Réžia:
J. Lee ThompsonScenár:
Paul DehnKamera:
Bruce SurteesHudba:
Tom ScottHrajú:
Roddy McDowall, Don Murray, Ricardo Montalban, Natalie Trundy, Hari Rhodes, Lou Wagner, Severn Darden, John Randolph, Asa Maynor, Buck Kartalian, Paul Comi (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Další dobrodružství astronautů na planetě ovládané inteligentními opicemi. Čtvrtá část vědeckofantastické ságy o střetnutí lidí s inteligentními opicemi přímo navazuje na události předchozí části, Útěku z Planety opic. Hlavní postavou snímku je Caesar, syn Cornelia a Ziry, kteří zahynuli v tragickém střetnutí s lidmi. Ze štvance Caesara, jediného skutečně inteligentního opičáka na Zemi, se vinou lidské nenávisti, brutality a nadřazeného pohrdání, stává vůdčí postava rozsáhlé vzpoury, která otřese základy lidské civilizace. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (137)
Na jednej strane mi stvrty diel pripada viacmenej zbytocny, kedze iba ukazuje povstanie opic, ktore nam bolo opisane v trojke a cely ten evolucny vyvoj opic pôsobi nevierohodne urychlene. Na druhej strane vyvoj pribehu stale este respektuje liniu na ktoru sa neskôr napoja udalosti odohravajuce sa v prvych dieloch. Stvorka ponuka aspon dostatok akcie. Iritovalo ma len to, ze sa takmer vsetci ludia spravali k opiciam extremne kruto. Ved mali nahradit psov a macky a namiesto toho sa k nim spravali ako k otrokom. Holt aj bez opic uz tu je ludska spolocnost vykreslena tak zdegenerovane, ze bola len otazka casu, kedy by padla a nahodou sa tym hlavnym dôvodom stalo povstanie opic. Dost tazko sa v tomto diely hladaju nejake zaujimave postavy. Ceasar je dlho trpiacim pozorovatelom a potom sa uz len bojuje. Hlavny zaporak je jednorozmerna figurka rovnako ako kladny cernoch. Takze najviac zaujme dobrosrdecny Ricardo Montalban, ktory toho po par minutach zacne mat plne zuby a zdrhne prec najkratsou moznou cestou. Vysledkom je absolutny priemer, ktory sa este da v ramci serie akceptovat. 5/10. ()
Na rychlo slepená čtvrtá Planeta opic, která už nemá ani hodinu a půl. Co ale má, je opět nový režisér. Po úspěchu prvního dílu se šláplo na plyn a každý rok vzniká další pokračování. Problém je v tom, jak to celé vypadá a jak to je udělané. Tohle už opravdu z velké části působící jen jako odfláknutá improvizace, aby se za každou cenu něco natočilo. Scénář jde očekávaným směrem, tak jak naznačuje předchozí díl, ale to provedení je tragické. ()
skladník: "šéfe mám plnej sklad těch blbejch masek, můžu už to konečně vyhodit?" šéf skladu: "Hele, možná je to škoda, tak natočíme další biják, režírovat to budu třeba já a hrát tam bude... no třeba ty a nějaký tvý kámoši z hospody....." no, takhle to asi nebylo, trochu jsem se inspiroval Djkoma :) už je to fakt asi zbytečný pokračování, ale někdo si prostě nedá říct.. ()
Určitě nejdůstojnější pokračování původního snímku, kterému nechybí atmosféra a smysluplný scénář. Bohužel se na něm podepsal enormně nízký rozpočet (1,7 mil. dolarů, nejméně z celé série), jenž má za následek horšící se masky, tragickou kameru a upocené "akční" scény ke konci filmu. Obsahuje však několik velice dobře napsaných dialogů a scén, které z paměti hned tak nezmizí (poprava, závěrečný dialog). Je to do značné míry zásluha skvělého Roddy McDowalla, ale taky překvapivě slušnou mírou násilí a vhodně zvoleným prostředím. Tenhle díl zkrátka za pozornost stojí, i když v té době už začínali mít diváci opičí série plné zuby, takže se mu nikdy nedostalo uznání. ()
Ctvrty dil puvodni opici serie uz tezi pribehove z toho, jakou novou linku a historii (nebo spis budoucnost) vytvoril treti dil, kdy Cornelius a Zira prileteli z budoucnosti do 70. let. Neni to vylozene plus ani minus, spis je to logicke, protoze prvni dva dily (z let 1968 a 1970) tvori jakysi celek, ktery skoncil a nedal se uz dal rozvijet. Pak prisla trojka, jakysi spojovnik (ktery ale hodil spoustu puvodnich udalosti uplne za hlavu), a 4.+5. dil uz je dalsi celek, ktery spojuje postava Caesara (potomka dvou zminenych intelig. opic - i kdyz ti ho puvodne chteli pojmenovat Milo). A ze to neni az tak spatny pribeh svedci i to, ze restartovana opici serie prave vcelku kopiruje tyto dily: "Rise of the Planet of the Apes" (2011) je vlastne moderni kopii tohoto 4. dilu, takze kritizovat dej je trochu mimo misu. Co kritiku zaslouzi, je samozrejme uz zastarale zpracovani. Divaka asi pobavi, jak si v r. 72 predstavovali "budoucnost", tedy tehdy pro ne r. 1991 :) Z dnesniho pohledu to je dost smesne a vubec cele to radoby mesto pusobi jako nejake sidliste s namestim a mostkem nekde ve vychod. bloku - beton kam se podivas. Navic ty uniformy, do kterych navlikli vojaky, snad splasili z druhe ruky z nejakeho bijaku o treti risi - jeste pridat SS a zaporakovi knirek a misto Severni Ameriky, kde se dej odehrava, mame nacisty jak vysite :) Takze vsechno co je videt - kostymy, kulisy - za moc nestoji. Ale na druhou stranu to ucelove navozuje utlaceneckou atmosferu a nektere okamziky (napr. Ceasarova reakce na Armandovu smrt) jsou dobre udelane. Jako celek pak tedy uplny prumer. ()
Galéria (97)
Fotka © Twentieth Century Fox Film Corp.
Zaujímavosti (13)
- První díl série Planety opic, ve kterém se Natalia Trandy (Lisa) objevuje s opičí maskou. (fiLLthe3DD)
- Jediný díl z původní pentalogie (1968–1973), ve kterém se ukáže orangutan ženského pohlaví. Ve všech ostatních filmech se objevily pouze šimpanzí samice. (fiLLthe3DD)
- Film měl začínat scénou, při níž hlídka pronásleduje uprchlou opici, jejíž tělo vykazuje známky po týrání – scéna byla nakonec vystřižena (a oproti jiným scénám se nedochovala), avšak je zde zmínka, že jistá opice napadla (v dúsledku týrání) svého pána. (fiLLthe3DD)
Reklama