Bažanti idú do boja

Nehorázná slátanina a co se týče filmů Les Charlots, tak to spadá do úplných spodin. Mně nevadí ty crazy úlety, jako létající vozítka z pouti a pod. O tom tyhle komedie vždycky byly, ale kdyby to aspoň mělo nějaký děj. Tohle je opravdu a pouze jen sled skečů, navíc působících, jako by to bylo točené za pochodu. Stylem: "jé to byla bžunda ta pouť, tak co teď?" "Tak teď by mohli třeba utéct na farmu a tam by mohla být třeba bitka a krávy by mohly střílet kravince jak kulomet..." "Jo paráda tak pojďme na to a zkuste ještě něco k tomu vymyslet." Fakt se po tomhle bojím podívat na Velký bazar, který považuju za nejlepší počin Les Charlots. (01.01.2023)

Další bláznivá komedie s Bažanty Jena-Guyem (Jean-Guy Fechner), Philem (Gérard Filipelli), Gérardem (Gérard Rinaldi) a Jeanem (Jean Sarrus). Jejich gagy sice občas zachází do přilišného extrému, ale i tak to celkově působí příjemně zábavně a parodicky ve svém pohledu na stav armády. Bažanti svou nešikovností a stálým vzdorem k poslušnosti přivádí své nadřízené k šílenství a jsou proto většinou ve vězení. Touha po svobodě pak znamená uhájení jednoho statku před násilným záborem armádou a jedné velké svatbě plukovníka (Paolo Stoppa), který konečně našel svou velitelku v podobě statkářky Pauletty Brugnon (Marisa Merlini). Další zajímavé postavy: horlivý seržant Bellec (Jeacques Seiler), který snad nejvíce ze všech trpí počínáním Bažantů, a vojenská psycholožka (Heidy Bohlen). Pomocná práce jim moc nešla, sabotáž a útěk byla jejich silnou stránkou. (23.02.2011)

Jakási obdoba Četníků (alespoň v tomto filmu - a o to víc, že velitel těch pošahaných týpků i fyzicky připomíná Funése). Zábavné to (se skřípajícími zuby) je, i když zapamatováníhodná je pouze scéna s výměnami ešusů. Ústřední čtveřice mi nebyla moc sympatická, takže i proto se na další Bažanty pravděpodobně už nepodívám. (22.05.2014)

V druhém „vojenském“ díle Bažantů, přesně řečeno v jeho první polovině, se povedlo jedinečným způsobem vybalancovat infantilní blbnutí, ležérní zacházení s realitou, logikou a fyzikou (vrcholem je skoro surrealistická honička na pouťových vozítkách), únosnou míru šikanózně-zlomyslného humoru a jakýs takýs příběh. Ke konci na statku už to sice lehce ztrácí dech, ale děcka se u toho včera zdravě řezaly od začátku do konce, k tomu silné vzpomínky na dobu, kdy se u toho v kinech řezala naše generace… Já bych se těch čtyř protentokrát nebál. (23.10.2011)

Řekl bych, že stupeň obliby filmů s Les Charlots se dost odvíjí od toho, kterej z nich jsme viděli první. Proto u mě vždycky povede Velký bazar. Tihle bažanti jsou zábavní jenom průměrně, ale zvláště Jacques Seiler si to musel moc užít:-) Závěrečná část s bitvou o statek je sice narvaná vtipama, ale mě osobně se vnucuje srovnání s filmem Mandrin, který jsem viděl nedávno. Takže celkově jen lehce přes 50%. (24.02.2012)