Ain't Them Bodies Saints

Vypravěčsky nezvládnuté. Film stojí na tom, že Bob a Ruth jsou odloučení, ale tahle distance mezi nimi nikdy není patrná. Lowery až na výjimky všechno snímá v detailech a až překvapivě často se spoléhá na prostou figuru záběr protizáběr. Přitom, jak ukázal už v Upstream Color (ale i tady), je skvělý střihač a v některých kratších montážích pořád exceluje. Jenže jsou to opravdu jenom jednotlivosti doplněné nadprůměrnou tesknivou hudbou, při kterých letmo přeběhne mráz po zádech, ale jako celek to bohužel nefunguje. Často mi vyloženě přišlo, že ten film přímo odmítá vytvářet napětí zažitými konvenčními způsoby, ale náhrada v podobě dialogů (často popisujících jinou situaci) nebo voiceoverů není dostatečná. Škoda, potenciál ten příběh má. Pokud to měla být jakási variace na Badlands nebo Nebeské dny, odkoukal Lowery přesně jen záběry při magic hour. (04.07.2013)

To se takhle setkala otravná donekonečna se opakující hudba, voskový hlavní hrdina s prázdným výrazem v očích, hlavní hrdinka, co čte pořád dokola jednu dětskou knížku a řeší životní dilema, děda "hodný/zlý (zaškrtněte) mafián" a Loweryho nadšení pro Bonnie a Clydea a vznikl nepřesvědčivý film se spoustou narativních hlušin. Doufala jsem, že hlavního hrdinu odkrouhnou ti s křivýma zubama a že to udělají rychle. Ve zkratce: žužlání párátka v komorním, podpultovém a značně nezajímavém (ačkoliv rádoby jímavém) stylu. (02.07.2013)

Ain't Them Bodies Saints to u některých diváků nebude mít lehké, jelikož nedokážou přistoupit na hru, kterou film a jeho režisér rozehrají hned od prvních záběrů. Což je podle mě škoda, protože film má navíc. V poslední době je čím dál více režisérů, kteří natáčejí podle svého scénáře. Zajistí si tím tvůrčí svobodu, ale otázkou je za jakou cenu. Nechci říci, že se to týká zrovna režiséra Davida Loweryho, ale i on by potřeboval trošku poladit scénář. Po řemeslné stránce režisér servíruje jeden krásný záběr za druhým, který doprovází pěkná hudba. Je to pomalejší, ale když se naladíte, tak to funguje prvotřídně. Problém, ale nastává v prodání postav a příběhu. O postavách a jejich motivech se nedovíme skoro nic, takže je mnohem těžší si k nim vybudovat, nějaký vztah a bát se kam je příběh zanese. Rooney Mara a Casey Affleck jsou dobří herci, přesto když je scénář nenechá vyniknout, tak se stala někde chyba. A takhle je to se vším. Film Vám nic neřekne o postavách, ději, motivech atd. Musíte se smířit s tím, že jedna postava utekla za druhou, několika dalším postavám se to z jistých důvodů nelíbí. První hodinka je pomalejší a spíše sází na budování atmosféry. Naopak poslední půlhodinka má spád a konečně se v ní začnou dít zajímavé věci. Celé to zakončí pěkný závěr. Osobně je to někde mezi třemi a čtyřmi, ale pro tentokrát volím vyšší hodnocení, jelikož pokud tento film uvidím někdy znovu, tak budu na třech. (18.10.2013)

Nebýt faktu, že v tomhle filmu hraje jednu z hlavních rolí Rooney Mara, na jejíž filmografiii občas mrknu, asi by mě Ain't Them Bodies Saints minulo ještě něco déle, možná dokonce nadobro. A to by byla škoda, protože se mi tenhle syrově poetický, meditativně pomalý a krásně obyčejný texaský novodobý western moc líbil. A navíc k němu hraje nádherná hudba. Uživatel Isherwood v souvislosti s ním zmínil knihy Cormaca McCarthyho. Jestli je máte taky rádi, možná se v průběhu filmu tak jako já několikrát udiveně zeptáte: "Cože? Tohle že NENÍ Cormac McCarthy??" Kdybych nevěděl, vsadil bych boty že je. (17.11.2013)

Až mě kolikrát zamrzelo, že se děj neodehrával v klasickém prostředí Divokého západu, ačkoliv ten westernový nádech byl všeprostupující. Příběh nebyl žádnou novotou, ale ta kombinace příjemného melancholického vyprávění, krásných atmosférických obrazů a výborných herců posunula film do vyššího levelu. 75% (19.08.2015)