Strach a hnus v Las Vegas

Čekal jsem teda mnohem víc, leč slíbená zábava ve stylu Monty Pythons se nekonala.... Potencionálně vtipné scény byly odsunuty do pozadí trapného a zdlouhavého popisování stavů po několika typech drog. Protože mám rád Johnnyho Deppa a Terryho Gilliama, dávám za dvě hvězdy....vizuálně ovšem hodně dobrý, nápady taky, ale bohužel hrozná nuda. škoda (13.03.2007)

„He who makes a beast of himself gets rid of the pain of being a man.“ Tak mám Terry takový pocit, že nemáš rád lidi, co berou drogy, obzvláště celníky.. Gilliam zhmotnil své animace do psychedelické jízdy o etherické atmosféře a meskalinovém tempu - v osmnácti bych se ji snažil obhajovat, nyní už mi nemá co světoborného nabídnout. Dr.Gonzo Benicio s pupkem od koblih bezesporu úchvatný, což se nedá říct o přehrávajícím Deppovi, který to pojal jako trénink na Verbinského piráta před návštěvou DROP INu.. Někdy mám pocit, že si někteří čeští žurnalisté tu zvláštní "autolékárničku" taky berou do terénu.. (01.03.2010)

Na Strach a hnus v Las Vegas jsem se vyloženě těšil, protože to byl poslední kousek z Gilliamovy filmografie, který mi dosud unikal. O to rozpačitější byl výsledný dojem. Tedy aby bylo jasno, věřím, že režisér i obě hvězdy v hlavních rolích si to náležitě užívali a bavili se tak, jako možná nikdy po dobu své dlouhé kariéry, jenže když se baví štáb, nemusí to znamenat zábavu pro diváka. Tenhle film je jeden předlouhý několikadenní halucinogenní trip dvou chlápků, co si rozhodli udělat výlet do města hříchu s kufrem plným drog. Je snímaný z pohledu feťáka a navíc takovým tím "free cool" stylem, který bych čekal spíš od nějakého výrobce reklam, který si odskočil k hranému filmu. Halucinogenní scény posloužily Gilliamovi k jeho oblíbeným surrealistickým výjevům, takže můžeme sledovat, jak se okolí feťáků hemží osobami, které se promptně mění ve všelijakou havěť. Bohužel film prakticky rezignoval na příběh a obě postavy mají v podstatě nulové charaktery, které se nikam neposouvají a nevyvíjejí. Termín, který mě pro tento film napadá, je stereotyp a z něj plynoucí nuda. Mohl bych mluvit o tom, že Strach a hnus má dost problematické morální poselství, které zní "sjíždějte se, jak dlouho chcete, ono vám to projde a zažijete při tom spoustu legrace, zfetujete mladou holku a užijete si s ní, co hrdlo ráčí, a neptejte se, co bude zítra". Kdybych byl drogový dealer, považoval bych tenhle film za sympatickou dvouhodinovou reklamu. Ale ani pohoršení ve mě tenhle kousek nevyvolává, opravdu mě spíš unavil a i když mu neupírám pár zábavných momentů, které se spíš pojí s tím, jak je snímek v epizodních rolích obsazený, než s kvalitou nějakých gagů nebo komičností postav, celkově to je pro mě bezkonkurenčně nejslabší Gilliam někde na pomezí jedné a dvou hvězdiček. Celkový dojem: 30 %. (22.04.2012)

Toto bola podľa mňa len čosi viac ako dosť profesionálna, zmedializovaná a drahá príručka a reklama všetkých druhov drog. Nulový dej zachraňuje svojimi zhúlenými vystúpeniami aspoň Depp, Del Toro mi tam nesedel ani náhodou. Zdrogované hlášky sú vtipné, škoda, že len zo začiatku. Dve hodiny neutiahnu. Akosi som teda nepochopil pointu a odkaz, ktorý filmy (aspoň poväčšine) nesú. 60%. (19.04.2007)

Odviazaný úlet dvoch parťákov s kufrom plným drôg sa časom stráveným v Las Vegas mení na nočnú moru. Podobne ako kvetinové obdobie 60. Rokov 20 storočia skončilo po vojne vo Vietname tupým marazmom kultúrne diétnych rokov 70. Sympatickí hrdinovia sa menia na ľudsky odpudivé hovädá, neštítiace sa ničoho. Každé povzbudzovadlo je dobré, všetko je dovolené. Najmä právnik Gonzo sa statočne činí. V ríší tupého konzumu sa halucinačná vízia kryje s realitou. Všetko podané skvelým obrazom, zaujímavo vystihujúcim stavy po požití jednotlivých látok (pobavili stavy po čuchaní éteru) podfarbené vynikajúcou hudbou (ukončené Vivat Las Vegas! mojich obľúbených Dead Kennedys) a čiernym humorom. Pritom nejde len o samoúčel ale aj o presné ukázanie zlomu kultúrneho boomu a čo z neho zostalo; kde sa dostala spoločnosť uprednostňujúca zážitok, či bombastickosť pred poznaním, spiritualitou a vnútorným prežívaním. Pozn.: vo filme vidieť ruky Benicia del Tora s krvavohnedými fľakmi. Nejde o maskovanie, herec si skutočne zahasil cigaretu o ruku, pre prílišnú brutálnosť bola scéna vystrihnutá. (05.09.2004)