Kdysi byli bojovníky

Uf, tak toto bola čistá esencia krutosti. Film buď rozdýchate a dáte mu 4-5 hviezd alebo nie a pošlete ho na smetisko. Tu neexistuje žiaden kompromis. Áno, kedysi to boli bojovníci, teraz to sú však väčšinou len socky a alkoholici - Maorovia (pôvodní obyvatelia Nového Zélandu). A tiež nie zriedka to sú ľudia, ktorí si svoju vlastnú bezútešnosť a neľahkú životnú situáciu vybíjajú hlavne na svojej vlastnej rodine. A to je to najhoršie čo môže byť. Snímku kraľuje tak hnusná, bezútešná atmosféra, živená krutosťou, bezcitnosťou, pijatikami a totálnou brutalitou, až z toho ide mráz po chrbte. Komu sa podarí vcítiť do tých detí a aspoň čiastočne si predstaviť ich smutný život v takejto komunite, ten prežije ohromný citový otras, srdce vám stiahne tak tuho až sa rozplačete, tí citlivejší určite. Pretože násilie na rodine, ženách a deťoch je jedna z tých najodpornejších vecí, aká sa vám môže v živote pritrafiť. Jednoducho atmosferická bomba, skladám poklonu. (20.09.2014)

Fucking animals! "SPOILERY" V reálném životě nenávidím tři věci agresi, alkohol a hloupé lidi a dnešního večera jsem si dopřál film kombinující chlast, primitivismus a hrubé násilí. A teď co jako divák s tím mám provést? :) Film je natočený bezpochyby výborně, především kamera mě uchvátila. Audiovizuálně film funguje na výbornou. Horší je to po emocionální stránce, oblíbit jsem si dokázal opravdu jen malou Grace, jediná postava, ač téměř nemladší, která neměla v hlavě pouze nasráno. Obsah filmu je pro mě naprosto znechucující, nevadilo mi explicitní vyobrazení násilných scén, to vůbec. Vadilo mi vyobrazení postav, tupá matka, která se nechává bít jako žito, pošlavávat vlastní důstojnost a kašlat na vlastní děti se stane hrdou matkou, až po smrti vlastní dcery? Ještěže ne každá matka dojde osvícení po osmnácti letech teroru a musí ji v tom pomoct až (nepřímo otcem) asistovaná sebevražda vlastní dcery. Chtějme více podobných matek! Finální scéna byla až útrpně směšná... (asi jsem se měl dojmout neboco) ... Jednoduchá matka byla pro mě ve výsledku více zápornou postavou, než chtěný "BadAss" strýček Bully. No a tatík, primitivní vypatlané, ožralé a agresivní hovádko. Kde nic není... Velmi samoúčelný film. (15.07.2014)

Je to prostě pořád stejná písnička. Některá etnika mají nesporně smysl pro rytmus, tanec a hudbu a když mají možnost chlastat a pobírat dávky, je to v podstatě to jediné, čemu se celý život věnují. S tím, že ten chlast by figuroval někde na první příčce. Stejně jako u nás, ani maorský cigoš, jsa denně vožralej (jak zpívá Pepa Vojtek) nejde pro ránu daleko, a byť mu nelze upřít elegatnější zápasnický styl, než když na vás naše utlačovaná menšina vytáhne v hospodě kuchyňák, je to jinak pořád to stejné schema. Čili s ožralcem a vymaštěncem navíc to bude vždy o držku. Snaha o návrat k tradicím rodu je zde sympatická, ale bohužel v realitě již předem odsouzená k záhubě. Film o násilí, beznaději a odporu přijmout vnucená pravidla. Zde víceméně pravidla předurčující ženy jistých etnik k tomu, aby držely pusu a roztáhly nohy, když ožralý patriarcha zavelí a z toho vyplývajícví vnitřní boj s bezmocí, hrdostí a důstojností. (23.01.2013)

Drsný, syrový a krutý film, jak se zde o něm zmiňují ostatní uživatelé, to určitě je. V mnoha ohledech připomíná Kult hákového kříže, ale narozdíl od něho na plné hodnocení tento kousek nemá. Je to prostě jedna drsná sonda do osudů jedné maorské rodiny. Poutavé to určitě je, ale ničím výjimečné. Asi jsem čekal v závěru ještě něco víc. 80% (10.03.2011)

Tak toto je kvalitná tortúra len pre vysoko pokročilých. Neodporúčam citlivejším povahám. Peckinpah je oproti tomuto filmu slabo vyluhovaný čaj. Zároveň však netreba pri pozeraní zabudnúť, že umenie je fikcia a nie realita, a že krutosť vo filmovom svete je hlavne dôsledok určitej umeleckej licencie. Filmy ako Once were warriors majú skutočné ten málo vídaný katarzný účinnok a pomáhajú nám lepšie pochopiť metafyzické otázky a zmieriť sa s najkrutejšími udalosťami v živote. Je to umenie v takom starosvetskom náboženskom slova význame. (08.05.2014)