Réžia:
Pascale FerranKamera:
Julien HirschHudba:
Béatrice ThirietHrajú:
Josh Charles, Anaïs Demoustier, Roschdy Zem, Taklyt Vongdara, Geoffrey Cantor, Camélia Jordana, Radha Mitchell, Aurore Soudieux, Guillaume Bréaud (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Dvaja ľudia sa v parížskom letiskovom komplexe neďaleko Roissy pokúšajú dať zmysel svojej existencii. Prvým z nich je americký inžinier, ktorý sa ocitol pod obrovským profesným a emocionálnym tlakom a náhle sa rozhodne radikálne zmeniť smer doterajšieho života. Tým druhým je mladá hotelová chyžná, ktorá zažije dotyk nadprirodzených síl... (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (23)
Pokud přežijete první, trošku nudnější půlku, tak druhá je mnohem lepší. Neobyčejný film, o dvou obyčejných lidech, jejichž cesty se skríží až úplně na konci. S velmi vydařeným soundtrackem a na konci s pohledem tak trošku z ptačí perspektivy. Za sladkou Anais a hlavně za Davida Bowieho zvedám o jednu výš. ()
Filmu jsem neporozuměl. Dobrá, americký inženýr se chce oprostit od dosavadní rutiny a odchází ze Sillicon Valley i od manželky. Sice dost dobře nevíme proč, moc se o něm ani nedozvíme. A Audrey, to bylo světélko v jinak bezobsažném filmu, ovšem dokud se neproměnila ve vrabce, což jsem nepochopil vůbec. Asi nějaká metafora, ale nevím čeho. Signál satelitu byl dnes slabý a občas vypadával obraz, možná, že se nakonec s tím americkým ajťákem políbili, ale to už mi nešel obraz vůbec... ()
Roztomilý film, trošku ale malinko nejasný v proměně pokojské v ptáčka, ale jinak roztomilý, hravý... Jediná snad výtka - ptačí část filmu mohla být minimálně o dvacet minut kratší... krásné záběry, pokud nepracoval počítač a FX, tak velice věrně natočené záběry. Natočit tak pěkně ptáka? To klobouk dolů. ()
Jeden hotel, jeden deň, dvaja ľudia z úplne odlišných svetov. Keď už mám pocit, že som sa dostal do deja, odrazu príde prapodivná pasáž o prevtelení do vtáka a som stratený. Po pravde, veľmi neviem, o čom ten film vlastne bol, ale tvorcovia zrejme chceli poukázať na nekonečnú mieru ľudskej imaginity a slobody, ktorá v každom človeku drieme. Na jedno pozretie je to fajn a trošku vám to rozšíri obzory. 60 % ()
Existencialismus v ryzí ptačí podobě. Ze začátku tu vidíme sérii obyčejných lidských životů, u kterých převládá všudy přítomný zmar, který si před ostatními nechtějí připouštět. Pak se jedna uklizečka převtělí do ptáka a pozoruje tyto lidi, jak se chovají, když jsou sami. Je jasné, co je tím myšleno, ale znova bych podobný film vidět nemusel. Záběry nicméně zajímavé a Anaïs Demoustier klidně rád zase někde ocením. ()
Reklama