme s hlavními postavami. Kupodivu nemám v případě Arnolda a Thierry Lhermitta potřebu řešit zřejmou fyzickou odlišnost, ale spíš fakt, že Arnold mi byl svým projevem sympatičtější. V případě manželek je to ještě výraznější, ale tam je v tom Miou-Miou vcelku nevinně. Cameron využil herecký potenciál Jamie Lee Curtis mnohem lépe a dal její postavě větší prostor. Velmi to pomohlo zdůraznit chemii, která mezi ní a Arnoldem fungovala na jedničku. Že to bylo trochu na úkor Harryho parťáka je škoda, ale je to pochopitelné. Když budeme v tom srovnávání pokračovat, tak musím říct, že mě překvapilo jak moc se Cameron držel původního scénáře. V mnoha ohledech to bylo 1:1. A tady je to opět trochu nespravedlivé. Kdybych viděl Podtrženo, sečteno! jako první, ocenil bych těch pár opravdu dobrých nápadů a vlastně celý příběh víc. Takhle mám ovšem pocit, že Cameronovi se podařilo namíchat ten koktejl špionážního krimi a komedie přece jen lépe. A to podotýkám, že jsem Pravdivým lžím dal jen 3*. V čem vidím to lépe? Pravdivé lži dobře fungují jako komedie, ale doplácí na megalomanství Camerona. I když příběh sám je kompaktní, jako celek je potrhaný přepálenými akčními scénami. V tomto je originál umírněnější, což je jen dobře. S tou akcí souvisí i hudební podklad, který v prvním případě zdůraznil akci, takže dodal dynamiku i komediálním scénám, ale v tom druhém hudba podtrhávala tu špionážničinu...ovšem na úkor komedie. Aneb Zidiho koktejl mi připadal moc fádní. Pokud bych si v budoucnu mohl pustit jen jeden z těch dvou filmů, asi bych zvolil Cameronův "vulgárnější" remake. Podtrženo, sečteno! není špatný film, ale ani lepší, než Pravdivé lži. (04.03.2024)

Jsem moc rád, že tenhle film Cameron předělal a že ho předělal, jak ho předělal. Francouzská verze je milá. Ale není to ani komedie, ani akčňák. Chvílemi to připomíná televizní seriál. S nízkým rozpočtem. Takže třeba čekáte velkolepé finále na fotbalovém stadiónu, a dostane se vám jen pšouknutí. Teroristé se chovají jako banda idiotů. Jako ještě větší banda idiotů než v True Lies. A nijak komické to není. Scénář se asi přepisoval za pochodu. Jak jinak vysvětlit, že se zcela ztratí a nedotáhne linie s teroristkou, kterou má agent sledovat, ale místo ní sleduje Simona? Je to zkrátka takové mdlé, včetně herectví, včetně výstavby scénáře a jednotlivých scén. Šlo to dotáhnout, ale dotažené to prostě není. (25.06.2013)

To, co od tohoto filmu můžeme čekat, Zidi nesporně nabízí. Jde však ještě dál: nabízí totiž nepoměrně více. Vlídný sarkasmus, jemný, v podstatě laskavý humor, připomínající větřík, čechrající vodní hladinu hřebínky nežně pěnících vlnek, to je film, v němž rozverně hravé přechází jakoby náhodou do až tragicky lidského. Hra na špionáž najednou asociuuje Al Kaidu, ocelová neprůstřelnost francouzských zpravodajců je náhle překvapivě křehká a zranitelná. Po tomto přelivu vlnky, měnící se ve vlnu, děj zase utichá. Partnerské hrátky skutečné lásky, v níž není nikdy nic dost lidské, se zklidňují. Řeka děje po překonání peřejí vyúsťuje do laskavého, mírného konce. Je to tedy i není lehký film. V každém případě se jedná o mistrovské dílko lehkého žánru, které si více než zdárně tyká s "velkým" uměním hraného filmu. Zásluhou nejen režisérovou, ale i hereckého obsazení. Zjišťujeme, že nadčasový dialog nemusí zvonit krví, hroucením, stresem, agonií. Že se může snést i s běžným lidským životem, který je nesamozřejmý svou čítankovou samozřejmostí. (06.05.2011)

Tak ono je to z Francie, točí to Claude Zidi a já očekávám parádní komedii a přitom dostanu ještě lepší dobrodružnou skoro krimošku. Thierry Lhermitte je výbornej herec, škoda, že ho neznám tolik z dřívějších filmů. Každopádně se na něj suprově koukalo, protože bylo vidět, jak to jeho role má naprosto v pohodě v merku. Miou - Miou, ta byla pro změnu neskutečně rozkošná a celé to do sebe naprosto perfektně zapadalo. Být ve filmu krapet víc humoru, neváhal bych s plným počtem. (25.12.2010)