To nie si ty

Tvůrci filmu si zřejmě myslí, že vařená zelenina je mnohem stravitelnějí než syrová, takže je Kate pěkně vymydlená a taky Bec je navzdory své drzosti kapánek bezzubá, přesto se dá říct, že se na to dívá docela dobře, takže nakonec ty 3* dám, i když se skutečnou nemocí má tento snímek společného pramálo, takže zasáhne jen a pouze první signální. (02.04.2016)

Ztvárnit člověka postiženého krutou nemocí nezvládne každá áčková hvězda, a tak se nedivím, že povolali Hilary. Ta to má navíc těžší o to, že má předepsáno vypadat stále vesele a líbivě. Divák je tedy ušetřeny (či ochuzený) všech hnusů, které péče o postiženého člověka provází. Taky bych chtěla umírat v čisťounkém luxusu. Dále má divák štěstí na to, že Kate je svatá osoba a všichni okolo ní mají sympatické povahy. Je pak jednoduché nenávidět každého, kdo Kate ublíží či nepochopí. Film tedy klouže opatrně na povrchu tématu nevyléčitelné nemoci, díky čemuž nezabředne do přílišného patosu. Zaměřuje se spíš na příběh Bec, čímž mi to připomíná Rain Mana. (04.05.2017)

Reziser George C. Wolfe /Noci v Rodanthe/ natocil slusny, len lahko nadpriemerny film o nevyliecitelnej nemoci, ktora postihne sympaticku vybornu Katarinu /Hillary Swank - Million Dollar baby/. Nasledne si domov najme pomocnu silu na domace prace. A moze sa rozbehnut film. Film, ktory ma slusne dialogy, vyborne herecke vykony - vyzdvihujem najme skvele Hillary Swank a Emmy Rossum, ale nesmiem zabudnut ani na Ali Larter /Final Destination/. Marcia Gay Harden /Mlha 2007, Meet Joe Black/ nemala az tak vela priestoru, co je skoda. herecka je to totiz vyborna a mala sa viacej predviest. Josh Duhamel /Turistas/ ulohu zvladol dobre a nevadil. Depresivny zaver bol dost smutny, ale taky je casto aj zivot : 80 % (24.05.2016)

Zdravý člověk si jen těžko představí, jak se žije někomu s nemocí jako je ASL. Dokud jsme totiž mladí a fit, tak nám naše tělo přijde fajn - v ničem nás totiž neomezuje, naopak pomáhá realizovat naše vize, vynáší nás na hory, umožňuje nám se dotýkat druhých lidí, ale především být soběstační. V momentě, kdy se ovšem s tou tělesnou schránkou něco stane, se pro nás stává spíš vězením, znemožňujícím naší duši naplňovat své představy a přání a dokonce někdy i formulovat své myšlenky jako v pozdějším stádiu ASL u Kate. Nejhorší nemoci jsou podle mě ty, kdy si je člověk plně uvědomuje, ale není schopen s tím něco dělat, tj. kdy je mentálně v pořádku, ale fyzicky není. To musí být strašné utrpení. Dny proležené v posteli, kdy víte, že jste svým nejbližším na obtíž, že kvůli vám nemůžou nebo ani nechtějí prožít plnohodnotný život, že se vzdávají spousty věcí, že se i na vás začínají dívat jinak - se soucitem, lítostí, smutkem, což vám ještě více ubližuje. Jak když ten obraz sebe sama, který jste měli vytvořený a jak se vnímáte vy sami, najednou nevidí nikdo jiný, protože je uvězněný v tom ošklivém nepohyblivém těle. Musí to být neskutečně frustrující a to nejen pro stranu pacienta, ale i jeho okolí, které zase nemůže dělat nic jiného, než buď odejít od milovaného člověka nebo zůstat a sledovat jeho postupný úpadek a mizení (alespoň projevů) té osoby, kterou znali a měli rádi s tím, že prakticky jen čekají, než zemře a nemohou s tím absolutně nic udělat. Naprostá bezmoc. Asi nemusím dodávat, proč mě takový film zasáhl, podobně jako dříve Still Alice či Theory of everything. Navíc kdo může říct, že zrovna nás něco takového nepotká? O důvod navíc, proč si naplno vážit každého dne, kdy jsme zdraví a nebrat to samozřejmě. (28.08.2015)

"Je to, jako bych měl sex s obrazem od Pollocka.." ;) Kdyby Clint v závěru své boxerské story Hillary neuspal na dobro, jeden by řekl, že sleduje chromý sequel Million Dollar Baby, či alespoň variaci jejího finále.. To by ovšem musel Eastwoodovi říct: "To nejsi ty !!", protože tady mu to s ksichtem rozkošné Emmy Rossum sakramentsky sluší..;) A herecky si kupodivu taky příliš nemají co vyčítat.. Jinak se ovšem jedná o typickou (ne)skutečnou wolfeovinu ze života.. Byť s nesmírně zdařilými dialogy.. (19.04.2016)