Očista

Tak toto bola naozajstná chuťovka. Dve ženy, dva príbehy, jedna realita. Náhodné stretnutie starej babičky Aliide a mladučkej Zary vytvorilo napokon vynikajúci dejový rámec vytvorený z prítomnosti a minulosti. Aj keď ten Aliidin príbeh z čias komunistického Estónska bol o kategóriu lepší ako Zarin príbeh prostitútky. No oba spájala rovnaká beznádej, zúfalstvo, trápenie, no najmä naivita. Niektoré tie scény pôsobili naozaj úplne autenticky, obzvlášť tie drsné scény zobrazené absolútne bez servítky. Komunistický režim v Estónsku bol vykreslený snáď dostatočne reálne a hrubo na to, aby už snáď aj niektorí pochopili, že tie ich "zlaté" časy boli plné bezprávia a ľudia sa stali väzňami vo vlastnej krajine. Aké to bolo smutné počas toho príbehu počuť Aiidine slová "západ na nás nezabudol, prídu nám na pomoc" - a neprišli :( Akýkoľvek nesúhlas bol ortieľom smrti. Zarin príbeh bol síce tiež dosť drsný, no mohli aj ukázať akým spôsobom sa ocitla na trhu s bielym mäsom (to tam celkom chýbalo). No ako najväčšie mínus hodnotím to, že vzťah medzi oboma ženami bol odkrytý ihneď na začiatku - čo vo veľkej miere ubralo na akejsi tajuplnosti celých príbehov. S tým odhalením fakt mohli počkať na neskôr, hoci aj keby až na konci. Ale aj tak skvelé! (04.08.2013)

Film je krásnou otázkou dvou dob, divokých 90. let a stalinismu. Nikdy by mě nenapadlo tyto dvě doby nějak spojovat a ono přeci jenom nějak jde. Byl to nejspíš můj první estonský film, i když ve finské koprodukci, jelikož, co jsem slyšel, tak estonské filmy nejsou nějak valné úrovně. Nejspíš je bude držet nad vodou právě zahraniční spolupráce. A zrovna tady se to nejspíš povedlo. (16.01.2017)

Film, který mimo jiné ukazuje, že svině i oběti jsou vždycky na všech stranách.. Mrazivá syrová záležitost, jakou jsem od seveřanů očekávala. Co jsem ale nečekala byly emoce, kterými Puhdistus přetéká. Dívka obětí obchodu s bílým masem versus žena, která zažila stalinský teror - téma mluví za sebe. Mimo mi však připadá komentář o tom, že "hlavní hrdince musíme fandit", protože to v podstatě byla jen žena posedlá manželem své sestry. A od toho se všechno dění - jakkoli hrdinsky mohlo vypadat - odvíjelo. Nešlo o nic než touhu po zakázaném ovoci, nezdravou obsesi a skrytý hněv deroucí se na povrch. Příliš obdivuhodného na tom nevidím, respektive ne na skrytém úmyslu za tím vším a konečném důsledku. Naopak, nesympatie k hlavní představitelce jsou v podstatě mým jediným problémem s filmem. Také se příběh mohl více věnovat Zaře, když už měl dvě hodiny. Puhdistus je i tak nezapomenutelným silným zážitkem, který jen tak nevymažu.. (03.05.2014)

Jo, tak tomuhle já říkám kvalitní evropská filmařina. Neřekl bych sice, že dokonalá, z mého pohledu má několik nedostatků (nesedící rodinné vztahy, ne tak poutavá dějová linie se Zarou, resp. současností), ale ve chvílích, kdy se děj věnuje příběhu mladší verze Aliide v podání výborné Laury Birn, divák sedí jako zařezaný, je maximálně napnutý a zcela fandí hlavní hrdince. Řemeslnou stránku lze snad jen chválit, potřeba je také ocenit míru užité syrovosti, ať už té ukázané, nebo divákem domyšlené. Silné 4*, spokojenost. (02.02.2014)

Bylo to podobně příjemné jako když člověk zároveň šlápne na LEGO, malíčkem druhé nohy kopne do rohu skříně a prsty ruky si skřípne do dveří. Sice to mohlo být o kousek kratší, ale pořád to bylo dost sugestivní a záživné, takže jsem se nudil jenom místy. Člověk si až říká, jak jsme se tady za komančů měli oproti Pobaltí skvěle. 80% (06.04.2017)